"Já jsem jenom technik, mě si nevšímejte. Ti zpovykaní snobi si ani neumí sami nazvučit nástroje. Celebrity, ty vole. Zmrdi." Nějak takto se na pódiu uvedl Xavier Baumaxa, když sám sobě zvučil. "Nespíme spolu. Jsme spíš jako bratr a sestra, ona mě nepřitahuje," prohlásil v žertu později, když už oba oficiálně koncert zahájili. A veselo bylo i dále.

Ne všechny vtipy jsou přenositelné na papír a spousta z nich je tak vulgárních, že vám to tady ani nemůžeme napsat. Věřte však tomu, že kouzlu okamžiku byste s největší pravděpodobností podlehli také. A to i nehledě na to, kolikrát jste už oba protagonisty naživo viděli. Teprve jejich spojení a vzájemná slovní výměna byla tím, co si z toho večera budou návštěvníci pamatovat nejvíce. A pak si budou taky pamatovat to, kolik se jim toho, s odpuštěním, pos*alo.

Začalo to nenápadně. "Chlapi sú kokoti" a "Semeno" - dva velké hity Muchy. Pak "Kultura je plná kultů" a "Penis" v podání Xaviho. Ten netradičně seděl za bicími, to mu ale nebránilo doprovodit skladby jednoho či druhého i na elektrickou kytaru nebo basu. A klidně i zároveň s bubnováním.

Jen opravdoví umělci a mistři řemesla si totiž můžou dovolit sebe i všechny kolem shodit a pořád u toho vypadat skvěle. Srandičky, punkový přístup a přehnaná parodie se vždy k oběma aktérům skvěle hodily, málokdo si ale uvědomuje, jak dobrými muzikanty Xavier i Nikola ve skutečnosti jsou. Že si umějí vycházet vstříc, nahrávat jeden druhému a utrhnout se ze řetězu až v pravou chvíli. A že když přepnou na vážnou strunu, jsou schopní napsat brutálně upřímné texty a odehrát je s jistotou anebo až na dřeň, pokud si to skladba vyžaduje.

Baumaxa třeba takto uvedl sérii skladeb o lásce, které byly povšechně spíše o alkoholu. Po společném bloku sexuálně nabuzených písní přišlo nekorektní romské okénko a pak už to začalo naplno. Zábrany padly a nastala improvizace. "Dobře poslouchejte, vždyť jemu se tam vůbec nic nerýmuje!" školil Baumaxa, když parodoval "Tulácký ráno" od Honzy Nedvěda. Pak si zase chvíli hrál na Roma a skladbu zakončil nejslavnějším hitem od Andrey Bocelliho. Že to zní šíleně? To ještě nic není!

Mucha odprezentovala vtipnou novinku "Milan je uzurpátor", v níž ukázala, že umí vymyslet rým snad na jakékoliv slovo. Hned potom jí na kytaře praskla struna. A tak, aby řeč nestála, vzala do ruky looper a naprosto geniálně na něm rozjela "Wanna Be Startin' Something" od Michaela Jacksona! A nebyla to žádná parodie, právě naopak. Čekali byste od ní něco takového?

Baumaxa následně rozjel svou ódu na Petru Kvitovou, na což jeho kolegyně zareagovala tím, že z pouzdra na kytaru vytáhla asi pět raket na badminton. A z pódia a následně i pod ním si začala regulérně pinkat s fanoušky. Už jste tohle někdy viděli?

Taky praskla druhá struna na kytaře. A pak ještě i třetí. Kolaps. Rezignace. Výbuchy smíchu. Všechno dovoleno.

Netrvalo dlouho a už oba společně hráli "Smells Like Teen Spirit" od Nirvany. A potom ještě kousek Pixies. Nebo parodii na "Falling Slowly" od Glena Hansarda a Markéty Irglové s českým textem. Podivuhodný mash-up, v němž došlo i na Elány. A pak ještě největší hit Báry Polákové, zde přetextovaný na "Namrdaná".

Než odešli na přídavek, postavili se na reprobedny, objali se a u toho si na hlavy vylili kelímek s pivem. Pak se vrátili, Mucha si vygooglila text "Valerie", který proslavila Amy Winehouse, a za doprovodu Xaviho kytary ho vystřihla tak, že byste skoro nepoznali rozdíl od originálu. Fakt. Wow!

Ještě jsme vám neřekli, že celou tu dobu bez ustání pršelo. A i když všichni byli promrzlí a mokří, domů se nikomu nechtělo. Lidi hltali každé slovo, smáli se tak, až se u toho plácali do stehen, a kdyby ten koncert měl trvat ještě další hodinu, určitě by tam většina z nich ještě ráda postála. Bylo to mimořádné. A nezapomenutelné. Obrovské díky oběma. Přesně takto bláznivé zážitky jsou v téhle šílené době potřeba.