Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Michal Horák - Myslím, že mi taková image blbečka sedí

Michal Horák - Myslím, že mi taková image blbečka sedí

Vydáno: 30.05.2019 13:30 v sekci Rozhovory - Filip Vahala

"I na těch různých soutěžích už na mně ti porotci poznali, že to smrdí Klusem, což mi v té době lichotilo. Ale byl to impuls k tomu, že bych chtěl být prostě Horák," svěřil se český písničkář Michal Horák. V rozhovoru se rozpovídal nejen o svých začátcích, ale i o plánech do budoucna.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Začal bych tvým dětstvím. V jednom rozhovoru jsi zmínil, že jsi v osmi letech napsal píseň "Michalovo akvárko". Málokdo začíná tak brzo...

Byl jsem odmala vedený ke hře na klavír a na kytaru. Co se skládání týče, vždycky mě bavilo vymýšlet nějaké ptákoviny a básničky. A když jsem se v osmi naučil první tři akordy, což už mi přišlo jako dostatečný počet, pokusil jsem se o tuhle první písničku. Ale to bylo fakt strašný.

Proč?

No, já už jsem naštěstí většinu té písně zapomněl, ale vím, že tam byly takové rýmy jako "rybička / ploutvička" a podobně. Dovolím si troufale tvrdit, že jsem se od té doby posunul. (smích)

Co tedy byla taková první opravdová píseň, za kterou si stojíš?

Tak já jsem měl takovou největší skladatelskou vlnu ve třinácti. Z té doby hraju do dneška písničku "Volejte věštce". Ačkoli je to taky trochu kravina, tak to lidi stále baví a jako jednu z mála skladeb z téhle doby jsem ji nezavrhl. Krátce potom přišla "Mezinárodní", ke které jsme natočili první video a vydal jsem ji jako první ofiko singl. A tu hraju taky doteď a mám ji rád. Pak jsem se do toho obul a začal sypat jednu za druhou.

Ve stejném rozhovoru jsi řekl, že inspirací ti byli The Beatles...

Jo...

... a Dáda Patrasová.

Na Dádě jsem chtě nechtě vyrostl. Ale teď už se jí neinspiruju. (smích) Ona je spíš jenom takovým funny prvkem v mojí biografii. Od čtyř let už jsem si jel jiný věci. Dáda byla spíše první hudební zkušenost, první kazeta, kterou jsem slyšel.

No dobře, ale zpátky k Beatles. Inspirován takovou kapelou hraješ teď to, co hraješ?

Tehdy, když jsem je objevil, tak mě tak okouzlilo, jak jsou ty písně geniální, že jsem se na základě toho chtěl učit víc akordů a začal jsem i skládat písničky. Čili spíše než inspirací mi byli takovým impulsem.

A nějakou inspiraci bys tedy našel?

Já jsem těch vlivů vystřídal mnoho. Díky Beatles jsem napsal i dvě písničky anglicky, ale ty zněly příšerně. Zaplaťpánbůh už jsem je zapomněl. (smích) Pak pochopitelně byla éra Tomáše Kluse, ten nějaký čas taky zavládl. Od něho přišel trošku větší skok, kdy mi byli inspirací dokonce i Horkýže Slíže. Zkrátka jsem se postupně formoval. I na těch různých soutěžích už na mně ti porotci poznali, že to smrdí Klusem, což mi v té době lichotilo. Ale byl to impuls k tomu, že bych chtěl být prostě Horák. Ale tím samozřejmě neříkám, že se nenechám inspirovat jinými lidmi. Třeba můj kamarád Pokáč podle mě dělá spoustu věcí skvěle, takže to má na mě taky vliv. Ale jinak čerpám všude možně.

S Pokáčem se už teda znáte nějak déle?

On o mně věděl paradoxně dříve než já o něm. Já jsem asi v šestnácti letech měl koncert v pivovaru ve Slaném, odkud on je, a on začal trochu sledovat moji tvorbu. Před třemi lety jsme se potkali osobně na dni otevřených dveří zase jiného pivovaru a od té doby jsme v kontaktu. On si mě pak pozval na tour i na pár sólo koncertů. Zítra mu jedu dokonce hrát v klipu. Je to super, že mám takovýho velkýho bráchu. Vždycky když s něčím potřebuju poradit, tak je Pokáč první, komu píšu. Teda hned po mámě. Ale takhle to má každý správný písničkář. (smích)

Michal Horák
© Michal Kobrle
Hned ze začátku kariéry jsi vyrazil na pár koncertů právě s Tomášem Klusem. Když to srovnáš se šňůrou s Pokáčem, co bylo pro tebe přínosnější nebo obecně lepší?

