shop.musicserver.cz

One Night Alone Tour - Prince živě v Berlíně

Vydáno: 06.11.2002 21:10 v sekci Naživo - Martin Mikuláš | foto: facebook interpreta

I když už se dnes Prince neobjevuje na titulních stránkách hudebních časopisů, stále patří ke světové špičce. Vykašlal se na celý hudební showbusiness a jde si svou vlastní cestou. Muziku distribuuje už pouze přes internet a věřte nebo ne, lidí, kteří jsou členy jeho NPG music clubu, je opravdu dost. Princův berlínský koncert byl zatím největším hudebním zážitkem v mém životě a rád se s vámi o něj prostřednictvím této reportáže podělím.

Prince - One Nite Alone Tour
© facebook interpreta
Místo této stránky by stačila jedna jednoduchá věta. Prince je prostě nejlepší a basta. Ale chápu, že čekáte trošku víc. Začalo to někdy koncem prázdnin, kdy se na Princově neoficiálním webu zničehonic objevily termíny jeho evropského turné. To způsobilo mezi jeho fanoušky celkem slušný poplach a sháňku po lístcích. Ze zprávy se vyklubala vykvákaná kachna, ale pár týdnů na to se podobné termíny ukázaly i na oficiálních stránkách, a to už byl mezi zasvěcenými pěkný poprask. Nikdo sice neřešil Prince v televizi, nebo v novinách, protože tam ho už nikdo netlačí. Už nepatří žádné gramofonové společnosti, není "otrokem", turné neprovází reklamní kampaně, už je nepotřebuje. Koncert pro 1500 lidí v Norsku byl vyprodán během třiceti minut a lístky stály 130 dolarů! Na ten berlínský pro cca 9000 lidí jsme sehnali místa už jenom na balkón. Akreditaci se mi získat nepodařilo a neznám nikoho, komu ano. Chyběly i zástupy fotografů pod pódiem.

Šáhli jsme tedy do úspor, vzali levnější lístek za 55 euro, půjčili si dodávku a v šesti lidech vyrazili 19. října do Berlína. Po krátké procházce městem a několika marných pokusech zorientovat se v U-bahnech a S-bahnech se před námi vynořila supermoderní kosmická ICC halle a my plni očekávání doslova vrazili dovnitř. Okamžitě nás zmrazilo sterilní prostředí moderní haly s koberečky, eskalátory a nablýskaným zábradlím. Naštěstí se z davu vynořila kudrnatá hlava Romana Holého, který už aktivně organizoval přesun po koncertě na afterparty, ty jsou totiž u Prince vyhlášené. Slyšel jsem i záznam jedné z nich a to je prostě opravdový p-funkový nářez. Romanův plán byl zhruba následující - protože už byl na Princovi ve Frankfurtu, tvrdil, že jak začne hrát staré hitovky, blíží se konec a vyhlášení místa afterparty. To my už však musíme sedět v taxíku a mobilem od kamarádů, kteří se vrací do Prahy, zjistíme klub a bleskově se tam přesuneme. Na Princovi v New Yorku už mu to prý málem vyšlo.

Sekce F, modře označená na našich lístcích, se nacházela až někde u stropu, což se naprosto neshodovalo s naší představou vtrhnout do kotle a pořádně zapařit. Kličkami mezi strategicky rozmístěnými hlídkami německé ochranky se nám podařilo dostat asi padesát metrů od pódia, ale všechna místa byla k sezení a německé gorily nekompromisní. Během prvních songů se sice lidé ze zadních řad pokusili protlačit dopředu, ale černooděnci nedali pokoj, dokud neměli všichni sedící kvalitní výhled a nás bezohledně strkali zpět. Je to sice logicky pochopitelné, mně je však tahle německá organizovaná zábava krajně nesympatická. Přišel jsem si zatančit na Prince, přijel jsem až z Prahy na funky mejdan, nikoliv na sedánek v křesílkách!

