Mezi jméno Marilyn Manson a slovo kontroverze můžeme položit rovnítko. Byl takový odjakživa, už od začátku provokoval - svým vzhledem, názory, chováním, hudbou. A asi už na světě nenajdeme nikoho, koho by to nějak zásadně překvapovalo. Psychotická divnost by samozřejmě neměla sloužit jako omluva či výmluva pro kriminální chování, bude-li soudem dokázáno. Možná ani muzikant sám před čtyřmi lety netušil, když vydal velmi povedou a překvapivě vyklidněnou studiovku nazvanou "We Are Chaos", do jakého chaosu se on sám brzy dostane.

Obvinění ze sexuálního a psychického zneužívání ze strany herečky Evan Rachel Wood, k níž se po čase přidalo několik dalších žen, vedlo k vyhazovu Mansona z labelu Loma Vista Recordings a jeho pochopitelnému stažení ze světel reflektorů. Soud dosud pokračuje, ale že by to nějak výrazně dokázalo zamávat s kariérou věčného provokatéra, to úplně říct nelze - evropské turné naplánované na příští rok (v Brně zahraje příhodně na Valentýna) vyprodal muzikant během pár dnů.

Jakkoliv už čtyřletý rozestup mezi alby nelze považovat za něco výjimečného, v kontextu minulých událostí lze bez uzardění hovořit o silném comebacku. Ten navíc potvrzuje i způsob, jakým si zpěvák s materiálem na "One Assassination Under God - Chapter 1" poradil.

Těžko první polovinu (?) nového opusu nečíst autobiograficky. Hudebník se z temnoty zapomnění, kam se jej pokusili uvrhnout, vrací jako krvelačný bůh pomsty, pozvedá onen rudý prapor a je mu "úplně u pr*ele, že se dotyčný omlouvá", jak barvitě, se spoustou mansonovsky pikantních detailů, popisuje v singlové "Raise The Red Flag". Opakovaně se vrací motiv oběti, jak v náboženském, tak v profánním slova smyslu. S církevními motivy Manson pracuje rád, jejich významy ale převrací, nasvěcuje je z nečekaných úhlů.

"I was never your taxidermy," vyznává se ve skladbě "As Sick As The Secrets Within" a jasně přiznává dvojjedinost, kterou v sobě má. A nejen on, vlastně skoro každý z nás si s sebou nese svého pana Hydea. "I need destruction / I want towers to crumble / Mothers tossing babies / from the windows above / Who would want to wake up / if this is their world?" ptá se v "Nod If You Understand".

Doba prvoplánových provokací a šťouchanců do prudérní Ameriky pominula, čas laciných výkřiků je pryč. Na této řadovce nabízí Marilyn Manson svou přemýšlivou tvář - vlastně podobně, jako to činil na té předchozí. Jen nyní dokáže být mnohem krutější, k sobě, ale i ke svým, ať už skutečným či domnělým, nepřátelům.

Upřímnost ale přináší i zranitelnost. "Will you stay by me side? / Or will you stay in their way / What will you do / When they come to murder me?" ptá se na konci písně "Meet Me In Purgatory" a poodkrývá svou další tvář, tu nikoliv hrdě sebevědomou, ale naopak plnou pochyb.

Určité ozvěny, alespoň počáteční, nejistoty nacházíme i v křehké závěrečné baladě "Sacrifice For The Mass" - tou titulní obětí zdá se být sám Manson a na konci se vydává vstříc těm, kteří na něj čekají s otevřenou náručí. A jestli v těch čekajících uvidí posluchač kongregaci nebo lynčující dav, zůstává otevřené. Stejně jako album samotné. Finále "One Assassination Under God - Chapter 1" připomíná nejasné zakončení seriálové sezony, s jemným, ale chytlavým cliffhangerem a zatím bez jasného termínu, kdy se dočkáme rozuzlení.

S Mansonem se do studia v roli producenta a kytaristy vrátil i Tyler Bytes. Společně oprášili zvukovou krajinu kolem kolekce "Holy Wood". Vrací se tak industriální špína a strojovost (vypůjčil si snad Marilyn Manson úvodní riff v "Nod If You Can Understand" od kolegů z Rammstein?), atmosféru zahušťující elektronika (dominantní například v hutné "Death Is Not A Costume") se doplňuje s mocnými kytarovými stěnami.

Necítím příliš snahu o zvukové aktualizace a experimenty, ale ty ani nejsou nutné. Manson, co se zvukové konstrukce alba týče, nehledá nové výrazivo. Pouze do toho, v němž byl hudebně nejsilnější, napouští čerstvý, osobním prožitkem hluboce nasáklý obsah.

Obsah jedovatý, nabroušený, ukřivděný. A funguje to skvěle. Budeme-li "One Assassination Under God - Chapter 1" brát jako interpretův vztyčený prostředníček, pak ční do tváří pochybovačů se skutečnou grácií. Marilyn Manson vsadil na muzikantskou solidnost a poctivost a nesnížil se k prvoplánové hře se svým dávným já. Mnohem více zde akcentuje démoničnost. Nepotřebuje šokovat. Deska "One Assassination Under God - Chapter 1" provokuje už jen tím, že vyšla.