Při sestavování line-upu postupovali organizátoři šalamounsky. Zatímco čtvrtek byl určen nedočkavcům (těch nakonec dorazilo devět tisíc) a jeho taháky se stali Olympic a Jelen, pátek a sobota se žánrovým zacílením dost lišily. Druhý festivalový den patřil hlavně tvrdému rocku, když jeho směr udávali třeba Arakain, Dymytry, Citron nebo Visací zámek, a navrch přihodil zahraniční hvězdy - Guano Apes a Bonnie Tyler. To sobota se spokojila s domácími interprety, ovšem s rozdílným zaměřením pódií. To hlavní vítalo hlavně letité stálice, to druhé naopak čelilo náporu dravého mládí. A neopomeňme ani Hudební stan rádia Impuls, kde probíhala taneční zábava až do ranních hodin. Z programu třídenní akce si vybral snad každý.

Jestliže páteční den podle návštěvníků trpěl dešťovými přeháňkami a kvůli posunu i časovými kolizemi jednotlivých vystoupení, závěr akce se povedl takřka ideálně. Slunce sice v odpoledních hodinách pekelně pražilo, pořád ale lepší, než kdyby lilo a bouřilo. Mračna nad Vescem v podvečer tuto možnost naznačovala, nakonec se ale umoudřila. A protože pořadatelé úspěšně ukočírovali i kyvadlovou dopravu z centra Liberce a zpět (na rozdíl třeba od mnohem ambicióznějšího Aerodrome festivalu) a fronty na toalety a občerstvení se i bez zpropadeného cashless systému jevily únosně, z hlediska návštěvnického komfortu si nebylo nač stěžovat.

Na menší Rok republiky stage hráli už krátce po poledni Romuald Klemm, Payya Matys nebo Pavel Callta, odpoledne pak už početné publikum přilákal písničkář Pokáč. Ten opět těžil ze svého osobitého humoru i ze schopnosti psát písně, které jsou jednoznačné, sdělné, mají v sobě cosi s potenciálem zlidovět a přitom jejich pointa nevyznívá hloupě. Set navíc zpestřil blokem ukulele minisongů, které baví především svou úderností. Chybět nemohla skladba "CTRL C + CTRL V" věnovaná exministryni spravedlnosti Malé a její diplomové práci nebo ta, jejíž název jistě odsouhlasí každý - "Rád chodím na poštu".

Pak už na hlavní scéně spustila své písně Aneta Langerová. Její festivalový program nedoznal oproti tomu loňskému velkých změn, stál opět především na písních z ceněného alba "Na Radosti". Zpěvačka, která statečně čelila úmornému horku v dlouhých kalhotách, se na diváky smála od ucha k uchu. úspěšně je rozezpívala, roztleskala i dojala niterností svého repertoáru. Jak moderátor po doznění závěrečných tónů "Vody živé" poznamenal, takto to vypadá, když se hraje s lehkostí.

Ještě než prostor pod druhým jevištěm beznadějně zaplnil Ben Cristovao, dokončil na ní svůj koncert Voxel. Ten letos na festivalech baví posluchače novou - ještě nevydanou - skladbou, která je spíš zhudebněnou historkou o milostném trojúhelníku z Ostravy - Růže, Franckovi a Josefovi. A když došlo na závěrečné úspěšné singly "Trip" a "V naší ulici", písničkář, který si na pódiu již obvykle vystačí sám s pomocí kytary a looperu, potěšil své příznivce, když seskočil mezi ně. Dobrá nálada po jeho vystoupení Vesec rozhodně neopustila, naopak ji svým projevem podpořil.

Pak už pódium skutečně opanoval Cristovao. V první polovině vystoupení dal prostor své kapele, ve druhé si pak vystačil s DJem. Obě tyto varianty byly nosné - v každém případě je totiž Ben showman. Intimnější kousky jako "Tělo" nebo "Poslední" představily jeho citlivé já, publikum složené především z mladých lidí snad ale ještě více ocenilo, když se tančilo. Mnohamilionové hity YouTube jako "Kolotoč", "Sweet Chilli" nebo "Bomby" k tomu nabídly dostatek příležitostí. Ač se bude Ben nejspíš ještě nějakou dobu setkávat s předsudky vůči své tvorbě, která úspěšně čerpá z moderních popových trendů, nadšené ovace v závěru jasně ukázaly, že jeho repertoár na festivaly patří.

Výjimečný koncert na hlavní scéně odehrála Marie Rottrová. Dáma, která dělá i ve svých šestasedmdesáti letech čest své přezdívce lady soul. Na pódium s ní přišly elegance, noblesa, pokora i šmrnc - vlastnosti, které nestárnou. Za zády měla na poměry festivalových vystoupení až nezvykle početný doprovod, zahrnující jedenáct lidí, včetně dvou vokalistek a čtyřčlenné dechové sekce. A podobně jako na ni pěli před týdnem ódy diváci Colours Of Ostrava, kolem prstu si omotala i publikum při své premiéře na Benátské!. Publikum, které vůbec nebylo postaršího věku, jak by si kdekdo mohl myslet, naopak pod pódiem se nejvíc tlačili lidé kolem třiceti či čtyřiceti let.