Do půl deváté zahříval publikum houpavým funkem DJ a jeho poslední skladba se plynule prolnula s bicími Jonha Blackwella. Jazzový rytmus a známý saxofon prozradil titulní skladbu z jeho poslední desky "Rainbow Children". Z rohu vchází na pódium v bílém obleku a klobouku první host, saxofon svírá pevně v ruce a zvedá lidi z polstrovaných sedadel. Holandská saxofonistka Candy Dulfer hraje sexy jako vždy, rozparky se táhnou po boku jejích stehen a na pódiu už se vedle ní objevuje sám maestro Prince. Namodralý kostýmek, vyztužený límeček, perfektně oholený a se stříbřenkou v natužených vlasech. Během večera střídá kytary a dělá si s publikem, co chce. V první části zazní většina skladeb z posledního alba "Rainbow Children", které je distribuováno výhradně na objednávku po internetu. Kromě funku a soulu je až nezvykle plné jazzu, což Prince také brzy komentuje: "Zapomeňte na rok 1984, teď jsme v roce 2003 a pop je mrtvý!" To dokazuje v perfektních sólech vynikající Renato Neto za klávesami. Zbytek kapely tvoří ještě černý trombónista Greg Boyer, scratchující DJ a údajně (podle odborníků) i tenorsaxofonista Atlanta Bliss - jediný z původní sestavy Princovy kapely The Revolution. Ďábelské růžky vystrkuje vlnící se basistka Rhonda Smith. V krémovém obleku s nažehlenými puky střídá baskytaru se štíhlým moderním kontrabasem a obličej schovává pod stylovým kloboukem. Její pohyby a zvuky, které drtí ze svého nástroje, drtí i moje varlata. Dalekohledem jsem koukal především na ni... Typické princovské procítěné balady střídají svižné vypalovačky s ostrým p-funkovým beatem, který zvedá lidi ze sedadel a táhne k pódiu, ochranku to však vůbec nezajímá. Prince si bere na pódium dámu z první řady a ptá se: "Je lepší brát, nebo dávat?" Dáma odpovídá "dávat" a Prince: "Tak dáte někomu svoje sedadlo?" Rozhozená dáma neví, kolik bije, ale Prince se mile baví a hraje dál. Za jazzovou "Strollin'" by sklidil potlesk na jakémkoliv jazzovém festivalu. Svůj band diriguje nenápadně, ale s jistotou a sebevědomím a kapela ho poslouchá s naprostou přesností. Žádné sólo není zbytečně dlouhé, skladby končí přesně tehdy, kdy končit mají, harmonicky a muzikantsky už zkrátka není možné jít dál. Smrtící byla také zeppelinovská "Whole Lotta Love" nebo podmanivá "Sometimes It Snows In April" s videoprojekcí s padajícími sněhovými vločkami. Prince to komentuje slovy: "Miluju hudbu a miluju lidi, kteří milují hudbu." Míra funkability je v Německu sice poměrně vysoká, ale přesto jsem se musel smát, když si na pódium pozval asi deset lidí jako tančící křoví a musel je přitom učit tleskat na druhou dobu. I VJové patří k profesionálům, minimalistické projekce, založené na jednoduchých, ale nikoliv kýčovitých motivech působí jako přirozený nenucený doplněk k hudební produkci. Fraktálové tripoidní projekce pak přesně reagují na zvuk kytary při Princových sólech.

První část koncertu končí a na řadu přicházejí starší hitovky jako "Sign O' The Times", "The Most Beatiful Girl" a další, což po dvou hodinách bereme jako signál blížícího se konce a podle plánu opouštíme své těžce dobyté pozice. Roman však stále nebere telefon, a když ani po dvaceti minutách žádní lidé neopouštějí halu, vracíme se dovnitř. Bohužel už musíme na svá pravá místa na balkón, kde si teprve uvědomuji velmi čistý a kvalitní zvuk, stejný jako u pódia. Na jevišti mezitím proběhla malá přestavba, Princovy klávesy vyšperkované maskou chladiče z Mercedesu byly přemístěny doprostřed a publikum svorně pěje "Nothing Compares 2 U". I ty nejohranější hitovky dává kapela naplno a Prince, převlečen do sněhově bílého obleku, si vychutnává publikum. Ani jednou při této baladě, proslavené díky Sinead O'Connor, nezazpíval refrén. Pouze hecoval lidi. Během koncertu také prokázal své multiinstrumentální schopnosti a kromě několika kytar hrál i na basu, perkuse a klávesy. Prostor dostali v sólech i všichni ostatní členové doprovodné kapely NPG (The New Power Generation) včetně hostů a byli prostě vynikající. Během koncertu si Prince i trochu zafilozofoval o světě, ve kterém žijeme. Proč se dějí všechny ty hrůzy? Můžeme s tím vůbec něco udělat? Prince věří že ano, prostřednictvím hudby.

