Zatímco o den dříve vystoupili ve stejných prostorech interpreti maistreamovějšího a popovějšího rozpoložení (Pekař a Voxel), úterní koncert patřil starému dobrému rock 'n' rollu s lehce retro závanem, což v dnešní záplavě synťáků a hitové prvoplánovosti působí opravdu osvěžujícím dojmem.

Ač o sobě sami TH!S uvádějí, že jsou "čerstvá pražská root-rocková kapela - legenda prázdných sálů", a o Vees prohlašují, že jsou "třináct let neobjevení budějovičtí indie-rock-and-rolloví matadoři", klub rozhodně nezel prázdnotou a v prostoru se žádná ozvěna nerozléhala.

Byl to večer dvou mladých nadějných kapel, které spojuje nejenom láska k muzice, ale i humor a touha dělat věci jinak. Však vzpomeňme, že album Vees "No Way Back" je jakousi smyčkou, která končí tím, čím začíná (a tak vlastně nemá konec). Zato TH!S rozložili svůj debut na části a druhou půlku "...AND TH!S IS OUR SH!T!" vydali přesně po roce od vydání první části "We are TH!S...", navíc s originálním obalem alba ve formě skládačky.

Pro obě skupiny to byl tak trochu křest ohněm. I když se jednalo o pomyslné vyvrcholení této originální tour, v Mekce hudebníků si de facto odbyly svoji samostatnou koncertní premiéru. Popraly se s tím dobře. Nikdo nebyl nikomu předskokanem, na pódiu se obě formace střídaly po jednotlivých kolech (stejně jako v boxerském ringu), hostovaly či hrály společně. Velké pódium jim to dovolilo, což se odráželo do přímého přátelského pošťuchování, ať už slovního nebo hudebního, a také do plynulosti večera prostého dlouhého ladění a nazvučování.

Jediným narušitelem byla moderátorská legenda z devadesátek Slávek Boura. Ten se ujal role konferenciéra a rozhodčího. Škoda, že v 90 % šlo o předtočené záběry promítané na plátno (i když Boura byl přítomen). Možná by živé vstupy koncertní událost povýšily, možná zazdily, těžko odhadovat.

O výsledku jednotlivých kol rozhodovali diváci svým aplausem. Ovace byly v obou táborech téměř totožné, což svědčí o kvalitativní vyváženosti hudebních výstupů, a tak o výsledku rozhodlo vtipně sestříhané video ze záběrů, kdy Boura sedí mezi porotci v pěvecké soutěži Do-re-mi a zvedá nad hlavu totožné číselné hodnocení.

Určitě se jednalo o netradiční koncept. Kdyby se dotáhl ještě více do detailu, jako například doladění boxerského ringu, jednotnými kostýmy, stylovými tematickými rekvizitami, větší porcí hecování, moderátorem na místě, pestřejší skladbou písní, která by postupně nabírala na atmosféře a postupně gradovala, stane se z toho opravdu unikátní záležitost postavená na hutných kytarách a dobré, syrové muzice s čitelnými rock'n'rollovými kořeny.