Ač kvůli osobním důvodům nemohl dorazit Petr Němec a nedošlo tak na avizované soulové duety, koncert vyvolal davové šílenství. Když Rottrovou po přídavku "Lásko, voníš deštěm" moderátor posílal pryč navzdory hlasitému skandování fanoušků i ochotě zpěvačky ještě přidávat, strhla se pod pódiem bouře. Diváci zkrátka další pokračování programu bez toho, aby zazněl ještě "Kůň bílý", nedovolili. "Produkce mě vykostí, teď máme deset minut skluz," žertoval uvádějící Vlasta Korec.

Čím si ostravská rodačka publikum tak získala? Především tím, s jakým citem, vkusem a empatií své skladby podává. V jejím projevu se snoubí profesionalita s laskavostí. "Měli jsme se potkat dřív", "Ten vůz už jel" nebo "S tím bláznem si nic nezačínej" v Liberci rezonovaly tak, že si lidé vzájemně vyměňovali své úsměvy, ve vzduchu jako by se vznášela zvláštní magie. A sama Rottrová po každém mohutném aplausu - a že jeho mohutnost po každém songu sílila - zářila jako sluníčko. Energii vracela lidem zpět i hitovkami "Řeka lásky" nebo "Markétka".

Po ní už chrlil hit za hitem Xindl X, který se od doby, co před téměř deseti lety prorazil singlem "Anděl", stal festivalovou stálicí. Právě touto dráždivou písní svůj set otevřel. Jeho repertoár už ale dnes disponuje tolika oblíbenými melodiemi, že platí - co položka, to notoricky známý refrén. K tomu připočtěme lehkou satiru v textech i jeho humor a dostáváme model, který opět zafungoval. K osvěžením setu patřil třeba nynější letně laděný singl "Byznys" nebo čerstvý duet s Mirkou Miškechovou, jenž se objeví na novém albu "Sexy Exity". Kromě něj ale společně zapěli samozřejmě i "Cudzinku v tvojej zemi".

Headlinerem sobotního programu byl Jaromír Nohavica. Pořadatelé mu v harmonogramu dne věnovali hodinu a půl - a dobře udělali. Vždyť u nás patří k málu interpretům, kteří oslovují publikum bez rozdílů generačních či žánrových - jeho skladby jsou zkrátka po všechny. A nestárnou. V triu s již svými ustálenými muzikanty Robertem Kušmierskim a Pavlem Plánkou připravil svou tradiční směsici zahrnující písně veselé a skočné, ale i hloubavé a náladotvorné. "Ostravo", "Mám jizvu na rtu", "Zatanči" nebo "Darmoděj" se nesly Vescem a vytvářely jedinečnou atmosféru, kterou lze zažít jen při venkovním koncertě pod letní noční oblohou. Publikum hltalo jak Nohavicovu polohu vřelého vypravěče vlídných slov, tak občasné humorně zasazené vulgarity. Ty ostravský bard omlouval tím, že život zkrátka někdy tvrdý a vulgární je.

Na druhé scéně se mezitím střídaly hvězdy současné liberecké scény - ATMO Music, Jakub Děkan nebo Sebastian. Ve finále pak vystoupili ti, co stáli na začátku celého boomu severočeských interpretů do českých hitparád - členové dnes již neaktivní poeticky hiphopové skupiny BPM, tedy Paulie Garand a KennyRough a poté Lipo. První jmenovaní směřovali svou show spíše cestou klasického hiphopu. V doprovodu hostujícího rappera Rosecka své obdivovatele úspěšně hecovali, vyvolávali sborové pokřiky, poskoky a samozřejmě hojně pracovali s refrény. "ReGenerace" s Lenny, "Pavučina lží" s Jakubem Děkanem nebo "Runway" s Egem a Lvcasem Dopem diváky zdárně rozezpívaly. Jiný druh energie přinesla "La Familia", v níž zpívá dětský sbor. Jen škoda, že všechny refrény zněly z reproduktorů.

Lipo, pro jehož skladby jsou typické hlavně refrény zpívané ženami, tuto problematiku vyřešil mnohem efektivněji. Na koncertech ho již pravidelně doprovází zpěvačka Yanna, která je přejímá, ovšem tentokrát dorazila i další liberecká rodačka Nela, aby si zazpívala v singlu "Ve vzpomínkách" nebo v ještě horké "Zbývá jen snít" z dubnového alba "Lyrika". Nešlo o jedinou novinku v setlistu, rapper naživo premiérově zařadil také song "Mimikry" a oproti tři týdny starému koncertu na Plechovka festu došlo i k dalším příjemným obměnám.

Set začal úderně rovnou songem "Pořád jen to svoje", nikoli zdlouhavým úvodem DJe, Vynikla i Lipova nová bunda, která na zádech odkrývala neonově svítící nápis L, jenž v průběhu koncertu měnil barvy. Opomenout bychom neměli ani to, že dalším hostem na pódiu byl Marcell z No Distance Paradise, který se zápalem odzpíval refrén aktuálního singlu "Svoboda". Všechny tyto detaily zapříčinily, že šlo o nadmíru podařené vystoupení.

Zábava na Benátské! poté pokračovala ještě do pozdních ranních hodin. Dle slov organizátora Petra Pečeného již dnešním dnem začínají přípravy na příští ročník. Snad bude tak vyvedený jako ten letošní.