Ti, kteří nedali přednost hokejovému mistrovství nebo souběžným akcím (jako připomínka stačilo potkat jednoho natěšeného fanouška Scorpions, který na celé metro pouštěl ulovené zvukové vjemy skladeb "Still Loving You" a "Wind Of Change"), mohli prožít komorní oslavu "Nevidetelného". Desky, na které David Pomahač spojil síly s Martinem Hůlou a pisateli těchto řádek se na několik momentů vybavily fragmenty rozhovoru s Bourkem (jak jej na pódium volalo publikum), které s těmito příběhy najednou zarezonovaly.

Samotný večer byl pomyslně rozdělen na tři části. V té první odezněly v pozměněném pořadí všechny songy z novinky. Coby intro nepřekvapivě zafungovala instrumentální skica "Bez konce", která "Neviditelného" uzavírá a která svým pojetím naznačila mnohé. Následoval "Klid" - důmyslně zvolený start.

Díky vrstevnatosti bezpočtu zvukových stop nemálo věcí organizovaně spouštěl Jáchym ze své strojovny okolo sebe. David na několik písní dokonce odložil i kytaru a plně se nechal vtáhnout do ruchových linií a příběhů, mnohdy plných melancholie a pocitů osamělosti. Bylo to téměř představení pro sólistu, jenž dalších slov příliš nepotřebuje.

Příjemně zaplněné Café V lese mu rozumělo a nechalo se touto minimalisticky pojatou prezentací ovládnout a pečlivě poslouchalo. Vynikl tak "Dlouhý" nebo naživo podstatně syrovější kontrast "Nádech". Dojemný "Klaun" celý tento balíček nálad skvěle doplnil a stmelil.

David se vlastně rozmluvil až v závěru bloku s titulním kusem z kolekce, prvně když uváděl Martina, kdy si drobet rýpnul, že desku začínal natáčet s Martinem Tvrdým a dokončil ji s Martinem Hůlou. Bourek, chcete-li Bonus, se pak chopil basové kytary a připojil se ke skladbě "Nikdo", kterou označuje za svou nejoblíbenější z této nahrávky. Na úplný závěr pak zazněla "Dovolená", jež celý existenciální sci-fi příběh vlastně otevírá, ale pro tento večer dostala drobet jinou úlohu. Po ní totiž přišla řada na dalšího hosta, kterým byla Bára Zmeková.

Ta se v podvečer vracela z koncertního výletu do Řecka, a všichni se strachovali, jestli let nebude mít zpoždění. Nakonec vše klaplo a ona vykouzlila humorný moment, kdy pantomimicky otevírala neviditelné šampaňské a polila jím vinyl s "Neviditelným".

Její účast ale nebyla náhodná, spolu s Pomahačem pak na tři písničky zavzpomínali na doby Kieslowski. Sice se obávala, ačkoliv se texty naučila, že se jí přece jen nějaké to slůvko zatoulá, ale zvládla to. Pro jistotu v ruce měla ručně psaný tahák, z čehož vzešel vtípek na čtecí zařízení a storky s iPady Jaromíra Švejdíka.

Na start tohoto minibloku vybrali "Doteky" z rozlučkové "Mezi lopatky", aby bylo jasno, že toto spojení by mělo dostat minimálně ještě jedno opakování - v akustickém pojetí a s dvojhlasem Báry a Davida. Bylo to krásné a křehké zároveň. Žádný markantní výpadek nenastal, a ačkoliv nebylo příliš prostoru na nazkoušení, vše si sedlo. Možná se do budoucna dočkáme něčeho dalšího.

Večer se překlenul do své poslední části. Ta byla vyplněna výběrem z debutu "Do tmy je daleko". "Obvykle", roadmovie "K Baltu" nebo "Do tmy je daleko" překročily z fiktivního světa do mnohem civilnějšího, komorního. Tyto úkroky pro Pomahače nejsou problém a jsou nepřehlédnutelným unikátem s jeho vlastními pravidly.

Před trojicí přídavků se v tu dobu již rozjařené publikum začalo dožadovat mnoha dalších kousků. Musely však postačit "Za světlem", "Špinaný prádlo" a roztančené "Kouzlo", které se zatím na žádnou Davidovu studiovku nedostalo.

"Neviditelný" a "Do tmy je daleko" jsou dva světy, které k sobě mají přesto blízko. Fungují na autenticitě a komornosti vypravěčství, v kterém je David Pomahač rozpoznatelný. Jeho rukopis vykrystalizoval už v dobách Kieslowski a čtvrteční křest ukázal, jak je vše decentně pospojované a může znovu kdykoliv ožít.

Stejně tak zafungovalo spojení s Martinem Hůlou, je otázkou, zda by nestálo pro jednou udělat výjimku a pro další album si tohoto producenta ponechat, ale to jsou zatím jen přání a dohady. Večer s celou paletou emocí (mnohými rezonovala smutná zpráva o odchodu klávesáka Depeche Mode Andyho Fletchera) ale vyšel skvěle, ke spokojenosti všech zúčastněných.