Na závěr více než tříhodinové show přidal ještě hit z nejprofláklejších, o kterém si vždy prý říká, že už ho hrát nebude, ale nakonec si stejně nemůže pomoci. S baladou "Purple Rain" se rozloučil se zpívající halou a definitivní tečkou byl jen dvouvteřinový krátký riff z hitu "White Doves". Hudebního humoru prokázal hodně, z několika hitovek zahrál právě třeba jenom krátký riff, zakomponovaný v jiné skladbě, jako to občas dělají jazzmani.

V době, kdy jsou živé koncerty největších hvězd nahrazovány spíše velkolepými show, kdy jde mnohem víc o speciální efekty, převleky, choreografii a výsledný audiovizuální dojem, mě Prince zkrátka dostal. Jeho uječená afektovanost z dob, kdy se pohyboval na vrcholu pop music, už pominula a ve svých čtyřiačtyřiceti letech předvedl ten nejlepší koncert na pomezí funku, soulu, jazzu a popu, jaký si dokážu pro desetitisícovou halu představit. Johny Guitar Watson o něm kdysi řekl: "Je to jako vidět Slye, Jamese Browna a Jimiho Hendrixe v jednom," přidejme k tomu ještě George Clintona a dostaneme dnešního Prince. Na afterparty už nás bohužel nepustili.

Z haly jsme odcházeli jako poslední a potkali rozzářené a zároveň naštvané Monkey Business. Zde je kousek z jejich rozhovoru: "ty vole to je v prdeli", "hmm", "to je prostě v prdeli", "to je hajzl", "zmetek", "já se z toho poseru"... zhruba takhle se Roman Holý a spol. vyrovnávali s tím, že je opět dostal (hrál úplně jiný koncert než ve Frankfurtu, proto také zkrachoval náš plán s afterparty) a byl prostě... nejlepší.

Z jarní části One Night Alone Tour v Kanadě byl pořízen záznam, který se brzy objeví na 3CD. my jsme si koupili třískladbový singl, který je předzvěstí živáku a je to mazec! V obchodech na něj však nenarazíte, zkuste www.npgmusicclub.com.

Zde je kompletní playlist koncertu:

The Rainbow Childern
Muse 2 the Pharaoh
Pop Life
Xenophobia
Money Don't Matter 2nite
A Case of U
The Work pt.1
Extraordinary
Mellow
1+1+1=3 / Housequake/ Roller Coaster with B.E.R.L.I.N. Funk Jam
The Ballad of Dorothy Parker
Strollin'
Gotta Broken Heart Again
Strange Relationship
When U Were Mine
Whole Lotta Love
Family Name
Take Me With U
Raspberry Beret
The Everlasting Now
One Nite Alone (first few lines)
Adore
The Most Beautiful Girl In The World (just one line)
Condition Of The Heart
Diamonds & Pearls
The Beautiful Ones
Nothing Compares 2 U
The Ladder
Starfish and Coffee
Sometimes It Snows In April
Purple Rain

Prince, hala ICC, Berlín, 19.10.2002

  • doplneni informaci ke clanku (Michal Vitecek, 07.11.2002 11:17) Reagovat

    chtel bych jen doplnit, ze ja jsem clenem oficialniho NPG Music Clubu a tak jsem mel moznost koupit si listek jeste 2 dny predtim, nez byly oficialne dany do prodeje. co jsem se pak dival, tak listky pro cleny byly dokonce levnejsi nez kolik se normalne platilo za prvni radu!

    clenove klubu meli obrovskou vyhodu v tom, ze meli jednak pristup uz na soundcheck, kde Prince a NPG hrali od 18h celou hodinu jen pro ne specialni verze ruznych skladeb. Prince behem te doby s nekterymi v publiku taky komunikoval - napr. si delal legraci, ze dneska budou hrat jen pro cleny klubu :).

    mezi dalsi vyhody patrilo misto - vsichni clenove meli mista v sekci, az za kterou zacinala prvni (!) rada sedadel pro necleny. napr. ja jsem byl v seste rade a vsechno jsem uplne skvele videl.

    no a do tretice, u fanousku byl kotel - vsichni jsme se tam neskutecne dobre bavili, znali slova, ...

    kdyz koncert skoncil - mel jsem za sebou 4 hodiny nejkvalitnejsi hudby, jakou jsem dosud slysel. byl jsem tak utahany, ze na nejake afterparty uz nebylo misto. ale byl to ZAZITEK!

