Mír, nebo lásku? S "Peace or Love" od Kings Of Convenience si vyberete vždycky dobře

Těžko říct, jestli kolega v tom svém článku opisoval z textu pojednávajícím o předchozí studiovce těchto Norů "Declaration Of Dependence" ("Poslouchat Kings Of Convenience je jako nazírat někomu přes rameno do deníčku"), nebo jestli ty emoce, které tvorba téhle dvojice v lidech vyvolává, jsou prostě shodné napříč zeměmi. Jedno je ale jisté - s deskou "Peace or Love" přijdou znovu. A znovu to bude krásné.

Za těch dvanáct let od vydání zmíněné nahrávky se v životech Eirika Glambeka Bøeho and Erlenda Øyeho událo mnohé. První si odskočil k tanečnímu projektu Kommode a začal vyučovat environmentální psychologii. Druhý DJoval, přidal pár hostovaček u kámošů Röyksopp a natočil reggae album. Prvnímu se rozpadlo dvacetileté manželství, druhému zemřeli oba rodiče. Úspěchy i ztráty se samozřejmě promítly i do novinky.

Vše je ovšem zároveň na svém místě. Jsou tu ty španělky. Je tu to koření - smyčce, piano, občasné dechy a v jednom případě i automatický bubeník. Jsou tu ty charakteristické dvojhlasy zpívající v přenádherných harmoniích. Jsou tu ty ozvěny simon-garfunkelovského folku (někdy nazývané jako new acoustic) i bossa novy. Je tu hostující Feist (a hned dvakrát). Je tu to neskutečně hluboké přátelství. Je tu ta bezbřehá melancholie. Je tu to nikdy nekončící babí léto.

Pouštět se v případě "Peace or Love" do hlubšího srovnávání s předchozími řadovkami Kings Of Convenience vlastně nemá smysl. Liší se novinka nějak výrazně od starších počinů? Používají Bøe a Øye něco jinak než předtím? Nebo to jedou naopak znovu a stejně? Měli byste si vybrat mír, nebo lásku? Ať už si vyberete cokoliv, vyberete si dobře. Příjemný poslech přejeme.