Některé kostýmy návštěvníků vypadaly lacině, ale většina byla skutečně propracovaná do nejmenších detailů, včetně upravených vousů i očních linek. Podobných pirátů a pirátek bylo v klubu Roxy skutečně hodně a pořadatelé ještě před začátkem ohlásili, že je vyprodáno. Klub byl skutečně nacpaný k prasknutí, což dokazuje, jakou popularitu si tahle metalová sebranka za roky fungování vysloužila.

Ještě než se na Novém Městě vylodila, nastoupila za doprovodu dvou nafukovacích duchů italská formace Trick Or Treat. Ta předvedla poctivý, ale nijak zvlášť nápaditý power metal. Poctivý proto, že instrumentální um jejích členů byl technicky vyzrálý. Ostatně hrají spolu už od roku 2002 a koncertních zkušeností mají celou řadu, včetně turné po Latinské Americe, odkud se právě do Česka vrátili z dlouhé šňůry propagující jejich poslední desku "Creepy Symphonies". A také zpěvák Alessandro Conti má velice slušný rozsah, který se nebojí použít.

Bohužel za rok fungování se neprodrali do vyšší ligy a na setu bylo znát proč. Fanoušci jejich největší hity neznali a frontman je musel ponoukat, aby při oznámení top songu "Like Donald Duck" alespoň zatleskali. Skladby zněly poměrně dost podobně, negradovaly ani nepřekvapovaly. Přesto jejich poslech vcelku bavil svou vyzrálou rutinou. Během "Evil Needs Candy Too" kapela vhodila do davu obří nafukovací lízátko, což vždy zabere, a diváci se jeho pohazováním evidentně bavili. Možná nejvíce za celý hodinový set.

Už z videozdravice zaslané hlavními hvězdami jako lákadlo na pražský koncert bylo zřejmé, že lídr Christopher Bowes se ukáže se zlomenou rukou, kterou, jak dodal, si zlomil před několika dny. Ani sádra mu však nebránila odvést vysoké nasazení zahrnující povzbuzování publika, zejména hecovačkami na téma pivo a alkohol, různému pobíhání i hraní na klávesy (tou zdravou rukou).

Snad ještě větší pozornost strhávala obří žlutá nafukovací kačenka, typický znak Alestorm. Fanoušci už jsou znalí a po písni "Hangover" frontmana zasypali jejími malými gumovými variacemi.

Samotné vystoupení Skotů je třeba brát s rezervou. Po hudební stránce to totiž není nic moc. Bowes, oblečený v první části koncertu do českého reprezentačního hokejového dresu, je prachbídný zpěvák s hlasem odpovídajícím spíš punkové formaci než power- nebo folk-metalovému uskupení a aranže houslí či harmoniky, evokující onen folkový motiv pirátství, je produkován ryze syntetickými zvuky kláves. Skladby tak jsou velice zpěvné, chytlavé a v refrénech úderné, ale jinak jsou vlastně všechny stejně napsané, stejně zahrané. Naživo je to ještě patrnější než ze studiové podoby.

Instrumentální náročnost prezentoval i klávesák Elliot Vernon, který během hraní popíjel pivo, pokukoval po všech čertech a u toho i ty náročnější party zvládal jednou rukou.

Skotští bukanýři jsou ale hlavně zábavovou kapelou a fanoušci přišli především proto, aby si mohli zařvat nějaké to "hou, hou, hou" nebo si zatančit na hitovky "Shit Boat (No Fans)", "P.A.R.T.Y." či "Drink" a popít u toho pivo (žel pouze Staropramen). Není proto pochyb, že až se tu Bowesova posádka znovu ocitne, bude zase vyprodáno. Proč ne.