  • Husina (Roman Holý, 07.11.2002 11:50) Reagovat

    Dnes dopoledne jsem si s chutí přečetl repo s Princova Berlínského koncertu.Celou tu dvouminutku jsem měl
    husí kůži po celým těle a celej ten fantastickej zážitek jsem si znovu prožil.To byla podle mýho zatím nejlepší
    live reportáž,kterou jsem na musicserveru četl.Vyčerpávající,podrobná.
    Dík.Roman Holý


  • dalsi vzpominky na koncert od jinych lidi (Michal Vitecek, 07.11.2002 12:30) Reagovat

    viz. url www.npgmusicclub.com/npgmc/newz/tour2002/101902.html

  • thats cool man (woodhal, 24.11.2002 18:37) Reagovat

    koolman

  • od 19.10.2002 nemyslíme na nic jinýho... (Michal, 08.12.2002 23:10) Reagovat

    Koncert byl prostě krutej. Roman Holý nám na Brněnským koncertu J.A.R popovídal o frankfurtským koncertě a to byl ten poslední impuls k tomu, vidět Prince naživo. Romane DÍKY! Uz nam bylo jasný, že se jen 2x vyspíme a jedeme. Vyjeli sme s NPG kamarádem Honzou o pul 10 z Brna a přijeli o pul 8 večer do Berlína. Neměli jsme ani minutu nazbyt(hranice, 2 hod. zácpa v Drážďanech a.t.d.)! Lístky jsme sehnali bez problémů před halou za 50 eur, takže i dobrá cena a to ještě na místa kousek od zvukaře, takže sound nr.1!!!
    No a začal koncert! přesně podle recenze M. Mikuláše, takže si to přečtěte!!! To, že to bylo na sezení nám na rozdíl od něho ani nevadilo, protože jsme seděli 3 hod. s otevřenou pusou, a nemluvili ani spolu-KRUTÝ, KRUTÝ a ještě jednou KRUTÝ! Na after party jsme se ani moc necpali, bylo jasný, že se tam nedostaneme, když přihlídneme k tomu, že jsme byli v Berlíně vůbec poprvé. Cestou zpět jsme přespali v Ústí nad Labem a v neděli ráno zpět na Jižní Moravu.


    Přístě jedeme znovu!
    Když to teď vykládáme nezasvěceným kamarádům, tak nás trochu nechápou. Prostě kdo neuvidí, nepochopí a jen těžko uvěří...

