Devět let uplynulo do chvíle, kdy se přední domácí jazzové formaci Robert Balzar Trio podařilo nahrát nové album. Mohly za to covid, pracovní vytížení, osobní záležitosti, ale i snaha nechat novou sestavu dokonale sednout. Dobrá věc se nakonec podařila - Trio s deskou "Conversation" dostálo své pověsti.
Někdy se prostě vyplatí čekat, a pokud značka, kterou
Robert Balzar Trio rozhodně je, změní sestavu, tak obzvlášť. Jazzové trio, a že jich v historii najdeme celou řadu, přičemž k některým dobře sedí i poněkud vyprázdněný přívlastek
legendární, je velmi citlivý formát. Málokterý je totiž tak závislý na chemii mezi muzikanty a na propojení jejich myslí. Jedině tak lze ve trojici kontrabas-bicí-klavír (nejčastěji) spolupracovat, improvizovat a nedopustit, aby se hudební myšlenka rozpustila v nenávratnu.
"Conversation", jak se nová deska
Robert Balzar Tria jmenuje, tohle zvládla na jedničku. Sedm skladeb si ponechává podstatný kus bezprostřednosti a opravdovosti pramenící ze setkání tří výrazných osobností domácího jazzu (vedle Balzara je to
Kamil Slezák za bicími a
Vít Křišťan s klavírem), zároveň se ale nerozbíhá do příliš uvolněných improvizačních pasáží. V těchto hudebních světech se posluchač neztrácí. Není to jen hra mezi trojicí vynikajících instrumentalistů - do téhle konverzace je posluchač velmi rychle vtažen, přestává být pouhým pozorovatelem.
Kompozice jako "Memory of the Sky", "Traveller" či "Moment" jsou skutečně svým způsobem impresemi, odrazem vzpomínek, které vnímavý člověk může doplnit vlastními myšlenkovými obrazy. Tento princip dobře ztělesňuje jednoduchý obraz na přebalu desky - při pohledu zdálky reprezentuje vodní hladinu a nekonečný obzor, přesto pracuje pouze s liniemi a v zásadě se jedná o abstraktní záležitost.
Podobně totiž funguje i muzika samotná. A pokud Balzarovy kompozice "Sorrow" a "Your Story" doprovází konkrétní dedikace - v prvém případě otci, ve druhém manželce -, není to návodné. Názvy jsou tu pouze rámcem, nahozením prvotního dojmu, který si při poslechu vyplňujeme vlastním obsahem.
Skladby propojuje velmi citlivé podání i umná práce s dynamikou a přirozenou gradací. "Old Song" se tak od výrazného klavírního motivu postupně přesune až do divoké pasáže, kde hraje prim bubenické umění Kamila Slezáka. "Sorrow" emoci vtělenou do názvu přímo ztělesňuje a stojí na proplétajících se melodiích klavíru a kontrabasu, "Traveller" na své téměř desetiminutové ploše pracuje s napětím a dramatickými změnami nálad. Nic tu nepůsobí
vysoustruženě či vypočítaně, "Coversation" plyne naprosto spontánně, nápady se prosazují a do celků kompozic zapadají dokonale organicky.
Nahrávka vznikla v polském městě Bielsko-Biala (Bílsko-Bělá) v nové koncertní síni Cavatina Hall. I díky natáčení mimo klasická studia působí vřele a životně, žádný studiový chlad. Nezaniká zde žádná jemná nuance ve hře, křehké dozvuky akustických nástrojů. Vynikne každý skluz po pražcích nebo letmé ťuknutí do činelu nebo zavrzání pedálu klavíru. Zvuk samotný jako by kapelu zpřítomňoval a tu komunikaci - jak otisk hudební konverzace mezi muzikanty samými, tak přeneseně tělesa s fanoušky - nesmírně prohlubuje.
Robert Balzar Trio se sice na nějaký čas stáhlo, vrátilo se ale v nové sestavě a plné čerstvé energie. Síla "Conversation" je v jeho přirozenosti a schopnosti nenásilně vtáhnout člověka do svého světa. Je to dílo niterně a opravdově jazzové, kreativní a výrazově svobodné, zároveň ale posluchačsky velmi přívětivé. V rámci žánru rozhodně jedno z alb roku.