Ta dostala vševypovídající název "Na modrej planéte" a Martin Geišberg na ní reflektuje téma ochrany Země před zkázou, kterou jí lidstvo přináší. Nejde ale o plačtivé elegie nad ztrápenou planetou, ale spíš o oslavu života. I proto si na album pozval kromě Daniela Špinara také balkán-folkovou partu Balkansambel, která ve své tvorbě spojuje prvky tradiční slovenské lidovky s tou balkánskou. Její účast dodává nahrávce až taneční feeling a závažné texty obaluje do skočných melodií.

V tracklistu ale najdeme i balady. Jendou z nich je i "Grétka", jejíž inspiraci netřeba dlouze rozebírat. Bohužel textově zde Geišberg sklouzává k přílišné patetičnosti, a výsledek působí rozporuplně. Daleko zábavnější je ve svižnějších polohách, v nichž kraluje dechová sekce žilinského ansámblu, jako třeba v kouzelně hravé "O čosi skôr" v mnohém připomínající tuzemské Traband. "Na modrej planéte" je příjemné, hudebně pestré album, které potěší zejména ty hudební fanoušky, kteří ocení třeba i fakt, že Geišberg zvažoval, zda z ekologických důvodů vůbec nahrávku na nosičích vydat - nakonec alespoň nechal vytisknout booklet na recyklovaný papír.