shop.musicserver.cz
Jan Burian - Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II.

Jan Burian je prostě slušnej člověk. Kniha "Z deníku potulného písničkáře II." budiž důkazem

Vydáno: 10.04.2022 09:00 v sekci Recenze - Honza Průša | foto: Archiv Jana Buriana

Není snadné hledat trefná slova popisující Jana Buriana a nespadnout přitom do patosu. Protože působí jako slušnej člověk. Nesmírně pracovitej, tvořivej, hledající podstatu problému a nesnášející umělost nebo povrchnost. Jeho sbírka toho, co nezapomněl, to podtrhuje, a to nesmírně čtivým a zábavným způsobem.

9/10

Jan Burian - Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II.

Vydáno: 16.3.2022
Celkový čas: 371 stran

Skladby:

Vydavatel: Galén

Jan Burian v posledních letech bilancuje. Částečně i díky covidové době měl čas na to pročíst deníky své matky a její život převést do knihy "Protančit život". Stihl vydat sbírku všech svých písňových textů a ty songy zároveň i nově nahrát (jde o "Zpívající knihu" a její recenzi tu najdete brzy). A taky uspořádal své vzpomínky do dvou publikací, které pojmenoval "Co jsem nezapomněl" s podtitulem "Z deníku potulného písničkáře". Letošní dvojka popisuje jeho život od roku 1991 do současnosti.

Už první díl, který vyšel v nakladatelství Galén v loňském roce, byl svěžím a na nic si nehrajícím pohledem do života tohoto umělce. Shrnoval tu smutnější a komplikovanější dobu, život v socialistickém Československu a pro mne (jsem ročník 1976) představoval z naprosté většiny popis událostí a Burianových aktivit, o nichž jsem buď vůbec nic nevěděl anebo jen slyšel z doslechu.

Oproti tomu část druhá z velké části přináší vzpomínky na knihy, desky, koncerty nebo televizní pořady, které jsem už sám sledoval v době, kdy byly aktuální, což přináší úplně jiný čtenářský zážitek. Člověk se najednou dostává i do svých vzpomínek, často má pocit, že už to někde četl, a brzy mu dojde, že nejde o pocit, ale třeba o fejeton, který zná z novin nebo internetu. A jo, je to čistě subjektivní zážitek, ale četba je díky tomu o dost jiná (tím neříkám, že lepší, nebo horší).

Život tohohle pražského rodáka je nesmírně bohatý a naplněný. Komunistické Československo ho naučilo, že nic nedostane zadarmo. V té době, kterou shrnuje první díl publikace, musel často vyvinout velké úsilí, aby mohl dělat to, co ho bavilo, aby se mohl věnovat tvůrčí činnosti. A on to dokázal bez pokřivení páteře, leckdy ne úplně snadno a s nohama otlučenýma od klacků, které mu pod ně příliš aktivní přisluhovači režimu házeli.

Byla to i velká zkouška jeho charakteru, v které skvěle obstál. Jan Burian je prostě slušnej člověk. A v důsledku všech těch překonaných svinstev minulého režimu se stal houževnatým, často možná tvrdohlavým a hlavně rovným a upřímným, i když jo, ono to v něm určitě bylo i přirozeně. A přesně takhle přistupuje ke svým vzpomínkám.

Ty jsou tu zpracované formou jakési koláže. Text je protkán autorovými zápisky z deníků, fejetony, ukázkami z knih nebo propagačních materiálů k deskám či televizním pořadům. Nechybějí ani písňové texty a vše doplňují i výňatky z dobových recenzí, také fotografická příloha a v závěru podrobný rejstřík a všechny disko-, biblio- a další -grafie.

Tato forma je nesmírně čtivá, oproti běžnému vyprávění nabízí mnohem plastičtější obraz té které události a pohledy z více stran. Čtenář je nenásilně vtažen do vzpomínek, ale fakt velmi silně, takže máte najednou potřebu připomenout si ty desky a nahrávky, televizní pořady i publikace, o nichž se tu píše.

V důsledku toho jsem v průběhu četby pořád někam odskakoval. Poslechl jsem zase téměř kompletní Burianovu diskografii v čele s mým nejoblíbenějším albem "Muži jsou křehcí" (škoda že zatím stále není na streamovacích službách). Listoval jsem znovu jeho cestopisy i sbírkami fejetonů. A taky jsem se vrátil k repríze "Burianova dne žen" (který je stále dostupný na iVysílání).

Právě u jeho sledování mi došlo, o jak nadčasový přístup tu jde. Když jsem se na ten pořad díval v premiéře před čtrnácti lety, měl jsem pocit, že je Burian příliš konfrontační, zbytečně rejpavej a snaží se ty leckdy mnohem křehčí ženy, než se dle jejich masky zdá, nepatřičně rozhodit. S tímto pocitem jsem si to teď pouštěl, a ono je najednou všechno jinak.

