Takhle velký samostatný koncert na růžovo obarvená zpěvačka ještě neměla. Ano, festivalů absolvovala spoustu, turné s Markem Ztraceným taktéž, ale postavit celou koncertní show je úplně jiná a zatraceně těžká disciplína. Regulérní řadová alba jí vyšla pouze dvě, navíc to první odpovídalo svému názvu "Zmatená". Teprve následovník "Svět je málo růžový" se tváří, že Mašková už ví, co chce. Však taky nižší kvalita některých skladeb z první desky byla asi jednou z mála věcí, které se na koncertu v Lucerně dají kritizovat. Ale tenhle handicap protagonistka z velké části smazala svým fenomenálním hlasem a energií, která v natřískané Lucerně všude pulsovala.

Tenhle koncert byl svým způsobem průvodcem po Terezině dosavadním životě, který přinesl veselé i stinné stránky. S protichůdnými emocemi však Mašková umí dobře pracovat. U smutných skladeb "Scházíš" a "Láskou se splést", které byly věnovány dvěma předčasně zesnulým - Terezinu tatínkovi a kamarádu Aleši Kubátovi - běhal mráz po zádech. Naopak při takové "Uptown Funk" se Lucerna otřásala v základech.

Tereza Mašková má s přehledem i na opravdu velké hlasy, což dokázala při předělávkách skladeb Věry Špinarové ("Jednoho dne se vrátíš") či Mariky Gombitové ("Vyznanie"), která se připojila i s předtočenou zdravicí, a Whitney Houston. Mašková nyní alternuje v aktuálním muzikálovém hitu s písněmi americké zpěvačky "The Bodyguard", takže její písně v setlistu také nemohly chybět.

Velikým kladem byl důraz na hudbu a zpěv jako takový. Samozřejmě nechybělo pár konfet a papírků, příjemná světla a kvarteto tanečnic, které se chvílemi stalo i vokalistkami (škoda, že takových okamžiků nebylo víc, vždyť jedna ze členek, Barbora Fialová, působí například v kapele Napořád a je opravdu fantastickou zpěvačkou), ale vše působilo decentně, nepřeplácaně a spíš dokreslovalo atmosféru.

Nechyběli ani hvězdní hosté z No Name, kteří Tereze složili zřejmě první autorský hit "O nás dvou". Následně Igor Timko s klávesistou Zoli Sallaiem a protagonistkou představili medley několika hitů košické kapely. Na druhého hosta, Marka Lamboru, se čekalo takřka do samotného závěru a právě "Náš příběh" sklidil patrně největší ovace. Finále základního setu obstarala pohádková skladba "Tam za řekou" a po přídavku došlo i na setkání s fanoušky.

Celý koncert provázela příjemná nálada složená z pokory, skromnosti, lidskosti, fajnové doprovodné kapely i velmi hezkého vztahu zpěvačky k příznivcům, který začal už výbornou makronkou, jež nechyběla ani na jediné židli vyprodané Lucerny.

I když Tereza jen tak mezi řádky zmínila možnost zazpívat v O2 areně, tohle by pro ni neměla být meta, protože tam dnes koncertuje každý a už to nemá takový punc výjimečnosti. Cesta, kterou nastoupila na druhé desce "Svět je málo růžový", se ukazuje jako správná, jen bude potřeba víc času, trpělivosti a mravenčí práce, která povede k vytouženému cíli - spokojenosti zástupu fanoušků. Ten se po takovémto vystoupení, jaké předvedla v Lucerně, bude určitě utěšeně rozrůstat.