Koncerty s Klusem přišly až nezdravě brzo. Najednou se postavíš před vyprodaný kulturák, kde na tebe v zásadě není nikdo zvědavý. Byl to prostě velký šok a byl jsem najednou hozený do vody. Naštěstí to dopadlo všechno suprově a ti lidi mě výborně vzali, za což jsem rád, protože v tu dobu neměl nikdo šanci mě znát. S Pokáčem to bylo něco úplně jiného. Protože máme podobnou cílovku, tak už mě spousta lidí na tom koncertě znala. Tu tour taky považuju za určitý zlom. Od té doby se mi zvětšila fanouškovská základna, z čehož mám opravdu velikou radost.

Michal Horák

Michal Horák je český skladatel a písničkář. Pochází z Hradce Králové a již ve svých jednadvaceti letech má na kontě nominaci na Hvězdu internetu na Slavících 2014, vítězství v soutěžích Czechtalent nebo Česko zpívá a také společné koncerty s Tomášem Klusem nebo Pokáčem. Jeho nejúspěšnější klipy, jako třeba "Hej teto! " s Pavlou Tomicovou v hlavní roli, překračují hranice tří set tisíc zhlédnutí. Hraje také v kapele Pavouk Čichal Salám.

Ty teď studuješ učitelství pro první stupeň. Když chodíš na praxe, vnímají už tě děti jako nějakou celebritu?

Já se přiznám, že na té škole, kde jsem teď byl, se mi stalo, že si mě nějaká učitelka odchytla na chodbě, aby mi řekla, že u nich ve třídě moje písničky fakt jedou. Ale třeba ve třídě těch páťáků, které jsem učil, mě naštěstí nikdo neznal. Díky tomu se mi právě učilo mnohem líp, protože jsem si mohl ověřit, jaký jsem opravdu učitel, nehledě na to, jestli se jim líbí moje písničky.

Umíš si představit, že bys nechal učitelství na druhé koleji a živil by ses jenom hudbou?

Představit si to umím, a dokonce si i myslím, že je to teď na dobré cestě, abych si tím vydělával tak, abych uživil i rodinu. Kdybych se dostal tam, kde je teď třeba Pokáč, tak budu úplně spokojený. Nicméně si myslím, že je dobré to prokládat. Učitelství je velice krásná záležitost. Když máš tu pozitivní odezvu od dětí, je to takový obrovský pocit zadostiučinění, který v málokteré profesi člověk nalezne. Moje taková ideální vize je, že bych koncertoval v trošku širším měřítku než doteď a do toho bych učil.

Tak ty jsi teď k tomu udělal velký krok tím, že patříš pod vydavatelství Supraphon. Cítíš nějakou zásadní změnu?

Tak zásadní změna je hlavně v tom, že dostanu řád do toho, co jsem dělal doteď. Je super, že mám najednou tým lidí, který mi s tím pomáhá. Ačkoli jsem měl skvělého manažera, který se mnou ještě teď dojede pár koncertů, spoustu věcí jsem si dělal sám. Díky tomu labelu mám teď kolem sebe lidi, kteří mají hafo kontaktů, odborný pohled, ušetří mi spoustu práce a ještě k tomu to jsou fajn lidi. A myslím, že Supraphon je velice dobrá značka. Těším se na to.

Teď bych skočil zase někam úplně jinam. Nedá mi to a musím se zeptat na tvé Instagramové jméno. Co to znamená?

(smích) Já jsem si asi třikrát založil Instagram na jméno Michal Horák, Horák Michal a tak, a vždycky mi to hacknuli nějací Rusáci. Mě už pak nenapadlo nic jiného než Michal-Čichal a Horák-Sporák, a tak vzniklo Čichal Sporák. Pak už to naštěstí nechali Rusáci bejt.

Cítím tam nějakou analogii s názvem tvojí kapely...

No, my jsme v první řadě parta kamarádů a známe se strašně dlouho. Nejdřív jsme byli jenom tři a chodili jsme spolu do hospody. Byl jsem tam já a.k.a. Čichal a Adam Černík, který mi často hraje v klipech na housle, tomu se říká Salám. Poslední z trojice je Pavouk. S ním se taky znám dlouho a už vlastně ani nevím, jak se doopravdy jmenuje. (smích) Před dvěma lety jsme si u nás v Hradci na divadelním festivalu řekli, že vylezeme na pódium... no, spíše na ulici, a zkusíme si vydělat tím naším hraním nějaké peníze. Já jsem měl klavír, Adam-Salám housle a Pavouk kytaru. Pak jsme ještě přibrali kamaráda na cajon a Pavoukova bráchu na kontrabas, a aniž bychom to nějak víc pushovali, máme doteď spoustu hraní třeba na svatbách a teď třeba i na Olomouckém Majálesu. Je to skvělé odreagování od mého sólo hraní, mnohem víc se vyblbnu na pianu.

Michal Horák
© Jana Habalová
Na koncertě jsem si všiml, že působíš na pódiu dost stydlivě. Bojuješ hodně s trémou, nebo je to jenom póza?

Já nejsem tak dobrý herec, abych udržel po celou dobu nějakou pózu. To jsem zrovna předskakoval Pokáčovi a byl jsem vždycky trochu připosranej. Ale je to zase něco jiného, než když jsem na vlastním koncertě a vím, že lidi přijdou na mě. Je to takový syndrom předskokanů. Trému mám ale vždycky a myslím, že je to dobře. Protože to značí, že mám pořád respekt k tomu, co dělám. Ale zároveň myslím, že mi taková image blbečka sedí a hraje mi to do karet, protože se za to kolikrát schová i nějaká ta nedokonalost a obrátí se to ve vtip. Je to takové perpetuum mobile.

Právě ten vtip mi přijde na písničkách to nejtěžší. Máš s tím někdy problém?

Ideální je, když přijde ta múza, já se nadechnu a napíšu to na první dobrou. A ta verze bývá většinou nejlepší. Ale korektura je tam samozřejmě vždycky. Když je nějaké téma, které by mohlo bavit ostatní, přijdou ty humorný vložky vlastně samy. Člověk se nesmí bát absurdit, udělat vtip, který je na hranici humoru a trapnosti. Třeba můj song "Hej teto!", o tom křečkovi, to je úplně absurdní. Pavouk mi vyprávěl, že jim to jejich postarší profesor pouštěl na hodině jako příklad použití absurdní literatury v hudbě, což mi přijde naprosto geniální.

Na koncertech dost umně kombinuješ zpěv s kytarou, heligonkou, foukací harmonikou a klavírem. Jsi talent od přírody, nebo poctivě cvičíš?

Nějaká ta dispozice tam od narození asi být musí. Ale třeba klavír je můj velký koníček. Když je čas, tak sedím a třeba dvě hodiny hraju, čímž zároveň trénuju. Na tu kytaru je to podobné, i když ne tak intenzivně jako na to piano.

Teď už se zeptám jenom tak obecně. Koho rád posloucháš, ať už z české nebo zahraniční scény?

Já vím, že je to pitomá odpověď, ale jedu fakt všehochuť. Poslední dobou z českých hlavně Prago Union. To můžeš slyšet desetkrát a vždycky tam objevíš nějaký ten češtinářský obrat, nad kterým se rozplyneš. Dlouhodobě se mi hodně líbí Čechomor a taky díky klukům z kapely posledních několik let čuchám ten náš moravský a slovenský folklór. Ze zahraničních žeru George Ezru a Eda Sheerana. Byť na mezinárodním měřítku, jsou to v zásadě písničkáři, a člověk se v tom taky trochu snaží vidět. A mně se líbí, jak to dělají. Rád taky poslouchám irské lidovky, třeba kapelu High Kings. A dost si jedu filmové soundtracky.

A co nějaké tvoje album? Na co se můžeme těšit?

