O tom, jak "Dýchánci" nápaditě kombinují odpichový pub rock i balkánské dechovky, židovskou hudbu i cikánský punk, a že v jejich hudbě najdete Pogues i Velvet Underground, Taraf de Haidouks i Klezmatics, se v informovaných kruzích ví. Stejně jako o tom, že patří do volného sdružení podobně orientovaných skupin Festival stejnejch ksichtů, toho bylo už napsáno tolik, že pojďme rovnou dál. Krátce po vydání bezejmenného debutu se načas odmlčeli, protože se objevili první potomci, a to i v případě zpěvačky Zuzany Hanzlové. Tato situace se nyní opakuje, takže křest druhého alba "Plod" byl zároveň posledním vystoupením na delší dobu, deska samotná je tak i konzervou uplynulého období.

Vliv těhotenství a porodu je tu patrný na první pohled i poslech - vedle názvu celého kompletu se objevuje i v samotných skladbách, a to nejen v názvech. Zmiňovaná zpěvačka a flétnistka je totiž autorkou nejen zhruba poloviny repertoáru po hudební stránce, ale i skoro všech textů. A nejde jen o ně - tématika se vmísila i do atmosféry a celkového vyznění. A je to právě tento moment, který výrazněji odlišuje aktuální nahrávku od debutu. Zatímco na něm ještě vládla rozverná pohoda a běžná mladistvá nezodpovědnost, zde už je přece jen patrné, že členové skupiny se přehoupli přes třicítku, omezují konzumaci a přistupují k životu odpovědněji. Dalším výrazným tématem, místy až obsesí, jsou ryby a rybáři, kteří skoro vytlačili alkohol, všudypřítomný na debutu. Zatímco pro něj je příznačná písnička "Kalbička" o mejdanu v přírodě, jako charakteristické pro současnost skupiny a aktuální jsou bezesporu "Jasná hvězdo" či "To je dobře", svérázné pohledy na existenciální otázky, obsahově přece jen poněkud hlubší. Vzato obecně, ustupují konkrétní příběhy a nastupují témata se širší platností.

Přestože texty jsou v domácích poměrech nadprůměrné, s výtečným smyslem pro zkratku, tím podstatným je samozřejmě hudba. Základ alba tvoří repertoár vzniklý od minulé desky, najdeme tu i několik letitých perel repertoáru, které se prostě na debut nevešly. Ovšem jsou zařazeny natolik citlivě, že sem výborně zapadají - a navíc u nich často platí i výše vyřčené. Po hudební stránce se novinka od minulosti na první poslech příliš neliší, ale rozdíly tu pochopitelně jsou. Aranže jsou často rafinovanější, zmiňované starší skladby často prošly v tomto směru novou úpravou. Také se nemohlo neprojevit to, že skupina je zase o něco sehranější i jistější v ovládání svých nástrojů. Ubyly sólové exhibice a důraz je nyní kladen na důsledné hudební vypointování jednotlivých pasáží. Silnou zbraní je i schopnost nápaditě písničky vygradovat, a to nejen na koncertě. Nezanedbatelným rozdílem od prvního počinu je i mnohem kvalitnější, dynamicky dokonalý zvuk nahrávky.

Říká se, že druhé album je prubířským kamenem. Neočekávaný dýchanek své kvality nastíněné debutem nejen potvrdil, ale i dotáhl k větší dokonalosti. Skrývá to v sobě to úskalí, že dané možnosti tématu tak z velké míry vyčerpal, čili je otázkou, kam půjde dál. Zlomovým a pro budoucnost určujícím proto zřejmě bude až album třetí.

CD, které vyšlo vlastním nákladem, k recenzi poskytla Agentura Modrý z nebe.

Album: Neočekáaný dýchánek - Plod
Hodnocení: 7/10
Celkový čas: 48:06
Skladby: Snad se jednou ukáže, Magnetická, Nešťastná ženitba, Medvědářská, Měla jsem já milýho, Jasná hvězdo, Vodo, vodo, Pivovar, Veselí jikrnáči, Těhotný štěstím, Porod, Pod bezovým keřem, Vejce, To je dobře, Úhořů král, Křemen, Já ráno