Dnešním pohledem už chápu, že nešlo o to své hosty dostat na kolena. Cílem bylo dostat se jim pod kůži, sundat jim tu věčnou masku a nechat je se nad sebou (dost možná že vůbec poprvé) zamyslet trochu jinak. Kriticky, bez růžovejch brejlí a poctivě - tak jak to vlastně dělá Jan Burian sám se sebou neustále - si odpovědět na otázky typu: "Zvážila jsem dobře všechny důsledky, když jsem šla pracovat do pornoprůmyslu? A nebude to v něčem těžké pro moje děti?" (Žaneta Rosenberg) nebo: "Co vede vzdělanou ženu, která vystudovala filozofickou fakultu, k tomu zpívat prázdné kýče?" (Lucie Vondráčková). Vlastně tu šlo o to, aby ty ženy alespoň připustily, že tu takové otázky jsou, a poctivě a bez přetvářky či jejich přehlížení se k nim postavily.

A taková je Burianova podstata a přirozenost, a tedy logicky i celá tato kniha. Je to hloubavý a po poznání toužící člověk. Chce přijít věcem na kloub, chce jim rozumět. Mnohem víc ho zajímá otázka Proč? než Co? Jako cestovatel a průvodce se na své expedice připravuje i několik let, sbírá podklady, fakta, hledá spřízněné kontakty. Zajímá ho život jako takový a právě díky tomu dokáže i svůj život jako takový poutavě přiblížit čtenářům.

Je na sebe náročný a stejně náročný je i na své okolí. Znovu se nebojí otevírat témata nepříjemná, divná, role, v nichž se necítil dobře. Stejně tak se nebojí kritizovat to, co považuje za špatné, a každou svou kritiku si umí vyargumentovat.

Opakovaně třeba zmiňuje veřejnoprávní média, která by si představoval méně komerční. Ale tady se se situací v nich vlastně smiřuje a jen popisuje důvody, proč nemůžou fungovat tak, jak by dle jeho vidění světa fungovat měla. "Pravidelně se snaží dosazovat do televizní rady své lidi, i když třeba někteří z nich veřejně vyjadřují názor, že by měla být Česká televize zprivatizována nebo úplně zrušena," píše tu třeba o našich poslancích, ale kritizuje i ta veřejnoprávní média. Pro jejich honění se za sledovaností, nejasnou dramaturgii kanálu ČT Art a nahrazování kvalitního, neobvyklého a osobitého obsahu tím oblíbeným či podbízivým.

Také se vrací k absurdním a ne úplně příjemným zážitkům. Třeba k tomu z politické debaty s odborovým předákem a agentem StB Richardem Falbrem ("To bych se musel zeptat, jak je možné, že se pan Falbr jako vylustrovaný agent StB nestydí takovou funkci přijmout."). Nebo k situaci, při níž - řekl bych s Cimrmanem - došlo od Miroslava Horníčka k veřejnému a nefér šrapnelu o E. F. Burianovi.

Jindy připomíná hrůzy, které do mediálního prostoru chrlilo, namísto dobré nálady, vydavatelství Carmen. Ale také velmi kriticky hodnotí své fotografické umění. A takhle bych tu mohl pokračovat ještě mnoho dalších odstavců, ale myslím, že už to pro účely recenze není třeba, protože je zřejmé to, co napíšu v tom následujícím.

"Co jsem nezapomněl aneb Z deníku potulného písničkáře II." je jedna z nejlepších autoživotopisných knih, co jsem četl. A to čtení je tak dobré, neotřelé, dobrodružné a poutavé, že si myslím, že bude bavit i člověka, který vlastně Jana Buriana nezná, nebo zná, ale poslouchá úplně jiný druh muziky. Protože pokud máte rádi život, budete mít rádi i zápisky z deníku potulného písničkáře.