V půlce června, dá-li pánbůh, se můžete těšit na singl. A na podzim vyjde můj debut. Dělají ho kluci z Resoundu z Liberce, takže je to v geniálních rukou. Dost dlouho jsem na to čekal, tak snad to bude k poslouchání.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Charlie Cunningham, NOD, Praha, 17.10.2019
Naživo: Charlie Cunningham předvedl v NODu jemné písničkářství Britský zpěvák Charlie Cunningham už o sobě dal vědět v roce 2017 prvotinou "Lines". Letos na ni navázal ještě nástupcem "Permanent Way". S tím se nejprve v létě předvedl na Colours Of Ostrava, ti stejní pořadatelé ho pak o tři... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2019 21:51 v sekci Naživo
0
Nick Cave and The Bad Seeds - Ghosteen 9/10
Recenze: Světlo v temném lese: Nick Cave se na albu "Ghosteen" obrací k síle příběhů Náhlé oznámení ve zpěvákově newsletteru ukončilo čekání na novou desku Nicka Cavea a jeho The Bad Seeds. Nahrávka "Ghosteen" je po dlouhé době opět dvojalbem, koncepčně rozděleným na osm kratších celků (děti) a dva delší... čtěte zde
Vydáno: 18.10.2019 08:45 v sekci Recenze
9
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+
Nové desky 42/2019 - od Mňágy a Žďorp přes Elbow po R+ Půlka října bude patřit rocku, hip-hopu a částečně i klasické hudbě. Můžete se těšit na Mňágu a Žďorp, anglické Elbow, navrátivší se Lil' Kim, vídeňského Jonase Kaufmanna, zremixovaného Floexe, slovenské Nocadeň, rappera... čtěte zde
Vydáno: 16.10.2019 06:47 v sekci Novinky | Nové desky
0
Static-X, MeetFactory, Praha, 14.10.2019
Naživo: Static-X s novým frontmanem v Praze vyučovali evil disco Kultovní nu-metalová formace Static-X to měla úmrtím svého charismatického frontmana Wayna Statica spočítané. Zbylým členům se ale letos podařilo najít víc než důstojnou náhradu, a tak vyrazili na vzpomínkové turné. Spolu s nimi... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 19:21 v sekci Naživo
1
Pohled do českých hitparád - 40. týden 2019
Karel Gott dál vládne. V albovém žebříčku má už dvaadvacet desek Minule patnáct, teď dvaadvacet. Počet alb Karla Gotta, která se dostala do první stovky českého žebříčku, se oproti předešlému týdnu ještě zvýšil. V čele zůstává letošní výběr "80/80 největší hity 1964-2019". Ani v... čtěte zde
Vydáno: 15.10.2019 15:59 v sekci Novinky | České hitparády
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Prago Union rozčísnou podzim svým šestým studiovým albem "Perpetuum Promile" (14.10.2019 16:28)
- Video: Rybičky 48, Bára Zemanová a Pokáč zavzpomínali na hit "Zamilovaný/Nešťastná" (10.10.2019 09:58)
- Nové desky 41/2019 - od Nicka Cavea přes Miku po Chinaski (08.10.2019 20:07)
- Čechomor přichází s koncertní verzí poslední studiovky "Nadechnutí živě" (08.10.2019 09:38)
- Nové desky 40/2019 - od Tegan And Sara přes Mirai po Opeth (02.10.2019 14:55)
- Video: Úplně levej Pokáč obsadil do svého klipu přítelkyni, známou atletku (29.09.2019 09:16)
- Video: The Beatles slaví 50 let "Abbey Road" novým klipem k "Here Comes The Sun" (28.09.2019 13:00)
- Tomáš Klus vydává svůj třetí zpěvník. Najdete v něm písně z jeho posledních dvou alb (04.09.2019 19:12)
- Ed Sheeran si dá rok a půl dlouhou pauzu (28.08.2019 09:48)
- Ed Sheeran a Justin Bieber s "I Don't Care" opanují český éter, Viktor Sheen se vrací na jedničku v albech (20.08.2019 19:00)

ALBUM TÝDNE 42/2019

Opeth
In cauda venenum

Moře vody proteklo v deathmetalové řece jménem Styx a Mikael Åkerfeldt museli zaplatit Charónovi asi velké výkupné, aby jej pustil zpět z podsvětí na rodnou půdu. "Pustím tě, ale už nikdy nebudeš growlovat a z progresivního deathu jen prog budeš ctíti," dal mu převozník podmínku. A tak je tu "In cauda venenum".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 21.10.
Lucky Chops (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
Út 22.10.
Richard Müller, Michael Kocáb a Ondřej Soukup (Forum Karlín, Praha)
St 23.10.
BE27: Tangerine Dream (DE) (Roxy, Praha)
St 23.10.
Ghost-Note (USA) (Metro Music Bar, Brno)
Čt 24.10.
The Rasmus (FIN) (Lucerna - Velký sál, Praha)
Čt 24.10.
Jesca Hoop (USA) (Café V lese, Praha)
Čt 24.10.
BE27: Manon Meurt + Luvver (SK) (Roxy, Praha)
Čt 24.10.
Patax (ESP) (Metro Music Bar, Brno)
Pá 25.10.
Anomalie (CAN) (Café V lese, Praha)
Pá 25.10.
BE27: Rebekah (UK) (Roxy, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Karel Gott Kryštof Lady Gaga Blood Red Shoes Armand Van Helden 11 Fingers Records Inna Jonas Blue Thomas Dybdahl Ready Kirken The Cure New Kids On The Block Wanastowi Vjecy Kool And The Gang Jaga Jazzist Ringo Deathstarr Hellyeah Radio 4 Madonna Highly Suspect
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver