Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Makrorecenze "Jedna nula" Tata Bojs

Makrorecenze "Jedna nula" Tata Bojs

Vydáno: 18.12.2020 08:30 v sekci Makrorecenze - Redakce | foto: Salim Issa

Vůbec nezastíráme, že máme na musicserveru Tata Bojs opravdu velmi rádi. Jejich "Nanoalbum" bylo dokonce úplně první nahrávkou, kterou jsme podrobili makrorecenzi. A tak je jasné, že pod drobnohledem pěti redaktorů skončila i jejich nová řadovka "Jedna nula".

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Tata Bojs - Jedna nula
© facebook interpreta
Pětice Tata Bojs je tradičně silná na koncertních pódiích, kterých si letos bohužel moc neužila, nikdy ale nenatočila ani slabou desku. Jejich letošní novinka nazvaná "Jedna nula" si dokonce v hlavní recenzi Honzy Průši odnesla absolutní hodnocení a slova jako: "Tata Bojs s nadhledem a hravostí sobě vlastní popisují dnešní svět složený z jedniček a nul (každý chce být jedničkou a nikdo nulou), a vydávají tak své svědectví o roku 2020." Další pětka redaktorů je v názorech sice poněkud rozpolcená (nechybí desítka, ale ani pětka), nadšení a vysoká čísla však mezi příspěvky převažují. Celkový průměr tak vyšel na opravdu vysokých 80 %.



Hana Bukáčková - Tata Bojs zabodovali "Jedna nula" v roce dva nula, a proto jim dávám jedna nula (10/10)
Vztah ke kapele: Jsou pro mě zárukou poslechové i vizuální kvality. Navíc jsou stále krok vepředu.

Na novou desku Tata Bojs jsem se hodně těšila, už léta patřím mezi jejich skalní fanoušky. Vždy totiž přijdou s něčím novým a neotřelým. Líbí se mi koncept názvu "Jedna nula". V těchto dvou slovech je ukryto tolik významů! Desátá deska. Digitální svět. Protipóly. A v neposlední řadě určité soupeření, hra, kdy kapela z Hanspaulky ukázala svoje přednosti a že na to i po třiceti letech svojí existence stále má. To vše zabalené do souvisejícího kabátku.

Pro mě je to jasná výhra jedna nula pro domácí. Ověřená pětka totiž vsadila na melodičnost, taneční rytmy, ale především na hrátky se slovy s podprahovým poselstvím. A že jich je. Kritika dokonalé bezcitově založené společnosti v "Holce z plakátu" ("...většina krásy vznikla retuší, inkasuje různý částky, nabízí všechno kromě lásky..."), vztahové peripetie v "Zavazadlu", přehodnocení priorit ve "Velkém třesku" nebo nádech politického rýpnutí ("... odláknutý život Čechů potřebuje novou střechu..." ve "Zvonech", které bijí na poplach. Ty rýmovačky mě prostě baví. Co začal "výbuch? - ví bůh" ve "Velkém třesku I.", tak "Minoritní" je jejich finální přehlídka. Co absurdní spojení, týkající se menšiny ve většině ("jedinej klaustrofobik uvnitř jeskyně, jedinej dietář v závodní kantýně, jedinej Pražák, co se veze v šalině, jedinej outsider v sociální bublině, jedinej abstinent ve sklípku na víně, jedinej ekolog na ropný plošině"), to perla.

Tatáči do nahrávky nezapomněli zakomponovat i svou milovanou Francii, jak v anglické písni "Kraftwerk in Saint Tropez" s francouzským přízvukem, tak v rozverném "Tajemství" s Emmou Smetanou. Francouzština u nich i tak působí stále svěže a neokoukaně. Z desky mě nejvíc baví krom už vyjmenovaných frankofonních písní ty rozjuchanější věci typu "Minoritní", "Zvony", "220 Travoltů", "Holka z plakátu". Čekací pětiletka stála za to. Pěšáci rock'n'rollu navázali tam, kde skončili, tedy u prvotřídně odvedené práce a mám touhu zvolat: "Dokud můžu, poslouchám taneční múzu," tedy Tata Bojs!


Pavel Parikrupa - Devět dva (9/10)
Vztah ke kapele: Moje dlouhodobě nejoblíbenější česká skupina.

