Nemá cenu dlouze rozebírat, že výherci SuperStar zkrátka umějí zpívat. V soutěži se výborně naučí interpretovat písně jiných, zuby si však často vylámou na vlastním repertoáru. Tereza Mašková se uchytila slušnými singly, debut "Zmatená" se ovšem jako celek nevydařil. Barbora Piešová vydala před měsícem v tichosti už svoji druhou desku "Dve strany", na Spotify má ale většina songů pod tisíc přehrání. Sabina Křováková od alba "Sirkama" z roku 2015 zase vydává maximálně jeden singl ročně.

SuperStar tak sice dokáže vyplivnout šikovné lidi, nepomůže jim však najít vhodné producenty. Adam Pavlovčin měl ale štěstí, a s trojicí Marek Rakovický, Tomáš Löbb a Oliver Fillner natočil debut, po jehož poslechu konečně zmíněnou televizní soutěž nemusíme odsuzovat jako zbytečnou. "Age Of Adonxs" je totiž nahrávkou pestrou, zábavnou a nejen na poměry naší scény velmi intimní.

Sedmadvacetiletý umělec na ní střídá pomalejší, především pianové balady a rychlejší kousky, v nichž se neštítí elektroniky. Desetipoložkovou kolekci perfektně odpálí skladba "A Night Of A Million Strangers", která začne náladou zakouřeného baru a následně vytleskávaným rytmem přejde do taneční pecky.

Následuje pilotní singl "Moving On", v nemž se autor vyzpívává z nikam nevedoucího vztahu a který se zejména v refrénu postará o husí kůži. Právě zde připomene Adam svým podáním Sama Smitha, v druhém singlu "Game" najdeme náznaky The Weeknda, jinde zase trošku Adama Lamberta, ale i Woodkida. Přesto však ADONXS zůstává sám sebou.

Není to totiž pouze skvělý zpěvák, má i co říct. V tomto ohledu se zaměřme na song "Two Romeos", ve kterém se opírá nejen o svůj pevný a silný hlas, ale také o tklivou klavírní linku. (Na piano se mimochodem na velmi povedených koncertech doprovází sám - jak jsme viděli třeba během pražské zastávky jeho turné.)

To, jak se zde interpret otevřel, je na první album mimořádně zajímavé. Po svém partnerovi v této baladě chce, aby mu řekl báseň o tom, jak spolu budou stárnout a sjíždět vlny v Malibu. A ačkoliv tato bajka nejspíš neměla pěkný konec, vynesla Pavlovčinovi jeho nejlepší skladbu.

Nelze tu toho příliš vytýkat, snad jen to, že necelá půlhodinka uteče opravdu rychle. U dobrých desek ale mívá člověk tendenci si povzdechnout, že mohly být delší, na druhou stranu tu nenajdeme žádnou vatu. Kdyby se však někam k závěru vmáčkla ještě jedna tanečněji položená píseň, mohlo to být ještě o kousíček lepší.

Jednoznačně mluvíme o jednom z nejpůsobivějších superstarovských debutů a také o jedné z top domácích desek letoška. ADONXS do své prvotiny šel naplno a výsledkem je silný příslib jména, které má obrovský potenciál. Pokud snad stále máte pochyby o tom, jestli v našich končinách může vzniknout kvalitní, světově znějící pop, neváhejte a pusťte si "Age Of Adonxs" do uší - pusťe si ho však, i pokud tohle dávno víte - nebudete litovat.