Kapela Rybičky 48 se za dvacet let svojí existence vypracovala na headlinery velkých festivalů, kde bývá ozdobou díky profi výkonům plným hudebních i pyro kousků. Vloni její členové oslavili své působení vrcholem - vyprodanou O2 arenou. I přes to, co dokázali, zůstávají nohama na zemi a pokorně se umějí vrátit o pomyslný krok zpět - aktuálně jedou halovou šňůru v komornějším duchu bez všelijakých propriet.

Oko bere - je jim dvacet jedna. Slavit se má každý rok, nejen když jsou kulatiny nebo hranatiny. Ve středu odehráli koncert v Lucerně a devadesátiminutovým setlistem se ohlídli za dosavadní tvorbou. Nebylo to jediné výročí, na které se ten den odkazovali - už je to deset let, co sestavu obohatil kytarista Breny.

A vzali to pěkně od podlahy. Ještě než začali hrát, mohli se s nimi fanoušci setkat a vyfotit. Pak přišla na řadu předkapela - momentálně s nimi jedou Selfish, ty jsem však bohužel z časových důvodů nestíhala. Půdu pro Ryby, jak jim familiárně říkám, připravoval DJ Vláďa Švec (obstaral pak i afterparty), kdy hrál oblíbený neopunkový písničky typu Blink-182, Sum41 a další interprety, na kterých Kutnohorští vyrůstali a měli je za vzor (DJ hrál v tamním klubu Jáma, kam se Kuba Ryba & spol. chodili za starých časů po vystoupeních dorazit).

Frontman se v úvodu zmínil, že spousta lidí je odrazovala od nápadu vyrazit po O2 do klubů, ale dle jeho slov je to zatím nejlepší šňůra, co kdy jeli. Všude je vyprodáno, všichni se skvěle baví a oni si to sakramentsky užívají.

A i jeho vokál si to užil a dal to. Občas s ním má Kuba problémy, tady to ale jeho hlasivky ustály a nezradily. Na to konto zavtipkoval, že dřív po kapsách nosil kokain, dnes prášky na hlas.

Nechyběli tradiční hosté: Bára Zemanová při "Zamilovaný/Nešťastná" a Kuba Děkan při "Chtěl jsem tím říct". A došlo i na reklamní odkaz na jejich oblíbené pití díky přítomným hosteskám a kapitánům v pirátském duchu. Ti vytvořili letní náladu, stejně jako hymna na prázdniny "Léto".

Pro navození tematické pohody posloužily nafouknuté balóny hozené mezi přítomné. V závěru písně zpěvák skočil do lidí a nechal se jimi nést. Poté zakotvil uprostřed, kde si vybral náhodnou návštěvnici (Kristýnu), se kterou si na píseň "Ženy" zatancoval ploužák.

Jedna fanynka se pak vetřela na pódium a jala se mluvit. Jenže byla alkoholem ovíněná, a tak jí nebylo rozumět. Odposlechla jsem, že zřejmě chtěla požádat svého přítele o ruku, ten tam však nebyl, tak ji muzikanti poslali pryč.

Poslední song "Hip hap hop" v regulérním setlistu odkazoval na úplný pravěk skupiny. Ondra vystřídal za mikrofonem Kubu, začal rapovat, frontman sedl místo něj za bicí. Na basu si to střihl manažer formace.

V samotném závěru Ryby ohlásily koncert na příští rok ve stejném prostoru, ale s jiným datem (toto stávající jim někdo vyfouknul). Z Lucerny chtějí udělat tradici narozeninových koncertů. Proto si už nyní zapište do kalendářů 14. 11. 2024.

A to není všechno. Připravují taky předsilvestr, on-line vysílání, během kterého budou moci diváci zhlédnout jejich dokument, ale také si poslechnout písničky v akustické podobě a dozvědět se více o chytaných plánech téhle partičky.

Ten večer hráli v Lucerně potřetí. První zastávka byla dle jejich slov euforická, druhá nostalgická a třetí ku*va dobrá. Byla jsem při všech velkých milnících téhle kapely, ať už se jednalo o Lucernu, Forum Karlín nebo O2 arenu… Se všemi prostory se pánové dokázali sžít, svoji show tomu přizpůsobit a užít si to naplno.