První dvě upoutávky na nové album Tata Bojs, singly "Zvony" a "Kraftwerk In Saint Tropez", jsou pro mne nejslabší položky desky "Jedna nula". Tedy ne že by to byly špatné písně, to vůbec. Jen jsou slabší v porovnání se zbytkem nahrávky plné několika potenciálních hitů a spíše dávají smysl v kontextu alba, když ho posloucháte jako celek. Už hned první dvě položky, "Holka z plakátu" a "Minoritní", jsou totiž instantní hity, které budou určitě stálou položkou jejich koncertního setu, až zase někdy budou koncerty pro živé lidi. A ti budou při poslechu těchto dvou pecek (a samozřejmě další pařící hymny "220 Travoltů") křepčit jak zběsilí.

Co tu máme dál? Pověstné hříčky s češtinou ("Minoritní"), obligátní poctu Francii a oblíbeným hudebníkům/hudebnicím ("Spolek holek"), typický humor i erotické dusno s Emmou Smetanou ("Tajemství"), ale taky vážnější témata ("Velký třesk", "Zavazadlo" a koneckonců i "Vlasní brácha"). Prostě všechno, proč máme Tata Bojs rádi. A to vše je jednou nohou retro a tou druhou futuro. Možná si někdo řekne, že tohle jsme už u nich desetkrát slyšeli a opakují se. Já to vnímám tak, že se v tom svém všem typickém pořád zdokonalují.


Dan Hájek - Svět jedniček a nul v Tata provedení (9/10)
Vztah ke kapele: Nejdříve to bylo jen prosté hudební oťukávání, poslední roky už jsem však plně lapen jejich universem.

"Jedna nula" je pro mě trochu hanspaulský atyp. U většiny předchozích desek Tata Bojs jsem měl vždy záhy jasno, jak se jim daná řadovka povedla. K novince překvapivě vedla delší cesta, o to je ale nyní stabilnější v pozici chápání a významů. Navíc si myslím, že více než dříve ty ukryté teprve ještě objevím. Ve svém důsledku mám takový typ nahrávek asi nejraději, kdy na jednu stranu dostanete jasné obrazce tvorby daného uskupení, které jsou lety dopilovány a vybrušovány do vlastní verze dokonalosti. Na tu druhou vždy zůstane nějaký ten nemalý prostor pro pátrání, hledání nových postřehů a schovaných vtípků. "Jedna nula" si v tomto směru bude žít dlouho svým životem.

V plné polní byla pro mě ona cesta vedena přes fakt skvěle vystavěné texty, kterým nechybí rozpoznávací humor kapely, ale i chytré dějové zápletky a nečekané vsuvky. "Jedna nula" balancuje nad digitální současností ("Holka z plakátu" má jasnou a drsně pravdivou pointu), ale umí se schovat i do jakéhosi rýpání se ve vzpomínkách a stesku. Prezentace však nesklouzává k žádnému patosu, rýmy jsou přímočaré, neberou si servítky a odsýpají. V tomto se nevytrácí ani slovní hříčky ve "Spolku holek", které mohou být vnímány jako určité pokračování Mardošových "Kamarádek".

V neposlední řadě bych rád vypíchl vyšperkované aranže smyčců a dechů od Marka Doubravy: "Zvony", lehce nanoalbový dovětek "Vlasní brácha" nebo "Velký třesk" (spojení slov velký třesk - clean desk - čistý stůl jen tak nevytřepu z hlavy) tak získaly na emoční intenzitě. "Jedna nula" je povedený budič jedniček a nul v precizním Tata provedení.


Jiří V. Matýsek - S jistotou, grácií, ale vlastně stejně (7/10)
Vztah ke kapele: Jsem spíše příležitostný posluchač, který ale se zájmem sleduje, s čím kapela přijde.

Tata Bojs považuji za jednu z jistot domácí muziky. A také za spolehlivý originál, který si uchovává svůj zvuk a přístup k věci. Ale jak ukázala aktuální deska "Jedna nula", možná na něm lpí až příliš tvrdě. Předesílám - nové album není vůbec špatné. Jen mému uchu až příliš připomíná ta, která natočili v poslední dekádě. Nahrávka na začátku příjemně překvapí hutně elektronickou "Holkou z plakátu" (že by to byla cesta do budoucna? Funguje to výborně!). Jenže pak už to trochu sklouzne až do příliš zajetých kolejí.