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Vypsaná fixa - Kusy radosti 8/10
Recenze: Vypsaná fixa zase rozdává "Kusy radosti" Vypsaná fixa je už zase punková. Desáté album zachytilo kapelu ze San Piega v nové sestavě - definitivně ji opustil basák Mejn a místo něj nastoupil Kryštof Mašek. Zůstalo naopak producentské duo Dušan Neuwerth a Ondřej Ježek, se... čtěte zde
Vydáno: 25.05.2022 08:00 v sekci Recenze
0
Tool, O2 arena, Praha, 23.5.2022
Naživo: Magičtí Tool v O2 areně hypnotizovali, omamovali i nekompromisně drtili Covidový koncertní půst je, zdá se, u konce. Po klubech se otevřely i velké haly a koncertů opravdu velkých jmen je tolik, že jeden málem neví kam dřív skočit. V pondělí to vyhráli Tool, američtí prog-metaloví mystici, kteří... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2022 15:12 v sekci Naživo
0
David Pomahač - Nechali jsme věci plynout a teprve pak v nich nacházeli formu
Rozhovory: David Pomahač - Nechali jsme věci plynout a teprve pak v nich nacházeli formu David Pomahač už dávno není jen jedna polovina dua Kieslowski, ale i výrazný sólový umělec. Jeho debutu přibyl v půlce dubna sourozenec "Neviditelný". Pomahač na něm spolupracoval s Martinem Hůlou aka Martinem Tvrdým. Nejen desce, ale... čtěte zde
Vydáno: 24.05.2022 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
Czech Music Crossroads 2022, Dům kultury Poklad!!!, Ostrava, 20.-22.5.2022
Naživo: "Takto si brumlujem!" aneb Czech Music Crossroads ukázaly sílu hudby i dopady pandemie "Hurá, showcase!" Vypadá to, že onen zdánlivě vyprázdněný pokřik na úvod našich reportáží se nakonec ujme. I když v případě Czech Music Crossroads je ono "Hurá" takové spíše šeptané. Letošní ročník tohoto ostravského... čtěte zde
Vydáno: 23.05.2022 18:45 v sekci Naživo
0
Miro Žbirka - Posledné veci 9/10
Recenze: "Posledné veci" jsou Mekyho sbohem a Davidovým ahoj Pod příznačným názvem "Posledné veci" vychází nové album Mira Žbirky. Dvanáct skladeb plus mluvené intro a outro dal dohromady půl roku po Mekyho skonu jeho syn David převážně v londýnském studiu Konk. Díky jeho citlivé a... čtěte zde
Vydáno: 23.05.2022 00:00 v sekci Recenze
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Zpívající kniha Jana Buriana fakt zpívá (08.05.2022 09:00)
- Video: Lucie Vondráčková zpívá v klipu "Tak nebuď prekvapená" slovensky. A nie je to vôbec dobré (21.02.2022 15:26)
- Rozhovory: Lucie Vondráčková - Vždycky jsem byla trochu nezařaditelná (04.01.2022 08:00)
- Recenze: Jan Burian se na "Nočním tanci" vrátil ke své komorní lyrice (01.01.2022 09:00)
- Nové desky 50/2021 - od Nicka Cavea s Warrenem Ellisem přes Adama Ďuricu po Lucii Vondráčkovou (21.12.2021 10:00)
- Video: Lucie Vondráčková láká na nové album společným klipem s Kandráčovci "Honza" (01.12.2021 14:52)
- Video: Sámer Issa a Lucie Vondráčková natočili duet "Vrať se" a my o klipu k němu píšeme jen proto, že je to skvělý clickbait (23.11.2020 12:35)
- Minirecenze: Jan Burian Band představuje svou "První lásku" s blues-rockovým zvukem (22.04.2020 17:55)
- Jan Burian vysílá z Přední Kopaniny (20.04.2020 17:08)
- Top 10: Smrt, bradavka a Leoš Mareš: 10 nejčtenějších článků roku 2019 (31.12.2019 10:30)

ALBUM TÝDNE 21/2022

Miro Žbirka
Posledné veci

Pod příznačným názvem "Posledné veci" vychází nové album Mira Žbirky. Dvanáct skladeb plus mluvené intro a outro dal dohromady půl roku po Mekyho skonu jeho syn David převážně v londýnském studiu Konk. Díky jeho citlivé a nápadité produkci vznikla výborná deska.

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 26.05.
Scorpions (DE) (O2 Arena, Praha)
Čt 26.05.
David Pomahač (Café V lese, Praha)
Pá 27.05.
Korn (USA) (Tipsport Arena, Praha)
So 28.05.
Declan McKenna (UK) (Roxy, Praha)
St 01.06.
Yungblud (UK) VYPRODÁNO (Malá Sportovní hala, Praha)
Čt 02.06.
Yungblud (UK) (Malá Sportovní hala, Praha)
Čt 02.06.
Avishai Cohen Trio (IZ) (Divadlo Hybernia, Praha)
So 04.06.
Nas (US) (Malá Sportovní hala, Praha)
Ne 05.06.
Imagine Dragons (US) (Letiště Letňany, Praha)
Po 06.06.
Yung Gravy (US) (Rock Café, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lucie Vondráčková Madonna Adele BTS Ed Sheeran Slash Queen Michal Prokop Dua Lipa The Beatles Viktor Sheen Abba Pink Floyd Avril Lavigne Vojtaano Jack White Rammstein The Weeknd Mirai Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2022 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu