Písnička "Days Go By" se do žebříčků dostala poprvé v květnu roku 2001, kdy se tehdy první singl projektu Dirty Vegas umístil na 30. příčce britské hitparády. Následně firma Mitsubishi Cars využila tuto skladbu pro svou americkou reklamní kampaň, která slavila úspěch. Tehdy se trio chlapíků Paul Harris, Steve Smith a Ben Harris rozhodli, že Dirty Vegas je to pravé a že prorazí a udělají velkou díru do hudebního světa. Všichni tři si vyzkoušeli být klubovými diskžokeji, Ben Harris spolupracoval s projektem Hydrogen Rockers. Všichni byli odchování na houseu a mezi jejich oblíbence patří Paul Oakenfold nebo Danny Rampling. Na svém eponymním debutu kloubí dohromady taneční hudbu s prvky od Kraftwerk po Santanu a v závěru alba si vystřihli coververzi skladby Pink Floyd.

Na singlu se také objevila skladba "Ghosts", která je typickou ukázkou toho, co na albu můžete najít, ale také můžete minout. Při "I Should Know" akustický začátek písně může mást, nejdříve si myslíte, že posloucháte jakousi unplugged verzi hitu od R.E.M., vše však pomine a po chvilce se rozjede taneční tempo, které vydrží skoro po celé album. Dirty Vegas sázejí na taneční popovky s akustickými kytarami. Při "Alive" máte pocit, že posloucháte nějakou vybrnkávačku od The Edge z U2. Pomalejšími kousky desky jsou písně "Candles" a "All Or Nothing", ty však jsou nejnudnějším místem celé nahrávky. Do svého tanečního popíku Dirty Vegas, v kterém je kousek toho oblíbeného houseu značně zamaskován, vmísili mnohé zvuky a hrají si tak na jakési novodobé Kraftwerk. V tomto ohledu jsou vydařené instrumentální kousky "Throwing Shapes" a "The Brazilian".

Závěr alba patří coververzi, jak jsem již zmínil v úvodu. Pro přetvoření si Dirty Vegas vybrali kousek značně náročný a výsledek jejich experimentu se na tom dosti podepsal. Část legendárního alba "The Wall" (1979) od Pink Floyd pod jménem "Simple Things (part 2)" je provrtána pomalejším tempem a synťákovou linkou. Avšak pomalejší rytmus tomuto hymnusu neudělal dobře a vznikla tak dosti nemastná a neslaná verze, která gradaci originálu nesahá ani po paty. Utajeným bonusem desky je unplugged verze hitu "Days Go By", která předešlou ostudu částečně vynahrazuje.

Dirty Vegas přišli s něčím, co je dnes zcela normální jev. Promixovali několik hudebních stylů, z čehož vzešel docela příjemný taneční popík, který patří do dnešní doby, ale mně osobně nedostal natolik, abych zajásal. Některé skladby jsou vydařené a vyčnívají, některé značně pokulhávají a odkazovat se jen na slavná jména není dostatečným motivem k tomu, aby se tato nahrávka stala vaší oblíbenou. Snad se tedy příště chlapíci pochlapí a přinesou lepší dort plný dobrot, tentokráte to spíše je nepovedené kuchařské umění, které zvládnou i pejsek s kočičkou.