Dánská šestice Alphabeat vydala tři desky nabité hity a energií a posléze se na několik let odmlčela, aby se její členové mohli věnovat i jiným projektům. Nyní jsou ovšem všichni zpátky s novou studiovkou "Don't Know What's Cool Anymore", která opět přináší spoustu slunce do našich (občas) temných životů.
8/10
Alphabeat - Don't Know What's Cool Anymore
Vydáno: 1.11.2019
Celkový čas: 26:35
Skladby: Shadows, I Don't Know What's Cool Anymore, Back Of My Bike, Goldmine, Sing A Song, Sometimes, Now You Know, The Answer, I'd Rather Die
Vydavatel: Warner Music
Asi jen těžko dokážete najít druhou tak pozitivně naladěnou kapelu, jako jsou dánští
Alphabeat. Dobrá nálada a nezdolná radost z nich bez ustání prýští na všechny strany a přitom je jejich optimismus snadno uvěřitelný, ne jako když se na vás usměje
Katy Perry a vy víte, že se jí doma děje něco strašného... Sedm let přestávky mezi deskami (poslední "Express Non-Stop" vyšla v roce 2012) je poměrně dlouhá doba, ale skupina se na svůj návrat na scénu poctivě připravovala. Výsledkem je čtvrtá řadovka "Don't Know What's Cool Anymore", která se svým předchůdkyním více než zdařile vyrovnává.
Pilotní singl
"Shadows", kterým na svůj návrat upozornili už na jaře, sliboval, že by se tři Andersové, jedna Stine a zbylí dva členové mohli vrátit skutečně při síle. A to, s čím nakonec přišli, je snad ještě lepší.
Stíny rozhodně nejsou špatná písnička, zbylých osm na albu je však hravě překonává. Hned druhý singl "I Don't Know What's Cool Anymore" má úplně vše, co má hravá popová skladba mít. Výborný textový nápad, chytlavý refrén a opět spousty energie, kterou kapela do svých písní přimíchává snad pomocí nějakého magického lektvaru.
Co do zábavnosti formace v žádném případě nepolevuje ani v dalších písničkách. Letně rozvolněná "Back Of My Bike" si vyvoláváním a odpovídáním
holek a kluků ve střední části úplně říká o živé provedení, stejně tak následující neuvěřitelně šlapající "Goldmine". Jako na koňském hřbetě se pak můžete cítit v mírně country či táborákovými ohni šmrncnuté "Sometimes". Podobně vyznívá i závěrečná "I'd Rather Die", i když samozřejmě nečekejte žádného Gartha Brookse.
Alphabeat na své čtvrté desce možná trošku zvolnili tempo, určitě však neztratili nic ze své dravosti a lásky k životu. Může každopádně zamrzet, že po sedmi letech jsme se dočkali pouze devíti skladeb a šestadvaceti minut nové hudby. Jejich počiny sice nikdy v počtu písniček rekordy netrhaly, ale méně než půl hodiny je přece jen už méně než málo. Na druhé straně tak kolekce obsahuje pouze hity, žádnou vatu. Jen je prostě nutné smířit se s tím, že sotva zmáčknete play, už album téměř začíná hrát podruhé...