Harry Styles je v současnosti jedním z nejpopulárnějších interpretů vůbec. Spojovat jej navždy s boybandem One Direction by bylo dost nefér - čas totiž prokázal, že se naplno osamostatnil a funguje již jako svébytná jednotka. Na jeho koncertní premiéru si sice čeští fanoušci museli počkat, on ale mezitím stihl vydat výtečnou desku "Harry's House", se kterou si udržel kvalitativní standard dvou předešlých nahrávek ("Harry Styles" a "Fine Line"). A ačkoliv v diskografii více materiálu zatím nemá, naživo si s ním bohatě vystačil.

Stylesova fanouškovská základna je vskutku obrovská, o čemž svědčí nejen příznivci nocující před O2 arenou, ale i nálepka u české zastávky jeho aktuálního turné "Love On Tour", která hlásila "vyprodáno". Ve vysočanské hale vládlo nadšení od samého počátku. S blížícím se avizovaným startem koncertu (ve 21:00) se z návštěvníků stávali čím dál tím větší nedočkavci, a tak si dlouhou chvíli krátili například sborovým zpěvem písně "Bohemian Rhapsody" od britské legendy Queen.

Se stoupajícím napětím i sedící diváci postupně povstali. A po zbytek večera už se neposadili. Jestliže většina lidí měla lístek na sezení, zde na to mohli s klidným svědomím zapomenout - celá aréna se semkla, aby mohla fandit osmadvacetiletému umělci, který v současnosti drtí žebříčky hitparád (včetně té naší).

Očekávaná show odstartovala pár minut po deváté večerní. Otevřela ji skladba "Music For A Sushi Restaurant" z Harryho albové novinky a sklidila nevídaně bouřlivý ohlas. Následovaly osvědčené hity "Golden" či "Adore You" z předchozí úspěšné desky "Fine Line" a nadšenost publika byla neutuchající. Každičký zpěvákův pohyb, pohled, slovo či krátká promluva způsobily nadměrně hlasitou odezvu. Pro osoby s citlivým sluchem byl tento zážitek jistě zkouškou. Pro britského hudebníka však jedině dobře. Zájem českého publika mu velmi lichotil a vzájemná interakce se vyšplhala na maximum.

Setlist tvořily kousky z celé Stylesovy diskografie (tu si mimochodem komplet můžete pořídit v našem shopu, a to jak na CD tak na vinylech), včetně eponymního debutu. Zatímco ze starších řadovek vybral převážně singly, z té poslední zařadil hned deset položek z celkových třinácti. Znamenitě bodovala jak pecka "As It Was", tak druhý, zatím poslední singl "Late Night Talking" s klavírním nástupem. S úspěchem se ovšem setkaly i nesinglovky.

Složení naživo provedených skladeb udržovalo nepřetržitou standing ovation a ohlušující lomoz od začátku do konce, a to i v případě výstupu s pomalejšími songy "Matilda" nebo "Boyfriends", jež Harry místy prokládal procítěným zpěvem a cappella. U "Lights Up" došlo i na promenádu s duhovou vlajkou, jeho obvyklé gesto na podporu LGBT+ komunity. Pro změnu s ukrajinskou vlajkou kolem těla přišel pak během přídavku v podobě tklivé "Sign Of The Times". Na časy s One Direction dal vzpomenout jen letmo prostřednictvím songu "What Makes You Beautiful".

Koncert v podstatě neobsahoval hluchá místa (doslova). Harry Styles svou českou premiéru zvládl na výbornou. Jeho klady tkvějí v jeho autentičnosti, přímočarosti, leckdy v jednoduchosti, což se odráží i v pódiové prezentaci. Nejen samotná stage, ale i projekce byly spíše jednoduššího rázu. Zpěvák nezacházel do nějakých okázalostí, vrstvení kýče, či naopak artových podob. Stěžejním kamenem byl on sám, jeho skvěle hrající doprovodná (a genderově vyvážená) kapela o šesti členech a jeho hudební tvorba. Nic víc ani nebylo potřeba. Bravo!