Ventolin s "Vitajte" boří zaběhlé konvence vlastní tvorby a přináší zcela písničkový formát v módu disco. Pomyslné dvě části se prolínají mezi denní a noční realitou a trefné, příběhové texty nenápadně, ale smyslně protestují proti skutečnostem, které se dějí okolo nás. "Vitajte" fascinuje a dokáže i pobavit.
David Doubek je chameleon domácí scény, jeho koncertní a dýdžejské večírky jsou plné strhující energie a mají nečekané pointy. V projektu
Ventolin však tyto hranice posouvá ještě dále, vše je patrné ve vývojových milnících v podobě épéček "Mžitky", "Playbour" a na pět let starém debutu "Totem". Jeho sólo sice mělo být jen jakousi oddechovou štací od působení ve skupině
Kazety anebo v divadle Nejhodnější Medvídci, nakonec je tu ale nová deska. "Vitajte" je velký krok vpřed plný disco manévrů přetavených do písničkových forem. Nad výsledkem se Ventolin radil s Prokopem Holoubkem z
MIDI LIDÍ a to se ukázalo jako dobrý tah.
Prvním singlem se stala rozjetá "Disco Science", která s důvtipem shrnuje Ventolinův
prošlápnutý vyjadřovací prostor, avšak před následujícími skladbami spíše mlží. "Vitajte" totiž není jen deskou na mejdany, je na ní i nemálo míst k zamyšlení, s civilními texty, které reflektují hudebníkovy vlastní příběhy, zážitky. S tím souvisí i ono pomyslné rozdělení na dvě části - denní (křehký život nedokonalého já) a noční (svět, který jej obklopuje a zároveň děsí). Samotné texty nejsou jen v češtině, slovo dostane i angličtina, ani v ní se však neztrácí typické slovní hrátky a postřehy, které David sesbíral během natáčení. A ačkoliv se mnoho lidí spíše uzavírá do sebe, Ventolin proti tomu svým způsobem protestuje a jde zcela opačnou, otevřenou cestou.
Elektronické základy posunul k anarchičtějšímu a živějšímu zvuku, v základu však zůstal věrný svému zalíbení v elektronice osmdesátých a devadesátých let nebo krautrocku. Často si vystačil i se syrověji znějícími smyčkami, samply, acid linkami, ruchy, došlo i na živé bicí. Použil i nemálo analogových nástrojů a vše se nahrávalo postaru, taktéž analogově. "Vitajte" je pošpiněné disco, které bortí zaběhlá pravidla, kdy si sám tvůrce vlastně utváří své vlastní mantinely - vždy však v pevné vazbě na samotné texty jednotlivých písniček.
"Život na venkově" si tak může utahovat z vesnických tancovaček s rádoby metalovými kapelami v kontrastu se svobodou volby. Podobných protipólů je tu vícero, slyšíme ironii, nadhled i štiplavou kritiku reality. Roky sbíraný materiál nepůsobí roztříštěně, ale sedí pevně u sebe a již zmíněné dělení na dvě části je spíše logickým vyústěním. Hypnotizující "Lost Track", "Desires" (je z části postavená na básničce kamarádky básnířky a antropoložky Markéty Levínské) nebo technokratická "Skills" (čerpá z povídky designérky Terezy Rullerové o empatickém dronu) patří ke stavebním pilířům tvůrčí obrazotvornosti Ventolina.
"Vitajte" je v mnoha ohledech dopilované album, ke kterému nevede přímočará cesta.
Ventolin zde nabádá k zamyšlení, reflexi vyřčených nejistot a skutečností, ale podstrčí i nějaký ten vtipný moment. Naleznete zde zcela patrný (i když atypický) rukopis a s každým poslechem objevíte něco nového, jiný dovětek vnímání. Takových desek zas tolik nenajdete. "Vitajte" se do šera rádiové všednosti rozhodně nepropadne.
Ventolin pokřtí album "Vitajte" 4. října v pražském klubu MeetFactory a 5. října v brněnském Kabinetu Múz, coby hosté se představí Francois Svalis a Johuš Matuš.