Když Jon Batiste v roce 2021 vydal kolekci "We Are", netušil, že rok nato bude slavit vítězství v Grammy za Nejlepší album roku. Odnesl si ale ještě další čtyři sošky, a to za Best American Roots Performance se skladbou "Cry", Best American Roots Song znovu s "Cry", Best Music Video s písní "Freedom" a cenu za Best Score Soundtrack for Visual Media se "Soul".

Na studiovce, jejímž poselstvím bylo připomenout lidskost a zvýšit povědomí o životě v současné Americe, se mísily prvky soulu, jazzu, funku, r'n'b a hip hopu. Rodák z města Metairie ve státě Louisiana zde čerpal z bohaté kulturní linie černošské hudby i z osobní historie (jeho dědeček byl odborovým organizátorem).

A hudební aktivismus pokračuje i na novince "World Music Radio". Na té se podílelo několik dalších muzikantů z celého světa. Uslyšíte zde Ritu Payés, Jona Belliona nebo Kennyho G a další interprety. A znovu se zde mísí žánry. Úkolem bylo vytvořit popové dílo, které překoná veškeré bariéry. Batiste zde upozorňuje na světové problémy a doufá, že jeho songy spojí všechny komunity a lidi a pomůže jim znovu najít lidskost a vymýtit tak veškeré předsudky a nenávist.

Jednadvacetipoložková sbírka začíná skladbou "Hello, Billy Bob", která má skutečně nádech přenosu z rádia. Ostatně název alba zní "World Music Radio". Jon má myšlenku konceptu ujasněnou, nejedná se tedy rozhodně o žádnou neurvalost. Sedmá řadovka přináší chytlavé kusy s opravdu hlubokou myšlenkou.

"Drink Water" je skotačivá píseň, na které se podíleli Fireboy DML a zpěvák Jon Bellion. A i když Batiste upozorňuje na to, že je důležité pít vodu, vyzdvihuje i potřebu si uvědomit, že pro některé lidi voda takovou samozřejmostí není. Empatie ho neopouští ani v songu "Be Who You Are". Zpívá v něm, že má rád černochy, bělochy, Asiaty, Afričany, republikány i demokraty. Zdůrazňuje tak to, že všichni jsme jen lidi, všichni jsme se narodili nazí a všichni jsme si rovni bez ohledu na barvu kůže nebo víru.

Na albu ale dojde i na osobní skladby. Klavírní baladu "Butterfly" napsal pro svou ženu Suleiku Jaouad, která se zotavuje z boje s rakovinou. Zpěvák do ní vložil celé své srdce, což je na jeho hlasu velice znát. Kolekci pak zakončuje duet s Lanou del Rey "Life Lesson". A Jon zde znovu usedá za klavír. Někomu by se možná mohl vybavit duet "Candy Necklace", který se objevil na Lanině desce "Did You Know That There's a Tunnel Under Ocean Blvd". Spolupráce těmto dvěma opravdu svědčí, snad se brzy dočkáme další.

"World Music Radio" díky kooperacím se širokou škálou umělců a díky mixu žánrů ubíhá jako voda. Stopáž trvá něco malinko přes hodinu, při poslechu si ovšem uvědomíte, jak ten čas rychle letí, když se člověk dobře baví. A zatímco na začátku byla nahrávka perfektně rozjetá, ke konci už autor zpomaluje. Tedy jen rytmicky. Texty zůstávají i nadále silné a velice emotivní.

Jon Batiste se na svém novém albu soustředí na žánry jednotlivých končin světa a na základě toho se snaží přijít na to, zda by ta která píseň mohla "tu a tady a támhle" někoho oslovit a chytit za srdce. "World Music Radio" je díky tomu opravdu skvěle promyšleným počinem, který si nezaslouží, aby skončil pod nánosem prachu.