Texty kapely vždycky stály na slovních hříčkách, na spojování slov s podobným zvukem (výbuch - ví Bůh apod.), subtilním humoru a legráckách. Tenhle trademark zůstal i na novince. "220 travoltů" i obsahově výborný "Vlastní brácha", francouzštinou kořeněné "Tajemství" - to jsou všechno songy, ke kterým se, navzdory tomu, že deska je venku jen poměrně krátce, opakovaně vracím. "Jedna nula" je ale každopádně deska, která bohužel trochu hraje na jistotu. Na druhou stranu - nekoná se ani nijak výrazný kvalitativní sestup, což nelze než kvitovat s povděkem.


Jaroslav Hrách - Jedna nula je nejslabší deskou Tata Bojs. Bohužel (5/10)
Vztah ke kapele: (Zklamaný) fanoušek.

Skutečné "Opakování" z "Ležaté osmičky" jsem u Tata Bojs pocítil až teď s jejich novinkou "Jedna nula". Možná jsem měl příliš vysoká očekávání, když jsem čekal svěží nahrávku plnou originálních nápadů, nového zvuku a zábavných textů, ale namísto toho jsem dostal naleštěný komprimát desek minulých, jen s jinými slogany uvnitř. Neustálá snaha o čím dál promyšlenější slovní hříčky působí příliš nuceně a ve výsledku vyprázdněně. To, co dřív fungovalo skvěle, nemusí fungovat dnes a nevidím důvod, proč to lámat přes koleno, sorry.

U Tata Bojs se mi vždycky líbila hudební inspirace od zahraničních kapel, ale že to zajde až do takových extrémů, mě zaskočilo. "Zvony" začínají úplně stejně jako "There Are Too Many of Us" od Blur, "Velký třesk, Pt. 1" silně připomíná "Weird Fishes" Radiohead, a kdybych se hodně snažil, najdu podobnosti i u dalších skladeb. Pokud se zaměřím na sebeinspiraci (neodborně vykrádat sám sebe či recyklovat), jasně mi z toho vycházejí skladby "Zavazadlo", "Kraftwerk in Saint Tropez" či "Tajemství" (tam to překousnu, protože mě baví její dramaturgie, ale už prosím dost francouzštiny).

Poslední věc, která mi na "Jedna nula" vadí, je její nenápadná politizace. Tata Bojs nejprve bojují proti nezdravému vnímání odlišností songem "Minoritní" (který zní jak podbízivá agitka libovolné levicově-liberální strany dneška), aby se vzápětí vymezili proti genderové korektnosti ve "Spolku holek". Prostě proč? Jdu si zhrzele pustit "Futuretro"...

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Je to divný (Spravedlivý, 18.12.2020 08:57) Reagovat

    Když si čtu tu "makro" recenzi, je to jak když recenzenti hodnotili každý úplně jinou desku. Ale budiž, názory mohou být různé, ale kvalita textů, to už je trochu k pláči. S nostalgií vzpomínám na Rock&Pop v dobách, kdy mu šéfredaktoroval Vojtěch Lindaur ....

    • Re: Je to divný (Pavel, 18.12.2020 11:35) Reagovat

      Ano Rock&Pop a devadesátá léta, to bylo něco.

    • Re: Je to divný (strom-z, 18.12.2020 17:48) Reagovat

      tehdy ovšem bylo povolání hudebního recenzenta taky lépe placené :)

  • Přidávám srovnání "Tajemství" se s... (Anonym, 18.12.2020 10:06) Reagovat

    Přidávám srovnání "Tajemství" se skladbou "Time" od Hanse Zimmera z Inception. Refrény jsou totožné.

    • Re: Přidávám srovnání "Tajemství" se s... (tomio, 18.12.2020 14:44) Reagovat

      Jo, tak v tomhle případě je ta inspirace víc než jasná.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
The Rumjacks - Hestia 9/10
Recenze: The Rumjacks vezou s deskou "Hestia" špičkový celtic punk made in Australia Celtic punk jede. Svižný mix skočnosti irských putyk říznutých punkovou energií a různou mírou akustických nástrojů vyprodá i u nás středně velkou halu a baví posluchače napříč styly i založením. Ještě než svou novinku... čtěte zde
Vydáno: 12.04.2021 00:00 v sekci Recenze
0
Keane - Live At Largo 8/10
Minirecenze: Keane si vás akustickým živákem "Live At Largo" podmaní Covidová omezení celkem výrazně omezila aktivity umělců pouze na práci ve studiu nebo na prohrabávání archivů. Keane si pro své fanoušky nachystali ohlédnutí do minulosti. "Live At Largo" je před mnoha lety zaznamenaný speciální... čtěte zde
Vydáno: 11.04.2021 08:45 v sekci Recenze | Minirecenze
0
Slavná alba: Bezejmenný debut Elvise Presleyho jako cesta na trůn Krále rock 'n' rollu
Publicistika: Slavná alba: Bezejmenný debut Elvise Presleyho jako cesta na trůn Krále rock 'n' rollu Od hudby do putyk a bordelů až na trůn Krále rock 'n' rollu a statusu nezpochybnitelné ikony. To byla cesta Elvise Presleyho. Podstatným zlomem na cestě mladíka z amerického Tupela až na absolutní vrchol bylo první dlouhohrající album... čtěte zde
Vydáno: 10.04.2021 09:00 v sekci Publicistika
0
Sheppard - Kaleidoscope Eyes 8/10
Minirecenze: Sheppard na "Kaleidoscope Eyes" sázejí jeden hit za druhým Australská indiepopová kapela Sheppard se sice do uší posluchačů na celém světě zapsala před několika lety hlavně svým singlem "Geronimo", na svém rodném kontinentě ale stále platí za velké hvězdy. A její třetí řadovka... čtěte zde
Vydáno: 09.04.2021 09:45 v sekci Recenze | Minirecenze
4
Pohled do českých hitparád - 13. týden 2021
České žebříčky mají nové vítěze: JC Stewart si podmanil rádia, Koky nahrál nejžádanější album Sedmnácté vítězství v rádiové hitparádě zatím skupina Mirai nepřidala. Na její hit "I přes to všechno" totiž trochu překvapivě vyzrál JC Stewart s "I Need You To Hate Me". Albům po týdenní pauze už zase dominují domácí... čtěte zde
Vydáno: 08.04.2021 18:00 v sekci Novinky | České hitparády
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Audio: Tata Bojs pozvali "Holku z plakátu" na taneční parket. Pěkně to tam rozjela (20.03.2021 13:39)
- Audio: Tata Bojs překvapili fanoušky "Tajemstvím" s Anetou Langerovou (06.03.2021 12:54)
- Cena Apollo 2020 bude předána už ve středu večer (03.03.2021 11:09)
- Favoritkou Cen Anděl je se čtyřmi nominacemi Lenka Dusilová (01.03.2021 10:36)
- Naživo: Horečka nedělní noci aneb Jak Tata Bojs křtili desku "Jedna nula" (22.02.2021 12:51)
- Pusťte Tata Bojs 21. února do svého obýváku (09.02.2021 12:14)
- Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2020 podle musicserveru (5-1) (01.02.2021 14:20)
- Rozhovory: Tata Bojs - Jedna nula. Vyhráli jsme sami nad sebou (16.12.2020 08:00)
- Albovým žebříčkem zatřásly novinky Yzomandiase, Anety Langerové a Tata Bojs (09.12.2020 15:30)
- Cenu Apollo za rok 2020 mohou vyhrát Tata Bojs, Lenka Dusilová či Květy (07.12.2020 15:52)

ALBUM TÝDNE 15/2021

The Rumjacks
Hestia

Celtic punk jede. Svižný mix skočnosti irských putyk říznutých punkovou energií a různou mírou akustických nástrojů vyprodá i u nás středně velkou halu a baví posluchače napříč styly i založením. Ještě než svou novinku vydají bostonští žánroví králové Dropkick Murphys, jsou tu The Rumjacks a "Hestia".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Viktor Sheen Pink Floyd Nirvana Selena Gomez Kings Of Leon Lady Gaga Taylor Swift Beyoncé Britney Spears Madonna Lana Del Rey Iggy Azalea Coldplay Kryštof AC/DC Demi Lovato Karel Gott Ewa Farna Metallica
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu