Je to přesně dva roky od posledního pražského vystoupení rakouské elektronické dvojice HVOB, což mi připomněla má oblíbená aplikace Timehop, která mi ukazuje vzpomínky na konkrétní dny v rámci let. HVOB si kromě stejného data zvolili také stejný klub, tedy Roxy, a opět ho úspěšně vyprodali. Na jejich minulou show k albu "Silk Tour" si pamatuji mlhavě (což není jen zásluhou kvalitního mlhostroje), ale zato si celkem dobře pamatuji jejich koncert v žižkovském Paláci Akropolis, kde jsem měl čest je vidět a slyšet poprvé. Vzpomínám si, jak jsem byl z jejich setu upřímně nadšený. Tentokrát to však nebylo úplně ono.

Začátek programu byl avizován již na 19:15, což je opravdu brzo, ale co už. Do Roxy jsem dorazil chvíli po 19:30 a kromě hluboké tmy mě docela překvapilo, že bylo v klubu téměř liduprázdno. Vždyť má být vyprodáno?! Předskakující Thomé z uskupení LHF Squad zatím běžel na volnoběh a pravděpodobně čekal na publikum. Po čtvrt hodině do toho naštěstí šlápl, hudba zesílila a zrychlilo se tempo. Zpočátku příjemný chillwave v průběhu setu pozvolna vygradoval a zkrátil čekání. Tma sice zůstala, ale parket se začal pomalu zaplňovat.

Po čtvrt hodině přišel na scénu Paul Wallner a rozezvučil sál prvními tóny. Krátce nato přiběhla na pódium Anna Müller, aby mohla opět nechala vyniknout svůj jemný hlas v uhlazených a minimalistických beatech. "A second world / a world where you are free." Otevřít koncert prvním singlem "2nd World" z nové desky "Rocco", která vyšla v půlce března, byla rozhodně skvělá volba. Nesmím opomenout ani krásně čisté osvětlení, které v kombinaci s mlhou zdařile doplňovalo hudbu. Zkrátka impozantní začátek.

Hudbu rakouské dvojice HVOB nestačí jen poslouchat, musí se i cítit. Proto Paula a Annu opět během vystoupení doprovázel bubeník, který vdechl jejich hudbě nový život. Naživo zazněla řada nových songů z alba "Rocco", ale dostalo se i na starší hity jako "Azrael" či "Window", které fanoušci patřičně ocenili.

Dvouhodinový set se bohužel vyčerpal již během první hodiny a poté začal lehce nudit. Hra se světlem a mlhou byla super, vytvořila skvělou atmosféru, jen škoda, že se nekonala žádná doplňující projekce. Koncertu zkrátka chyběla dynamika. Kromě toho se v publiku našla řada neukázněných návštěvníků, kteří koncert z poloviny prokecali, a rušili tak ostatní (vtipné je, že to samé jsem zažil i před dvěma lety, ale možná jsem měl jen smůlu na volbu místa), případně si na férovku zapálili cigaretu.

Za nejlepší vystoupení HVOB považuji to, které předvedli v pražské Akropoli v roce 2015. Pro mě to byla strhující show se skvělou atmosférou, které nechyběla energie. Čtvrteční koncert v Roxy jsem si sice také užil, Paul Wallner a Anna Müller odehráli poctivý set, avšak pro mě byl asi nejméně zábavný. Tak snad příště.