Přesunuto do větších prostor a následně vyprodáno. To hlásili pořadatelé již dlouho před konáním koncertu, který se nakonec uskutečnil ve Foru Karlín. Kromě druhého patra balkónů, které byly uzavřeny, se sál naplnil již s příchodem předskokanů a objevů letošních Andělů The Atavists. Kapela roste s každým koncertem a předskakování Skunk Anansie jim sedlo. Syrový proud kytar s výraznými melodiemi je rozhodně koření, které tuzemská klubová scéna potřebuje.

Před devátou se ovšem ohlásili oslavenci a s nimi i nepřeslechnutelná a nepřehlédnutelná, ikonická zpěvačka Skin. Na pódium přispěchala s typicky extravagantním kostýmem, který jí však víc než jednu skladbu nevydržel. Ponechala si ale své vskutku kouzelné botky s asi deseticentimetrovými podpatky. Jak s nimi mohla tančit, skákat, plout po rukách, to ví asi jen ona.

Formace zahájila set skladbou "Charlie Big Potato" z alba "Post Orgasmic Chill" z roku 1999, tedy té nahrávky, po které se odebrala k dlouhému spánku. O nějakém pospávání ale toho čtvrtečního večera nemohla být vůbec řeč. Frontmanka od prvního okamžiku rvala do lidí své nekonečné vokální vibrace a nedala prostor pochybám, že by po letech její síla hlasu jakkoliv utrpěla. Naopak. Pěvecky byla ve formě jako nikdy dřív.

Navíc z ní sršelo nadšení. K divákům posílala své zářivé úsměvy, vtípky i drobné provokace a jednomu fanouškovi v prvních řadách věnovala baladickou píseň "Brazen (Weep)" z desky "Stoosh". S publikem si vůbec rozuměla a interakce se po celou dobu koncertu rozhodně nevyhýbala. Kromě krátké plavby po rukou si během písně "Twisted (Everyday Hurts)" vytvořila provizorní pódium uprostřed kotle, kde většinu hitu odzpívala společně s návštěvníky. Pro mnohé jistě životní zážitek.

Zbylí členové bandu jí tak trochu dělali křoví. Občas se alespoň vizuálně zapojil ikonický basák Richard "Cass" Lewis a po lidech v hledišti spiklenecky pomrkával, kytarista Martin "Ace" Kent ale veškerou show nechával na kolezích a sám si odehrával jen to svoje.

Angličané kromě neskutečné formy přivezli i silný setlist, a tak zazněly snad všechny zásadní skladby, které za více než dvě dekády nahráli. Prostor dostaly všechny řadovky, včetně těch novějších "Black Traffic" a "Anarchytecture". Zazněl i aktuální singl "What You Do for Love" - výtečná píseň příjemně kombinující původní zvuk s moderní tváří skupiny. Ne nadarmo si vysloužila výsostnou pozici během přídavků.

Přidávalo se nakonec hned dvakrát a kromě osvědčených hitů jako "The Skank Heads" či "Little Baby Swastikkka" zazněl i cover od AC/DC "Highway To Hell". Koncert zdobil kromě famózního výkonu kapely také čistý zvuk, a tak si fanoušci nemohli odnést jiné pocity než ty veskrze pozitivní. Oslava narozenin Skunk Anansie vyšla na výbornou.