Tři roky, tři desky. Aleš "Alesh AD" Dostál svou kariéru nejvýrazněji spojil s brněnskými blackovými legendami Root, od roku 2021 sveřepě prozkoumává nová teritoria s vlastním projektem Ravenoir. Letos, ve velice neobvyklém složení kolegů muzikantů, připravil již třetí zastavení, "Cultus Inferi".
8/10
Ravenoir - Cultus Inferi
Vydáno: 31.10.2023
Celkový čas: 43 minut
Skladby: Glorification of Godlessness, Black Luna, Crows Call, Confession to the Darkness, Requiem, Belials Realm, Orgiastic Ceremony, Kingdom of Amnesia
Vydavatel: Black Barn Music
Projekt
Ravenoir má v tuto chvíli za sebou již tři alba a zatím nevytáhl paty ze studia. A byť se na tomto faktu pravděpodobně nebude nic měnit - a pokud ano, tak jen velmi výjimečně -, sestava, která letošní desku "Cultus Inferi" připravila, má k živému hraní ze všech proměn, kterými tahle formace prošla, nejblíže. Dostála s Igorem Hubíkem (basa) tu totiž doplnil Jiří Háb (kytara) a Zbyněk Husa (bicí), tedy pohrobci zaniknuvších
Root a hudebníci sehraní a zároveň
tažení stejnou energií.
Na výsledku je to znát, třetí řadovce Ravenoir se podařilo v zásadě odstranit neduhy, na které předchozí nahrávky, jakkoliv podařené, poněkud trpěly. Ta první, "The Darkest Flame of Eternal Blasphemy", se trochu ztrácela pod vrstvami atmosfér, dvojka "In The Womb of Sin" s odstupem času nepůsobí tak soudržně, jak by mohla.
Tohle všechno je fuč. Na "Cultus Inferi" do sebe vše, co si Alesh AD vyzkoušel dříve (budování temné atmosféry, nabroušená produkce, prolínání blacku s death metalem i kořenění doomem), velice dobře zapadá.
Pozitivní posuny jsou i v textech, kromě Dostála po jednom napsal i
Igor Hubík a Jiří "Big Boss" Valter" ("Belialʹs Realm"). Jistě, tematický rámec je v žánru daný, dříve poněkud vyčpělé obraty tu ale s úspěchem nahrazuje větší poetično.
"Iʹm the raven flying over / the stone crosses, angels and doves / The nightly ritual after dark falls / Is the waiting for the crowʹs call," zní například v songu "Crowʹs Call" a desce tahle zadumanost prostě sluší.
Dobře to totiž ladí s jakousi výhružností, která nahrazuje zuřivost. Posledně naznačené doomové cesty tu hrají hlavní roli, prodlužuje se i stopáž písní, atmosféra v kusech jako "Black Luna" nebo "Kingdom of Amnesia" je tíživá a pohlcující. Svůj podíl na tom má i obměna tvůrčího týmu, zejména na pozici kytaristy. Jiří Háb je totiž hráč z poněkud jiného těsta, než z jakého byli Onslaughter (Debustrol) či Aleš Hampl (Minority Sound). Muziku čechrá téměř heavymetalově vznosnými sóly a skladby vyloženě zdobí stejně jako hutná, ale čistá produkce.
"Cultus Inferi" je svébytným, výrazným počinem zkušených muzikantů. Zpětně se ukazuje, že starší alba byla pouhým vykročením a až nyní se daří vykřesat sevřené a hlavně dospělé dílo, které ví, co chce, a dokázalo se zbavit předchozích porodních bolestí.
Alesh AD si směle kráčí za svou temnou vizí a vychází mu to skvěle.