Devadesátá léta minulého století byla pro dvojici Everything But The Girl dosti zásadní. Přinesla zvukovou proměnu její tvorby, která se promítla hned do tří kultovních desek. Jim s jasnou převahou vévodí vybroušený klenot "Walking Wounded". Ze své krásy neztratil vůbec nic.
Everything But The Girl - Walking Wounded
Datum vydání: 6.5.1996
Produkce: Ben Watt
Skladby: Before Today, Wrong, Single, The Heart Remains A Child, Walking Wounded, Flipside, Big Deal, Mirrorball, Good Cop Bad Cop, Wrong (Todd Terry Remix), Walking Wounded (Omni Trio Remix)
Umístění v hitparádách: č. 4 v UK Albums Chart, č. 6 Swedish Albums, č. 37 US Billboard 200
"Walking Wounded" bylo albem, které dalo sbohem předchozím variacím na akustiku a různé odnože popu.
Everything But The Girl se dali dohromady v první polovině osmdesátých let.
Tracey Thorn už za sebou měla fungování v kapelách Stern Bops a Marine Girls i debutovou sólvoku "A Distant Shore" (1982) na značce Cherry Red. Pro label tehdy pracoval taky
Ben Watt a i on zde vydal svůj debut "North Marine Drive" (1983). To už se ale oba znali a rozhodli se, že to zkusí společně. Jejich prvotina "Eden" se do obchodů dostala v roce 1984 a zaujala svým rukopisem a nepřeslechnutelným vokálem, kterým Tracey disponuje. K "Walking Wounded" vedla ještě dlouhá cesta a předcházelo jí hned několik důležitých milníků.
Jejich rukopis vždy vycházel z písničkářství, doplněného o nejrůznější indiepopové formy. Na přelomu 80. a 90. let vydali nahrávku "The Language Of Life", na které koketovali se synth popem. Kritika je celkem nešetřila. S následující "Amplified Heart" proto udělali úkrok ke své tradičnější tvorbě, do které nechali vklouznout trochu té elektroniky - Ben se totiž v té době nadchnul pro sampling.
Singly "Rollercoaster" a hlavně "Missing" rozvířily stojaté vody a o jméně EBTG se začalo mluvit. Zejména
taneční remix druhé z nich z dílny Todda Terryho vtáhl Tracey a Bena zpět do hitparád včetně těch klubových (píseň se dočkala mnoha coververzí - po svém ji předělal třeba boyband No Mercy producenta Franka Fariana). Chvíli nato se Tracey připojila k
Massive Attack a jejich kompletu "Protection", Ben dýdžejoval na D&B scéně a psal nový materiál. Ten byl tímto vším samozřejmě ovlivněný.
"Walking Wounded" neslo v diskografii
Everything But The Girl číslo devět a stalo se jejich nejprodávanějším albem (byť paradoxně v Německu se třeba nedostalo ani do první padesátky žebříčku alb). Oba hlavní aktéři na něm otočili kormidlo k downtempu, drum and bassu a triphopu, zároveň však neopustili typickou lyriku svých textů, v nichž je Tracey mnohdy hodně feministická a sarkastická. Deska je v mnoha aspektech civilní, v tématech částečně navazuje na zmíněné album "Amplified Heart", na němž Ben reflektoval své těžké období, kdy byl velmi vážně nemocný a hrozilo, že zemře (dodnes kvůli syndromu EGPA drží přísnou dietu). K singlu "Wrong" dodal remixy opět osvědčený
Todd Terry.
Úvodní "Before Today" tuto elektronickou alchymii (Ben zde ve velkém využíval primitivní Mac LC 475 nebo třeba sampler Akai S9000) skvěle rozehrává a je naprostým protipólem k závěrečné akustické dvojici "Mirrorball" a "Good Cop Bad Cop", jež tak kontrastuje s ryze městskými tématy v textech. Hypnotickou "Wrong" následuje komorní triphopové chvění písně "Single", která s nadhledem zkoumá partnerské vztahy. Na titulním kusu se podílelo i duo Spring Heel Jack (John Coxon a Ashley Wales), společně vytvořili doslova drum'n'bassovou dominantu. Dalším výrazným momentem je rozechvělá "Flipside", jíž své nezaměnitelné zvukové kontury dodal chameleon Howie B. Tracey zde vyjadřuje jakýsi strach z nočního/klubového života, který vede její parťák Ben.
© facebook interpreta Přebal "Walking Wounded" zaujal rovněž netypickým umístěním čárového kódu na přední stranu obalu (nechyběl ale ani na zadní). Recenze nešetřily chválou a i skalní fanoušci kvitovali všechny zvukové proměny. Na desce totiž zůstalo ono Traceyino skromně naléhavé výrazivo a zároveň se naplno ukázala Benova studiová zručnost. Jako houba nasával všechny trendy elektronické muziky a skvěle je kloubil se svým charakteristickým rukopisem.
Část textů přitom vznikala až zpětně po zvukové kompletaci jednotlivých tracků. Během finalizace mixu nahrávky Ben vše přestěhoval do studia v Townhouse v západní části Londýna, kde znovu zapojil svůj kompletní aparát a dotáčel vokály.
"Opravdu jsme tehdy sami v sebe věřili a to se projevilo i v našem zvuku. Nakonec jsme se totiž dostali do bodu, kdy jsme si uvědomili, v čem je naše síla: je to měkkost a vřelost mého hlasu proti městským rytmům. Teplo a chlad, měkké a tvrdé - tedy hra kontrastů. Toto vše jsme dokázali nacpat do této desky, znělo to perfektně a byl to náš triumf," vzpomíná Tracey Thorn.
Aby příběh
devadesátek Everything But The Girl byl kompletní, sluší se dodat, že jejich poslední album "Temperamental" tuto misi zvukové proměny dokonalo (ačkoliv bylo převážně v Benově režii, neb na Tracey tehdy čekaly mateřské povinnosti). Od té doby pod touto značkou nic nového nevyšlo, oba však stále tvoří pár - svůj vztah zpečetili v roce 2008 manželstvím a mají spolu tři děti. Oba se věnují mnoha sólovým aktivitám a navzájem se podporují. Tracey naposledy zabodovala deskou
"Record" a začala psát knihy, Ben letos vydal své čtvrté sólo "Storm Damage". K poslechu pak můžeme doporučit i výtečné remixové album "Adapt Or Die: Ten Years Of Remixes", které celou tuto pro ně důležitou dekádu definitivně uzavřelo.