Pamatujete na Christinu Perri? Natalii Imbruglii? Emilíanu Torrini? Ty všechny a spoustu dalších spojuje to, že skládaly nenáročný pop pro usedlá rádia, jejichž mantrou je seskládat svůj playlist tak, aby splňoval kritérium neurazí, nenadchne. A přesně tam patří i Alice Merton.

Když hrála na Colours Of Ostrava, její největší hit v tu dobu mířil ke hvězdám a na Fresh stagei bylo plno. Naše výprava tam tehdy dorazila chvíli před koncem, tudíž se nabízelo vyrazit znovu na plnohodnotnou, zhruba devadesátiminutovou show. A ne že by snad její třetí český koncert byl špatný.

Fanoušci křičeli po každé zahrané skladbě tak dlouho, jako by právě vyhrála zlato na olympiádě. Jen tak nějak nebylo zřejmé, co přesně je vlastně tak dostává. Koučka z německé verze The Voice má totiž naprosto průměrný, zaměnitelný hlas bez výraznějšího zabarvení. Songy, které naskládala na své debutové album "Mint" a jeho rozšířenou edici "Mint+4" jsou prachobyčejné pop-rockové rádiovky s klasickou písňovou strukturou a mnoho zajímavého se v nich neděje. A i naživo vykvetlo jen pár z nich.

Například "2 Kids", kterou složila o svém manažerovi, na nějž narazila na autobusové zastávce a založili spolu label. "Homesick", v němž vzpomíná na dětství, kdy se s rodinou stále stěhovali, a malá Alice tak poznala život v Německu, Kanadě, Francii nebo ve státě New York, což ji inspirovalo k hádejte-čemu. Nejlepší skladbou večera ale byla barevnými světýlky dozdobená rošťárna "Funny Business", což je lahodná popová kremrole.

Civilně působící zpěvačka si u toho všeho trošku pohopsala, lehce si potančila a hlavně se celou dobu nepřestávala usmívat a radovat z toho, že toto turné odstartovalo právě v euforicky rozjuchané Praze.

Finále samozřejmě patřilo bouřlivě přijatému hitu "No Roots" a cynickému "I Don't Hold Grudge" o kamarádovi, který jí pár let nebyl schopný odepsat na zprávu, ale jakmile se proslavila, přilezl za ní jako šváb. Na úplný závěr ještě zazněla další vydařená věc, song "Why So Serious" s výrazně zapamatovatelným refrénem. Ačkoliv začátek byl tedy spíše vlažnější, v druhé půli koncert nabral obrátky, a diváci mohli odcházet domů spokojení.

Přesto se ale nedá očekávat, že by sláva Alice Merton měla delšího trvání než pár sezón. Na to je její konkurence v první lize až příliš napřed.