Dva roky od vydání poslední řadovky americké macho party Five Finger Death Punch uplynuly překvapivě rychle a (vy)léčený notorik Ivan Moody se se svými komplici vrací s albem "F8" (neboli fate - osud) a čerstvou desku považuje za své znovuzrození. Povedla se?
7/10
Five Finger Death Punch - F8
Vydáno: 28.2.2020
Celkový čas: 45:06
Skladby: F8, Inside Out, Living The Dream, A Little Bit Off, Bottom Of The Top, To Be Alone, Mother May I (Tic Toc), Darkness Settles In, This Is War, Leave It All Behind, Scar Tissue, Brighter Side Of Grey
Vydavatel: Better Noise Music
Je tomu patnáct let, co dnes jediný původní člen Zoltan Bathory založil
Five Finger Death Punch (FFDP). Od té doby se z kapely stala metalová megastar vyprodávající haly po celém světě a dobývající žebříčky Billboardu. Cesta to ale nebyla snadná a zejména zpěvák Ivann Moody svým spoluhráčům připravil mnohá hořká překvapení. Nyní je ale bez chlastu a ve formě, což dokázal i na pražském
koncertu na začátku letošního roku, kde společně s ostatními odvedl velmi dobrou práci.
Mohlo by se zdát, že celý kolotoč započatý nahráváním nového materiálu a následným absolvováním světového turné přišel snad příliš brzy poté, co Moody opustil prostory léčebny. Jenže pro zpěváka, který si na důkaz abstinence nechal vytetovat kérku přímo na hlavu, byl prý celý proces skvělou terapií. A myšlenky na hospody, které tak rád vymetal, rozehnal tvrdou prací. Zda se mu boj se závislostí podařilo vyhrát, ukáže čas. Výsledek hudební terapie ovšem můžeme ochutnat už teď.
Už instrumentální intro "F8" dává tušit, že svého bombastického zvuku se FFDP jen tak nezbaví. Naopak i tentokrát na něm staví celou nahrávku. Svému zvuku věří a snad je to tak dobře. Proto singl "Inside Out" v ničem příliš nepřekvapí. Snad jen vokálně předvádí Moody velmi slušný výkon. Střídá hlasové polohy od brutálního řevu až po melodický zpěv. A kadence slov je drtící.
V naprosto stejném duchu pokračuje "Full Circle". Masivní nástup kytar a těžké rytmiky připravuje podloží pro kousavě agresivní Moodyho vokál a valivým tempem připomene přeprodukovanou verzi
Pantery. Zarputilí fanoušci
prsťáků tu budou nadšeně výskat.
V tomto duchu pokračuje téměř celá novinka. Naštěstí ji zpestřují některé překvapivější momenty. Třeba hardcorová paráda "Bottom of The Top", která jako by z oka vypadla newyorské hardocorové scéně. Pecka s olověným těžištěm má správný syrový říz a ukazuje, jak by dílo mohlo znít, kdyby všem kolem FFDP bylo jedno, zda přijde kýžený komerční úspěch.
Slušné parametry má i jihem ovoněná balada "A Little Bit Off" odkazující na Moodyho problematickou minulost. Střednětempá "Brighter Side of Grey" zase ukazuje jeho vokální schopnosti v celé šíři. Naopak zcela tuctově vyznívá lacině třaskavá "This Is War" nebo rutinní "To Be Alone" bez výraznějšího nosného nápadu.
Největší změnou je tak nové vydavatelství Better Noise Music a výměna postu za bicími. Za ně teď usedl Charlie Engen, a vyměnil tak zakládajícího člena Jeremyho Spencera. Produkce se znovu ujal protřelý Kevin Churko, jehož volba je sázkou na jistotu.
Kapela odvedla ve své podstatě dobrou práci a po skladatelské stránce jde o jeden z lepších počinů formace, který nepříliš nápaditou minulou studiovku
"And Justice For None" v pohodě strčí do kapsy. Jen je to tak nějak pořád to samé. Fanoušci ale budou určitě spokojení.