Jazz byl vždycky prostorem absolutní hudební svobody. A nemusí se hned jednat o nějaké free nebo improvizované výlety či o jiná posluchačsky často dost nevlídná extempore. Mám na mysli i svobodu ve zvuku či v nástrojovém obsazení. V tomto ohledu jako dobrý příklad poslouží eponymní prvotina tria Treetop.
8/10
Treetop - Treetop
Vydáno: 10.9.2021
Celkový čas: 50:02
Skladby: Perseverance, And One More, And One More, How Do You Feel? Drunk, Cold & Late, Andante, from 14 Bagatelles, Sz. 38 BB 50; 3rd Set, Op. 6, Grave, from 14 Bagatelles, Sz. 38 BB 50; 3rd Set, Op. 6, Blues In T, Melodi from Lyric Pieces, Book IV, Op. 47, Koulelo se, koulelo, The Flowers She Loves The Most, Tanec, Silence
Vydavatel: Animal Music
Tříčlenná formace ve složení Vojta Drnek, Richard Šanda a Michal Šelep stojí na netradiční nástrojové kombinaci. V centru totiž stojí akordeon a trombón, o rytmiku se pak stará klasický kontrabas. Oba vůdčí instrumenty nejsou v jazzu žádnou výjimkou, zase tak často se ale nepotkávají. Trombón se prosadí leckde, akordeon spíše vyvolává představy tvorby ovlivněné world music a balkánskými vlivy. Tady se ale mění v čistě jazzový nástroj (lze-li něco takového, už s ohledem na svobodomyslnost žánru, napsat).
Vojta Drnek totiž dokáže hladce přecházet z role do role: od sólisty přes partnera v dialogu s trombónem ("How Do You Feel?") až k pokornému side-manovi. Ve všech případech akordeon muziku
Treetop barví do specifických odstínů a harmonických protnutí s oběma dalšími nástroji. Richard Šanda se nenechá zahanbit. Umí být hladivě lyrický ("Cold & Late") i dramaticky temný, je schopen hudbu
rozbíjet na nepravidelné melodické a zvukové střepy. Třetí do party, kontrabas, je stabilním fundamentem, o který se mohou oba nástroje opřít.
V osmi ze třinácti případů sáhli pánové po vlastním repertoáru, zbývající skladby jsou nově zaranžované kusy jiných autorů. Výběr ukazuje jejich záběr - jsou tu kompozice od klasiků Bély Bartóka ("Andante" a "Grave" převzaté z cyklu "14 bagatelles") nebo Edvarda Griega, ale dojde i na téměř k nepoznání přepracovanou lidovku "Koulelo se, koulelo".
Všechny si přitom Treetop upravují k obrazu svému, nacházejí v nich atmosférické pasáže, mající až téměř blízkovýchodní nádech ("Melodi from Lyric Pieces") i frenetické výbuchy energie ("Blues In T"). Na všechno je tu prostor, který je vrchovatě zaplněný. Na druhou stranu padesát minut stopáže způsobí, že pozornost, bohužel, přece jen poleví. Pročištění nahrávky o nějakých deset patnáct minut, jakkoliv by to kvůli energii ukryté v materiálu nebyl zrovna lehký úkol, by celku jedině prospělo.
Treetop na svém debutu vytvářejí svoje vlastní hudební světy: temné, melancholické, hravé, veselé, znervózňující. Nálady se proměňují s každou skladbou, výrazově a zvukově je ale tato do detailu promyšlená nahrávka, experimentální i tradiční na těch patřičných místech, velmi konzistentní a působí celistvě. Hodí se zde okřídlené:
Stále je co objevovat. O tvorbě tohohle tria to rozhodně platí.