Program sobotního večera začal úderem dvacáté hodiny, kdy se na pódiu objevilo seskupení MF Robots (zkratka pro Music For Robots), jehož úlohou bylo nastartovat čekající publikum. Formace s energickou zpěvačkou odehrála přibližně čtyřicetiminutový set kombinující funky, soul a acid jazz. Jejich nasazení bylo dobrou volbou už jen proto, že žánrově jsou americkému interpretovi blízcí a podle všeho vyznávají i podobná životní kréda v podobě "Love is life." apod. Po čase se sice jejich skladby slévaly víceméně do jednoho celku, přesto příjemně zkrátili únavné čekání.

Kdo ovšem čekal Lennyho Kravitze záhy po vystoupení předskokanů, zmýlil se. Na zpěvákův koncert se muselo vyčkat ještě dalších 45 minut. Před půl desátou se ale příchozí konečně dočkali. Show odstartovala zbrusu novým songem "We Can Get It All Together", který si svou premiéru odbyl před pár dny v Mnichově, první zastávce Raise Vibration Tour. Turné nese název po připravované desce "Raise Vibration", která vyjde počátkem září. Dva kousky, "Low" a "It’s Enough", už jsou nějaký čas venku a zpěvák je neváhal zařadit do setlistu. Zatímco "Low" fungovala naživo obstojně, "It's Enough" by si zasloužila trochu zkrátit.

Pozoruhodné je, že mimo album "Black And White America" nechal Kravitz vzpomenout na všechny své studiové desky. Dostalo se tak třeba i na výborný počin "The Chamber" z poslední nahrávky "Strut", se kterou zpěvák do Prahy před čtyřmi lety také zavítal. Jeho pravidelné návštěvy České republiky (Praha či Brno) pravděpodobně zapříčinily pokles návštěvnosti. Dle pořadatelů dorazilo v sobotu kolem osmi tisíc návštěvníků, možná ale o to věrnějších. Otvírák koncertu, následující "Bring It On" i coververze "American Woman" se v kotli dočkaly hlasité odezvy, tradičně zdrženlivější byly tribuny na sezení.

Zpěvák se hravě obešel bez projekcí a konfet, vystačil si pouze se světelnou hrou, doprovodnou kapelou, svým talentem a hlasem, který se zdá po skoro třiceti letech profesního používání neopotřebovaný. Ba naopak - čerstvě čtyřiapadesátiletému Američanovi to pořád výborně zpívá. Během koncertu přecházel z měkčích žánrů do tvrdších, z pomalého tempa do rychlejšího a obráceně. Dával ze sebe maximum, ale i tak se s českým publikem občas úplně nesetkal.

Rozčarování nastalo například u skoro třicet let staré prvotiny "Let Love Rule", která by si zasloužila les mávajících rukou a zpívající sbor po celé O2 areně. To se naplno nekonalo ani po opakovaných výzvách, což interpreta přimělo k přiblížení se k tribunám na sezení - polopatické navádění návštěvníků evidentně zafungovalo. Od té doby se souhra interpreta s fanoušky pohybovala na vysoké úrovni, ve které setrvala až do samotného konce. Po Grammy ověnčené "Again" si diváci vytleskali přídavky "I'll Be Waiting" a nesmrtelnou vypalovačku "Are You Gonna Go My Way".

Lenny Kravitz do Prahy přivezl energickou show, se kterou mu zdatně pomáhala i doprovodná kapela. Mezi členy se objevila např. uznávaná baskytaristka Gail Ann Dorsey, známá pro spolupráci s Davidem Bowiem, nebo dlouholetý studiový i koncertní spolupracovník, kytarista Craig Ross. Podle všeho si Kravitz svých spoluhráčů váží, jejich představení se totiž věnoval o něco déle, než je obvyklé. Samotný Kravitz stále nepřestává sršet energií, hudebním nadšením, pořád prohlašuje lásku za nejvyšší životní hodnotu a nechává ji patřičně vládnout.