Bob Dylan zahrál v Brně, beze slov, avšak s grácií

Bob Dylan rozjel další pokračování svého nekončícího turné. Tentokrát si připravil kromě tradičních hitů i jejich malou úpravu, hlavně co se aranží týče, a k nim naplánoval také vhodnou atmosféru středně velkých hal. V České republice se tak mohla radovat brněnská Hala Vodova.

Live: Bob Dylan

místo: Hala Vodova, Brno
datum: 15. dubna 2018
setlist: Things Have Changed, Don't Think Twice, It's All Right, Highway 61 Revisited, Simple Twist Of Fate, Duquesne Whistle, Melancholy Mood (Frank Sinatra Cover), Honest With Me, Tryin' To Get To Heaven, Come Rain Or Come Shine (Harold Arlen & Johnny Mercer Cover), Pay In Blood, Tangled Up In Blue, Early Roman Kings, Desolation Row, Love Sick, Autumn Leaves (Yves Montand Cover), Thunder On The Mountain, Soon After Midnight, Long And Wasted Years, Blowin' In The Wind, Ballad Of A Thin Man

Americký písničkář a držitel Nobelovy ceny se poprvé představil v Brně. V rámci svého "Never Ending Tour" se rozjel znovu do Evropy, tentokrát však s upravenými aranžemi největších hitů a setem připraveným spíše pro posezení v komornější atmosféře. Tomu byla stylizovaná také celá hala a pódium. Diváci seděli na tribunách i na hlavní ploše pod pódiem.

Vyprodáno bylo již pár dnů po oznámení koncertu, takže se dala čekat řádná fronta před vstupem. Tu však organizátoři příliš ukočírovat nedokázali. Začátek byl totiž plánován k 19. hodině a Bob Dylan s pětičlennou kapelou se zpozdil pouze o pár minut. Tím vznikal tak trochu chaos, jelikož v tu dobu byla venku ještě slušná řada a uvnitř haly vše podléhalo kontrole sekuriťáků, kteří posílali zmatenější jednotlivce k jejich sedačkám.

Dylan již předem avizoval, že si nepřeje žádné focení během vystoupení. Na rozdíl od kolegy Jacka Whitea to nevzal tak razantně a nechal to na dobrém slovu. Každý příchozí byl na tuto věc při vstupu znovu upozorněn. I přesto se našli takoví, kteří hned u prvních skladeb zkoušeli fotit pomocí mobilních telefonů i s bleskem. Ochranka však vždy rychle zakročila, takže jediným rušivým elementem zůstávalo neustálé odkrývání závěsu u vstupů, kterými se drali další a další nešťastní opozdilci.

Bob Dylan, podobně jako během předchozích zastávek, zahrál příjemný průřez své dlouhé kariéry. Kdo již zažil jeho vystoupení, i tak si přišel na něco nového a nešlo o skladby z poslední desky, na kterou vůbec nepřišla řeč. Koncert zahájila stejně jako před čtyřmi lety v Praze oscarová "Things Have Changed". Hned po ní se ozval další aplaus díky původní lidovce "Don't Think Twice, It's Alright". Největší zastoupení měla poslední autorská deska "Tempest" z roku 2012 a dále také klasika "Highway 61 Revisited".

Za srdce braly také covery, kterým se Dylan věnuje v posledních letech. Za zmínku stojí především ty, které nehrál v sedě za klavírem, ale přímo před publikem pouze s mikrofonem. Nejsilnější z nich byla šansonová "Autumn Leaves". Došlo však i na nejznámější hity. Nechybělo "Desolation Row" a ani dvojice "Blowin' In The Wind" a The Ballad Of A Thin Man" v přídavcích.

Sám hlavní aktér v bílém klobouku se během večera věnoval pouze klavíru. Pro jeho oblíbenou harmoniku nebylo místo a kytar se ujala jeho kapela. Každý z muzikantů se plně soustředil na vystoupení od prvního až do posledního tónu. Pokud si dal někdo tu práci a počítal Dylanova slova k divákům, zůstal u číslovky nula. Žádné přivítání, žádné loučení. Přesto bylo vše naprosto jasné.

• Tak jestli přišel autor deset minut před začá... (Anonym, 16.04.2018 09:36) Reagovat

  Tak jestli přišel autor deset minut před začátkem, tak tam možná byla fronta, kterou "organizátoři nedokázali ukočírovat", netuším. Já byl naopak překvapen, jak všechno rychle šlo. V podstatě jsem byl odbaven do deseti sekund po příchodu, a to jsem přišel někdy o čtvrt na sedm. Po tomhle směru jsem byl hodně překvapený, protože jsem zvyklý na koncerty menších hvězd, kde se naopak dlouho čeká v kilometrových frontách.
  
  

  • Re: Tak jestli přišel autor deset minut před začá... (OHNOTHIMAGEN, 16.04.2018 09:59) Reagovat

    Jenže autor má pravdu.
    
    Já byl odbaven ihned po otevření dveří, takže jsem mohl zevnitř sledovat cvrkot u vstupu. Přepečlivé šacování, dohadování se, proč pití ne (ale vevnitř chodili lidé vesele s půllitry piva i do hlediště), přesouvání "okénka" s akreditacemi zprava doleva a pak zpět...
    Organizátoři to prostě časově vůbec nezvládli a ještě při Don't Think Twice bylo vidět, že venku čeká spousta lidí. Pokud jsou organizátoři zvyklí na standardní zpoždění začátku koncertů, pak se nelze divit. Ale Dylan začíná téměř vždy přesně.
    
    Koncert nebyl vyprodaný. Spíš "vyrozdaný".
    Dáma vyřizující akreditace a lístky pro hosty měla po ruce ještě pakl lístků, kdyby přišel někdo, kdo lístek nemá, aby si mohl koupit. "A co neprodáme, to rozdáme," pravila. Opravdu x lidí si přišlo k "okénku" koupit lístek.
    Ale vzhledem k tomu, že na oficiálním webu byly lístky už od prosince oficiálně vyprodané a nebyla jiná možnost než je sehnat buď od soukromého prodejce, nebo přes Viagogo s dost mastnou přirážkou, to je dost špína.
    
    Během koncertu ochranka strašlivě akční: jakmile se někde rozsvítil mobil, už tam někdo běžel a hrozil, že v případě focení bude dotyčný vyveden. V řadě za mnou jednoho postaršího pána opravdu odvedli, tam byl v ochrance takový extrémně tělnatý hošan v bílé košili s kravatou, který se tvářil, že je pánem tvorstva, a nám všem v okolí narušoval koncert, když pánovi asi desetkrát hlasitě opakoval "Nezajímá, seberte se, odcházíme". Dalšímu (který byl pouze důrazný, ale slušný) volal nějaký kolega vysílačkou, takže jsme si při Autumn Leaves mohli poslechnout ne Bobův zpěv, ale hulákání nějakého kreténa z ostrahy, který sděloval cosi důležitého o backstagi.
    
    (Pro mě je pořád Bobovým nejlepším koncertem v tuzemsku Praha 2.7.2014. A byť v O2 aréně, bylo to mnohem komornější, intimnější a jímavější než v Hale Vodova.)
    
    

    • Re: Tak jestli přišel autor deset minut před začá... (Pepa, 16.04.2018 11:39) Reagovat

      Začátek koncertu byl již předem avizován v 19:00 hod. Já přišel o čtyřicet minut dříve a do haly jsem se dostal během pár minut. Před koncertem několikrát ohlašovali, že si vystupující nepřeje fotit a kdo to poruší bude vyveden. Tak to bylo, kdo to nerespektoval, tak netuším, co čekal, že se stane. Bob Dylan je umělec, který toho dokázal hrozně moc, má právo si stanovit podmínky vystoupení. Není to žádná cvičená opička, která se musí nechat fotit jako nějaká relikvie.
      
      

• Tak je to takový český evergreen. Já se snaž?... (Mára, 16.04.2018 09:52) Reagovat

  Tak je to takový český evergreen. Já se snažím chodit na koncerty s předstihem a nikdy jsem neměl problém. Ten kdo chodí na poslední chvíli si za to může sám. Jsem rád, že mistr začal téměř na čas. Navíc ani nebyla hlášena žádná předkapela, tak nevím co se kdo diví. Autor recenze věnuje dva odstavce příchodu do haly a focení, ale ni slovo o kvalitě zvuku. Nazvučení bylo naprosto parádní a krásně vynikla Dylanova hra na klavír. Za mě určitě 100 %.
  
  

  • Re: Tak je to takový český evergreen. Já se snaž?... (Anonym, 16.04.2018 12:14) Reagovat

    Je to tak, byla to prostě taková česká organizace. Když jsem tu frontu viděl, měl jsem malinko strach, ale pak někoho nejspíš napadlo otevřít všechny vchody (nebo tam ti lidi vepředu prostě stáli blbě?) a byli jsme za pár minut uvnitř. Horší ven, tam to trvalo, než se otevřely všechny východy a v tom davu bylo dost dusno...
    
    Každopádně to bylo moje první seznámení s Dylanem na živo a byl jsem u vytržení.
    On sám zpíval velice dobře, bylo mu dobře rozumět (u Desolation Row vtipné), kapela hrála naprosto skvěle včetně improvizací, zvuk na Vodovu úžasný (B7), kdy bylo krásně slyšet všechny nástroje. A atmosféře pomohla i to jednoduché osvětlení se "závěsem" za hudebníky - 100 % i za mě.
    
    

8/10

Recenze: Teddy Swims nabízí na "I've Tried Everything But Therapy (Part 2)" vznešený pop A také vroucí soulový feeling, hromadu silných emocí a snad ještě více bezpodmínečné lásky. Kdo si na cukrování moc nepotrpí, pro toho může jít jen o hezky zazpívaný kýč, ale kdo má rád lásku ve všech jejích podobách,... čtěte zde

Vydáno: 26.03.2025 15:00 v sekci Recenze

Nové desky 11/2025 - od Seleny Gomez s Bennym Blankem přes Lordi po Grey256 Novinkám minulého týdne vévodí partnerská dvojice Selena Gomez a Benny Blanco, jimž sekundují příšerky Lordi, metaloví Cradle Of Filth, indiepopoví Japanese Breakfast, české naděje Nika a Grey256, pop-rockoví Deacon Blue, rapper... čtěte zde

Vydáno: 26.03.2025 08:00 v sekci Novinky | Nové desky

6/10

Recenze: Lisa to s "Alter Ego" myslí dobře, ale bez Blackpink zapadá do průměru Když máte jako interpretka jen dva songy, ale dohromady s nimi nasbíráte několik miliard přehrání, staví vás to do těžké pozice - udržet hlavu nad hladinou očekávání se zdá jako skutečná výzva. A Lisa z k-popového fenoménu... čtěte zde

Vydáno: 25.03.2025 14:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Neokázalí Tak co? se na albu "Ministr nitra" odmítají podbízet, nové posluchače ale jistě najdou Příběh olomouckých samorostů skrytých pod tajnosnubným názvem Tak co? v sobě neskrývá žádnou velkou zákrutu, šokující překvapení, natož bulvární vějičku. Za muzikanty stojí poctivá práce. Parta, jež se nikdy netlačila... čtěte zde

Vydáno: 25.03.2025 08:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Jennie na "Ruby" neobrací odkaz Blackpink naruby. A vyplácí se jí to V krátkém rozmezí několika týdnů vydaly své sólové projekty všechny členky k-popového fenoménu Blackpink. A Jennie to vzala za správný konec: na "Ruby" se nesnaží utéci ze žánru, který ji se skupinou proslavil. Místo toho... čtěte zde

Vydáno: 24.03.2025 15:00 v sekci Recenze