    Takže Princujte, funkujte, jazzujte a bude všechno v pohode. S pozdravem Michal, Brno.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Roxette - Crash! Boom! Bang! (reedice 2024) 8/10
Recenze: Roxette vzpomínají reedicí desky "Crash! Boom! Bang!" na doznívající zlaté časy Zatímco se pomalu chystá minimálně koncertní comeback kapely, Roxette společně s vydavatelstvím nezapomínají ani na svou minulost. V roce 2021 vyšlo po třiceti letech v reedici album "Joyride" a na konci roku 2024 došlo po té samé... čtěte zde
Vydáno: 07.01.2025 08:00 v sekci Recenze
Saint Etienne - The Night 8/10
Recenze: "The Night" Saint Etienne přináší zvukomalbu intimity konce dne Jedenáctá řadovka Saint Etienne "The Night" je zvukový experiment, jenž se odehrává v momentech zahalených tmavou nocí, v přesně nespecifikovaný čas. Svým způsobem jde o hudební báseň, jež se noří do ambientních iterací a nikam... čtěte zde
Vydáno: 06.01.2025 00:00 v sekci Recenze
Karel Vepřek - Písně ze dvora krále Magora 9/10
Recenze: Karel Vepřek se na albu "Písně ze dvora krále Magora" dokázal obdivuhodně napojit na básně Ivana Martina Jirouse Písničkářský samorost Karel Vepřek se k tvorbě českých básníků coby podkladu pro své písně obrací docela často. V minulosti zhudebnil texty Bohuslava Reyneka (věnoval mu skvělý počin "Blázen jsem jen ve své vsi"), Jiřího... čtěte zde
Vydáno: 05.01.2025 10:36 v sekci Recenze
Doechii - Denial Is a River 8/10
Video: Nová královna rapu? Doechii v řízné "Denial Is a River" ukazuje všechny své přednosti Jestli se v loňském roce rozzářila na ženském raperském nebi nějaká skutečně výrazná hvězda, pak to dost určitě byla Doechii. Tato nadějná rapperka z Tampy, která loni vypomohla i Katy Perry na jejím singlu "I'm His, He's Mine",... čtěte zde
Vydáno: 04.01.2025 08:47 v sekci Audio / Video | Video
Toad Planet - Bloudím 7/10
Recenze: Na debutu Toad Planet "Bloudím" se to podstatné skrývá v hudbě Pod hlavičkou Toad Planet se potkali dva bráchové z Ostravska, jejich kamarád a další známý z brněnské JAMU. Dlouhá léta společného hraní do šuplíku se nakonec podařilo završit stylově barevným debutem "Bloudím", který vydal... čtěte zde
Vydáno: 03.01.2025 08:00 v sekci Recenze
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Na značce Third Man Records vyjde "Camille", nevydané album Prince z roku 1986 (21.03.2022 18:23)
- Fotogalerie: Saxofonistka Candy Dulfer v Přerově v obrazech (16.10.2021 13:26)
- Cenou Grammy oceněná saxofonistka Candy Dulfer vystoupí dvakrát v Česku (05.10.2021 10:15)
- Nové desky 30/2021 - od Billie Eilish přes Bleachers po Prince (03.08.2021 08:10)
- Audio: Soulová balada "Born 2 Die" láká na trezorové album Prince (06.06.2021 17:15)
- V červenci se dočkáme dlouho odkládaného alba "Welcome 2 America" od Prince (11.04.2021 17:26)
- Nové desky 38/2020 - od Diany Krall přes Machine Gun Kellyho po Emmu Drobnou (29.09.2020 14:00)
- Audio: Charlie Puth útočí singlem "Girlfriend" na dívčí srdce (28.06.2020 10:10)
- Princovo album "Sign O' The Times" vyjde v olbřímí reedici. Mezi bonusy bude 63 nevydaných songů (27.06.2020 15:07)
- Nové desky 49/2019 - od Marpa & TroubleGang přes Kacey Musgraves po The Flaming Lips (03.12.2019 21:00)

ALBUM TÝDNE 01/2025

Saint Etienne
The Night

Jedenáctá řadovka Saint Etienne "The Night" je zvukový experiment, jenž se odehrává v momentech zahalených tmavou nocí, v přesně nespecifikovaný čas. Svým způsobem jde o hudební báseň, jež se noří do ambientních iterací a nikam nechvátá, naopak nechává naplno vyznít daný okamžik. Jen nezapomeňte vždy zhasnout.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 19.01.
The Music of the Wall in Concert (Kongresové centrum, Praha)
Ne 26.01.
G-Eazy (US) (Forum Karlín, Praha)
Pá 31.01.
Lisa Gerrard & Jules Maxwell (US) (Kongresové centrum, Praha)
So 01.02.
Pantera (US) (Ostravar Arena, Ostrava)
Út 04.02.
Royal Republic (SWE) (SaSaZu, Praha)
So 08.02.
Silent Planet (US) (Rock Café, Praha)
Čt 13.02.
Alessandra ( (Roxy, Praha)
Pá 14.02.
Marilyn Manson (US) (Starez Aréna Vodova, Brno)
Pá 21.02.
Ericdoa (US) (Rock Café, Praha)
So 22.02.
Bullet For My Valentine (UK) + Trivium (US) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Vladimír Mišík The Prodigy Prince Justin Bieber Ewa Farna Coldplay Linkin Park Lady Gaga Madonna Lucie Vondráčková Beyoncé Karel Gott Queen Vypsaná fiXa Viktor Sheen Kabát Mirai Pink Floyd Ed Sheeran Lucie
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2025 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2024 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe