Jan Burian má specifický styl a výraz a ten zůstal zachován i na novince. Rád opakuje nosné motivy stárnutí, lásky a radostí všedního života, které jsou s větší či menší měrou obsaženy v každé skladbě. Pokud chce dát nějakému sdělení silnější důraz, verše prostě opakuje. Burian píše jednoduše, ale v jeho rukopisu jsou osobitá poetika a upřímnost, které jsou možná jeho vůbec nejsilnější stránkou.

Na "Nočním tanci" se objevují také dvě písně z minulého alba "První láska". Ta titulní a pak "Noc a den". Obě patřily k páteřním kusům rockověji pojaté nahrávky a autor měl zřejmě touhu vypustit je s komornější aranží. Zejména "První láska" je skutečně krásnou nostalgickou baladou a i jednoduchý klavírní doprovod jí sluší a odhaluje její ryzí sílu.

Stejně tak Burian přepracoval několik songů z elektronikou podbarvené experimentálnější studiovky "Jiná doba" z roku 2015, včetně toho, jenž dal letošnímu počinu jméno. Velice povedenou přeměnou prošla vtipná óda na útěk z domoviny "Do Portugalska", která možná v tehdejším elektronickém balastu tolik nevynikla. Z těch úplně nových zaujme úvodní hravá "Stáří" a důmyslné zamyšlení nad důležitostí nevyslovených slov "Nevyslovit".

Jan Burian se na "Nočním tanci" vrátil ke své nejkomornější tváři. Ve studiu 3bees natočil velice intimní kolekci s vlastním viděním světa v křehké aranži a s menší dávkou humoru, než na jakou jsme u svérázného hudebníka zvyklí. Zamrzí snad jen skutečnost, že nejsilnější momenty si uzmuly skladby již dříve vydané, které zapůsobí na posluchače intenzivněji, než ty zcela čerstvé.