Kdo sleduje tvorbu SP déle, ví, že novinka není jejich úplně prvním albem - roku 2001 totiž vyšel kotouček "Ready To Fly". Já budu nicméně přistupovat ke skupině z pozice nezasvěceného posluchače a kouknu pod pokličku pouze a jedině "510", jíž i sami hudebníci považují za svůj "debut". Předně třeba říct, že muzika SP není nikterak výjimečná, každopádně v nich nedřímá pinkfloydovská pompézní uměleckost. Kapela o ni ale nestojí, zajímá ji tah na branku, přímočarost, akce a spousta hluku. V tom spočívá její síla, přednost, pro níž bych si dovolil pasovat Status Praesents na možné krále českého nu-metalu. Konkurence by se tu sice našla, SP ovšem mají perspektivu nemalou.

V tiskových materiálech ke křtu desky v Paláci Akropolis bylo lze se dočíst o vystoupení hardcoreové skupiny. No, s tím by se dalo úspěšně polemizovat, protože SP mají blíž k rap-metalu s několika HC příměsemi. Tou nejvýraznější je určitě chraplavý vokál Vojtěcha Kopřivy, který se kmitá na úsečce již v minulosti vytýčené borci typu Robba Flynna (Machine Head), Corey Taylora (Slipknot) či Maxe Cavalery - většinou chrlí do mikrofonu murmurem zavánějící polozpěv (s překvapivě dobrou angličtinou) či chraplavý rap, občas zapěje civilizovaně. Solidní úroveň ale mají i jiné, již méně hardcoreové složky. Kytary i rytmika jsou plně v zajetí populárního "progresivního metalu", ne jedenkráte můžeme zaznamenat atonií vykrystalizovanou gradaci ala Korn ("Display My Soul") či pěknou melodií podložený naoko hrubý refrén ("Over Again"). Příjemným zpestřením je závěrečný hip-hop s hostujícím MC Migelowskim "Underground".

Chybky má deska v podstatě pouze dvě, je na čtenáři, aby posoudil, do jaké míry jsou prolezlé zásadností. Jednak ne úplně stoprocentní zvuk, jakoby zapuštěný, zakrytý fólií, neostrý (skupina natáčela v hostivařském studiu za své, na to pozor!), jednak nedotažená producentská práce (SP produkovali sami). Skupina má totiž nepochybný potenciál tvořit nápadité písně, skladby se zajímavou strukturou, rozkolísanou kostrou, ale nevyužila tohoto svého talentu na "510" plně, namísto toho se občas zbytečně vydává dobře ozkoušenou cestou (viz. stadiónový úvod písně "510"). Teď ovšem pozor! "510" je kvalitní deska, dokonce hodně kvalitní. Ukazuje, podobně jako třeba v případě brněnských Onset, že moderní metalové pojetí má v České republice několik velice nadaných koní.

Na závěr se přímo nabízí srovnání albových Status Praesents s pokořiteli z R.M.I.G., Satisfucktion, kterým vyšla deska také nedávno. Připravit ke startu, pal... a máme jasno, vyhrávají Status Praesents. Desku nepřeplácali, vybrali solidní repertoár a kooperací toho všeho s porcí štěstí navíc uchystali posluchačům a fanouškům prvotřídní nářez.

CD k recenzi poskytla skupina Status Praesents.

Album: Status Praesents - 510
Hodnocení: 8/10
Celkový čas: 36:58
Skladby: Intro, 510, Hidden In Me, Go Ahead, Over Again, Ride, Faraway, Desire, Display My Soul, Underground