Bob Dylan zahrál v Brně, beze slov, avšak s grácií

Bob Dylan rozjel další pokračování svého nekončícího turné. Tentokrát si připravil kromě tradičních hitů i jejich malou úpravu, hlavně co se aranží týče, a k nim naplánoval také vhodnou atmosféru středně velkých hal. V České republice se tak mohla radovat brněnská Hala Vodova.

Live: Bob Dylan

místo: Hala Vodova, Brno
datum: 15. dubna 2018
setlist: Things Have Changed, Don't Think Twice, It's All Right, Highway 61 Revisited, Simple Twist Of Fate, Duquesne Whistle, Melancholy Mood (Frank Sinatra Cover), Honest With Me, Tryin' To Get To Heaven, Come Rain Or Come Shine (Harold Arlen & Johnny Mercer Cover), Pay In Blood, Tangled Up In Blue, Early Roman Kings, Desolation Row, Love Sick, Autumn Leaves (Yves Montand Cover), Thunder On The Mountain, Soon After Midnight, Long And Wasted Years, Blowin' In The Wind, Ballad Of A Thin Man

Americký písničkář a držitel Nobelovy ceny se poprvé představil v Brně. V rámci svého "Never Ending Tour" se rozjel znovu do Evropy, tentokrát však s upravenými aranžemi největších hitů a setem připraveným spíše pro posezení v komornější atmosféře. Tomu byla stylizovaná také celá hala a pódium. Diváci seděli na tribunách i na hlavní ploše pod pódiem.

Vyprodáno bylo již pár dnů po oznámení koncertu, takže se dala čekat řádná fronta před vstupem. Tu však organizátoři příliš ukočírovat nedokázali. Začátek byl totiž plánován k 19. hodině a Bob Dylan s pětičlennou kapelou se zpozdil pouze o pár minut. Tím vznikal tak trochu chaos, jelikož v tu dobu byla venku ještě slušná řada a uvnitř haly vše podléhalo kontrole sekuriťáků, kteří posílali zmatenější jednotlivce k jejich sedačkám.

Dylan již předem avizoval, že si nepřeje žádné focení během vystoupení. Na rozdíl od kolegy Jacka Whitea to nevzal tak razantně a nechal to na dobrém slovu. Každý příchozí byl na tuto věc při vstupu znovu upozorněn. I přesto se našli takoví, kteří hned u prvních skladeb zkoušeli fotit pomocí mobilních telefonů i s bleskem. Ochranka však vždy rychle zakročila, takže jediným rušivým elementem zůstávalo neustálé odkrývání závěsu u vstupů, kterými se drali další a další nešťastní opozdilci.

Bob Dylan, podobně jako během předchozích zastávek, zahrál příjemný průřez své dlouhé kariéry. Kdo již zažil jeho vystoupení, i tak si přišel na něco nového a nešlo o skladby z poslední desky, na kterou vůbec nepřišla řeč. Koncert zahájila stejně jako před čtyřmi lety v Praze oscarová "Things Have Changed". Hned po ní se ozval další aplaus díky původní lidovce "Don't Think Twice, It's Alright". Největší zastoupení měla poslední autorská deska "Tempest" z roku 2012 a dále také klasika "Highway 61 Revisited".

Za srdce braly také covery, kterým se Dylan věnuje v posledních letech. Za zmínku stojí především ty, které nehrál v sedě za klavírem, ale přímo před publikem pouze s mikrofonem. Nejsilnější z nich byla šansonová "Autumn Leaves". Došlo však i na nejznámější hity. Nechybělo "Desolation Row" a ani dvojice "Blowin' In The Wind" a The Ballad Of A Thin Man" v přídavcích.

Sám hlavní aktér v bílém klobouku se během večera věnoval pouze klavíru. Pro jeho oblíbenou harmoniku nebylo místo a kytar se ujala jeho kapela. Každý z muzikantů se plně soustředil na vystoupení od prvního až do posledního tónu. Pokud si dal někdo tu práci a počítal Dylanova slova k divákům, zůstal u číslovky nula. Žádné přivítání, žádné loučení. Přesto bylo vše naprosto jasné.

• Tak jestli přišel autor deset minut před začá... (Anonym, 16.04.2018 09:36) Reagovat

  Tak jestli přišel autor deset minut před začátkem, tak tam možná byla fronta, kterou "organizátoři nedokázali ukočírovat", netuším. Já byl naopak překvapen, jak všechno rychle šlo. V podstatě jsem byl odbaven do deseti sekund po příchodu, a to jsem přišel někdy o čtvrt na sedm. Po tomhle směru jsem byl hodně překvapený, protože jsem zvyklý na koncerty menších hvězd, kde se naopak dlouho čeká v kilometrových frontách.
  
  

  • Re: Tak jestli přišel autor deset minut před začá... (OHNOTHIMAGEN, 16.04.2018 09:59) Reagovat

    Jenže autor má pravdu.
    
    Já byl odbaven ihned po otevření dveří, takže jsem mohl zevnitř sledovat cvrkot u vstupu. Přepečlivé šacování, dohadování se, proč pití ne (ale vevnitř chodili lidé vesele s půllitry piva i do hlediště), přesouvání "okénka" s akreditacemi zprava doleva a pak zpět...
    Organizátoři to prostě časově vůbec nezvládli a ještě při Don't Think Twice bylo vidět, že venku čeká spousta lidí. Pokud jsou organizátoři zvyklí na standardní zpoždění začátku koncertů, pak se nelze divit. Ale Dylan začíná téměř vždy přesně.
    
    Koncert nebyl vyprodaný. Spíš "vyrozdaný".
    Dáma vyřizující akreditace a lístky pro hosty měla po ruce ještě pakl lístků, kdyby přišel někdo, kdo lístek nemá, aby si mohl koupit. "A co neprodáme, to rozdáme," pravila. Opravdu x lidí si přišlo k "okénku" koupit lístek.
    Ale vzhledem k tomu, že na oficiálním webu byly lístky už od prosince oficiálně vyprodané a nebyla jiná možnost než je sehnat buď od soukromého prodejce, nebo přes Viagogo s dost mastnou přirážkou, to je dost špína.
    
    Během koncertu ochranka strašlivě akční: jakmile se někde rozsvítil mobil, už tam někdo běžel a hrozil, že v případě focení bude dotyčný vyveden. V řadě za mnou jednoho postaršího pána opravdu odvedli, tam byl v ochrance takový extrémně tělnatý hošan v bílé košili s kravatou, který se tvářil, že je pánem tvorstva, a nám všem v okolí narušoval koncert, když pánovi asi desetkrát hlasitě opakoval "Nezajímá, seberte se, odcházíme". Dalšímu (který byl pouze důrazný, ale slušný) volal nějaký kolega vysílačkou, takže jsme si při Autumn Leaves mohli poslechnout ne Bobův zpěv, ale hulákání nějakého kreténa z ostrahy, který sděloval cosi důležitého o backstagi.
    
    (Pro mě je pořád Bobovým nejlepším koncertem v tuzemsku Praha 2.7.2014. A byť v O2 aréně, bylo to mnohem komornější, intimnější a jímavější než v Hale Vodova.)
    
    

    • Re: Tak jestli přišel autor deset minut před začá... (Pepa, 16.04.2018 11:39) Reagovat

      Začátek koncertu byl již předem avizován v 19:00 hod. Já přišel o čtyřicet minut dříve a do haly jsem se dostal během pár minut. Před koncertem několikrát ohlašovali, že si vystupující nepřeje fotit a kdo to poruší bude vyveden. Tak to bylo, kdo to nerespektoval, tak netuším, co čekal, že se stane. Bob Dylan je umělec, který toho dokázal hrozně moc, má právo si stanovit podmínky vystoupení. Není to žádná cvičená opička, která se musí nechat fotit jako nějaká relikvie.
      
      

• Tak je to takový český evergreen. Já se snaž?... (Mára, 16.04.2018 09:52) Reagovat

  Tak je to takový český evergreen. Já se snažím chodit na koncerty s předstihem a nikdy jsem neměl problém. Ten kdo chodí na poslední chvíli si za to může sám. Jsem rád, že mistr začal téměř na čas. Navíc ani nebyla hlášena žádná předkapela, tak nevím co se kdo diví. Autor recenze věnuje dva odstavce příchodu do haly a focení, ale ni slovo o kvalitě zvuku. Nazvučení bylo naprosto parádní a krásně vynikla Dylanova hra na klavír. Za mě určitě 100 %.
  
  

  • Re: Tak je to takový český evergreen. Já se snaž?... (Anonym, 16.04.2018 12:14) Reagovat

    Je to tak, byla to prostě taková česká organizace. Když jsem tu frontu viděl, měl jsem malinko strach, ale pak někoho nejspíš napadlo otevřít všechny vchody (nebo tam ti lidi vepředu prostě stáli blbě?) a byli jsme za pár minut uvnitř. Horší ven, tam to trvalo, než se otevřely všechny východy a v tom davu bylo dost dusno...
    
    Každopádně to bylo moje první seznámení s Dylanem na živo a byl jsem u vytržení.
    On sám zpíval velice dobře, bylo mu dobře rozumět (u Desolation Row vtipné), kapela hrála naprosto skvěle včetně improvizací, zvuk na Vodovu úžasný (B7), kdy bylo krásně slyšet všechny nástroje. A atmosféře pomohla i to jednoduché osvětlení se "závěsem" za hudebníky - 100 % i za mě.
    
    

Naživo: Skyline se po dvanácti letech vrátili do Paláce Akropolis, fanouškům rozdali dárky Pražská taneční formace Skyline v těchto dnech zakončuje turné ke stále aktuální, rok a půl staré desce "Superpowers". Jako speciální host v Praze před ní zahrála velmi specifická Athena Chlebová. A jelikož se blíží Vánoce,... čtěte zde

Vydáno: 13.12.2025 13:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Reeditované "Kingdom of Life" Blue Effectu je víc než jen kuriozita. Hudebně rezonuje dodnes Blue Effect, kapela postavená kolem kytaristy Radima Hladíka, patřil od svých začátků ke špičce domácího bigbítu druhé poloviny šedesátých let. A uvědomovali si to zřejmě i strážci dobové kultury. Když už ne skupinu, alespoň... čtěte zde

Vydáno: 13.12.2025 08:00 v sekci Recenze

7/10

Recenze: Vinylový box "80's Album Trilogy" dokazuje, že Katapult byl v této dekádě šťavnatý a ve formě Katapult pokračuje v oslavách padesáti let existence, znovu koncertuje, vydává nové desky, ale nezapomíná se ani poohlédnout do minulosti. Tentokrát si vzal na paškál druhou polovinu osmdesátých let a do jedné krabice nacpal vinyly z... čtěte zde

Vydáno: 12.12.2025 14:00 v sekci Recenze

7/10

Hudba v tisku: Přímo na dřeň Obituary: kniha "Turned Inside Out" nabízí poctivý, nikoli však převratný portrét deathmetalové jistoty Na Obituary se můžete spolehnout. V přibývajícím počtu mladých deathmetalových kapel čnějí tihle floridští veteráni jako neerodující monument a v nezměněné intenzitě se valí dál. Jejich příběh vypráví kniha "Turned Inside... čtěte zde

Vydáno: 12.12.2025 08:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku

Naživo: Lucie roztáhla křídla tažnejch ptáků. A celá O2 arena s ní Skupina Lucie se blíží do finále narozeninového turné ke svému čtyřicátému výročí. Předposlední koncert se, stejně jako ten o den dříve, konal v pražské O2 areně a my byli znovu u toho. Jak se obě vystoupení lišila? A kam se... čtěte zde

Vydáno: 11.12.2025 14:00 v sekci Naživo