HVOB během čtvrtečního vystoupení začal docházet dech

Je to přesně dva roky od posledního pražského vystoupení rakouské elektronické dvojice HVOB, což mi připomněla má oblíbená aplikace Timehop, která mi ukazuje vzpomínky na konkrétní dny v rámci let. HVOB si kromě stejného data zvolili také stejný klub, tedy Roxy, a opět ho úspěšně vyprodali. Na jejich minulou show k albu "Silk Tour" si pamatuji mlhavě (což není jen zásluhou kvalitního mlhostroje), ale zato si celkem dobře pamatuji jejich koncert v žižkovském Paláci Akropolis, kde jsem měl čest je vidět a slyšet poprvé. Vzpomínám si, jak jsem byl z jejich setu upřímně nadšený. Tentokrát to však nebylo úplně ono.

Začátek programu byl avizován již na 19:15, což je opravdu brzo, ale co už. Do Roxy jsem dorazil chvíli po 19:30 a kromě hluboké tmy mě docela překvapilo, že bylo v klubu téměř liduprázdno. Vždyť má být vyprodáno?! Předskakující Thomé z uskupení LHF Squad zatím běžel na volnoběh a pravděpodobně čekal na publikum. Po čtvrt hodině do toho naštěstí šlápl, hudba zesílila a zrychlilo se tempo. Zpočátku příjemný chillwave v průběhu setu pozvolna vygradoval a zkrátil čekání. Tma sice zůstala, ale parket se začal pomalu zaplňovat.

Po čtvrt hodině přišel na scénu Paul Wallner a rozezvučil sál prvními tóny. Krátce nato přiběhla na pódium Anna Müller, aby mohla opět nechala vyniknout svůj jemný hlas v uhlazených a minimalistických beatech. "A second world / a world where you are free." Otevřít koncert prvním singlem "2nd World" z nové desky "Rocco", která vyšla v půlce března, byla rozhodně skvělá volba. Nesmím opomenout ani krásně čisté osvětlení, které v kombinaci s mlhou zdařile doplňovalo hudbu. Zkrátka impozantní začátek.

Hudbu rakouské dvojice HVOB nestačí jen poslouchat, musí se i cítit. Proto Paula a Annu opět během vystoupení doprovázel bubeník, který vdechl jejich hudbě nový život. Naživo zazněla řada nových songů z alba "Rocco", ale dostalo se i na starší hity jako "Azrael" či "Window", které fanoušci patřičně ocenili.

Dvouhodinový set se bohužel vyčerpal již během první hodiny a poté začal lehce nudit. Hra se světlem a mlhou byla super, vytvořila skvělou atmosféru, jen škoda, že se nekonala žádná doplňující projekce. Koncertu zkrátka chyběla dynamika. Kromě toho se v publiku našla řada neukázněných návštěvníků, kteří koncert z poloviny prokecali, a rušili tak ostatní (vtipné je, že to samé jsem zažil i před dvěma lety, ale možná jsem měl jen smůlu na volbu místa), případně si na férovku zapálili cigaretu.

Za nejlepší vystoupení HVOB považuji to, které předvedli v pražské Akropoli v roce 2015. Pro mě to byla strhující show se skvělou atmosférou, které nechyběla energie. Čtvrteční koncert v Roxy jsem si sice také užil, Paul Wallner a Anna Müller odehráli poctivý set, avšak pro mě byl asi nejméně zábavný. Tak snad příště.