Narodil se v rybářské vesničce Húsavík, ve svých devatenácti se však přesunul do Amsterdamu, kde začal skládat a publikovat první autorskou muziku. Další mezizastávkou v poznávání sebe sama byl poté anglický Brighton, nakonec se ale Axel Flóvent vrátil zpět na Island. Svůj domov znovu nalezl v Reykjavíku, blízko pobřeží, kde se potkávají nekonečné přílivy a odlivy.

Právě ty pozoroval během cest do studia a během svého pravidelného běhání. Taktéž zde nově objevil i ticho, to neskutečně léčivé ticho, které promlouvá do jeho teskně křehkých písní. Už jedno z jeho prvních ípíček "Forest Fires" upozorňovalo na jeho skrytý talent přednést poutavé příběhy s pomocí akustické kytary. Loňské "Tourist" už fungovalo jako návnada na albovou prvotinu "You Stay By The Sea" - dostalo se na ni hned několik songů z něj.

S jejím natáčením Axelovi producentsky vypomohl Ian Grimble, v jehož režii vznikly i desky Mumford & Sons nebo The 1975. Singlovku "Driving Hours" do zdárného finiše dotáhla dvojice MyRiot, která naopak stojí za zvukem nahrávek London Grammar. "You Stay By The Sea" v sobě protíná instrumentační zručnost Bon Iver, poetiku a lyričnost textů Damiena Rice a náladou jednotlivých písniček může evokovat třeba Charlieho Cunninghama nebo Axelova krajana Ásgeira. V rychlejších pasážích naopak autor čerpal inspiraci u svých oblíbenců Bombay Bicycle Club.

Z celé kolekce tak dýchá ono spojení s tichem, klidem a rozvahou vyprávění o obyčejně neobyčejných věcech, které vás potkají na cestách, ale i v tom nejkomornějším soukromí. Hned úvodní "Tonight" odkrývá všechny karty, se kterými Axel hodlá v těch dvanácti skladbách hrát. V některých z nich se ohlíží hodně do minulosti a hledá spojnice mezi prvními muzikantskými pokusy v pokojíku v Húsavíku a tím, co vytvářel o mnoho let později společně s Ianem.

Taktéž se zde odráží to, co znělo na épéčku "Youthful Hearts", které bylo jakousi rozlučkou s Británií a návratem k islandským kořenům. "You Stay By The Sea" nabídne hned několik poloh - křehké balady střídají nečekané instrumentace pro klavír (až dojemná "Fireworks" pojednávající o rozpadu vztahu s blízkou osobou a o nejistotě i obavách z toho, co přijde pak) nebo skvěle pojatá sóla pro trubku v mrazivé "Haunted", na kterou navazuje rozechvělá "Fall Asleep".

Vedle zmíněné "Tonight" se naznačený příběh uzavírá v "How Can I". "Indefinite" a závěrečný titulní kus svým způsobem reflektují jakousi izolaci, jež nastala v rezonanci se současnými omezeními a jež je zároveň reflexí osamocenosti, kterou Flóvent vnitřně pociťuje. "Still Awake" a "Blood" jsou niterné zpovědi, které jsou v protipólu s nepřeslechnutelnou trojicí "Driving Hours", "Tourist" a nádhernou "December Traffic", jež se nese ve svižnějším tempu.

Axel si je plně vědom toho, že nejjistější je s akustickou kytarou v ruce, a tak se nehrne do žádných krkolomných experimentů, v nichž by jeho křehké písničkářství spíše ztrácelo, než získávalo. Škoda jen, že ze zmíněného ípíčka "Tourist" se sem nedostala kompozice "Sea Creatures", která by doplnila mozaiku zmiňovaných "Fall Asleep" a "Haunted".

"You Stay By The Sea" v sobě ukrývá typické islandské kontury, onu křehkost, zranitelnost, ale i nebojácnost v boji o přežití v drsné krajině. Axel Flóvent je skvělý pozorovatel s nekonečným nadhledem, který by mu jakýkoliv věkový souputník mohl závidět. Svou první desku sladil v každém detailu. Jediný zádrhel může nastat při nesoustředěném poslechu, kdy se písně mohou začít zdát zaměnitelné. Pokud však nahrávce "You Stay By The Sea" věnujete cílenou pozornost, otevře se vám ono tiché spojení s mořskými příboji i nitro samotného autora.

P. S.: Společná koncertní štace Axela Flóventa a Plàsiho je zatím v plánu na příští měsíc, včetně pražské zastávky v Chapeau Rouge 23. února. Dá se však předpokládat, že v současné, ne zrovna ideální situaci dojde ještě ke změnám.