Psal se rok 1982 a v německém, původně průmyslovém městě Essen byl založen jeden z kamenů evropského thrash metalu. Nedlouho poté přišel na svět debut "Endless Pain" a o více než třicet let později čtrnáctá deska "Gods Of Violence". Během těch let se ovšem z neznámé začínající party dlouhovlasých nadšenců do kovového žánru stala nesmazatelná legenda metalové hudby. V čele s Millem Petrozzou brouzdá Kreator evropská i světová pódia bez oddechu a s neutuchajícím nadšením. A právě zkušenosti a láska k hudbě jsou pilíři, které vynášejí aktuální řadovku "Gods Of Violence" vysoko nad běžnou žánrovou produkci. Vítejte ve světě násilí a toho nejřezavějšího thrash metalu.

Zatímco velká čtyřka vydala postupně své desky během posledních dvou let, na novinku Kreator jsme si museli počkat až na začátek roku 2017. Nezvyklé čekání na nový materiál však uspokojovaly vypouštěné skladby. Titulní "Gods Of Violence" i "Satan Is Real" nenechaly nikoho na pochybách, že nástupce povedené kolekce "Phantom Antichrist" bude mít pěkně ostrý říz. Svůj podíl na hutném, zrezivělém zvuku má produkční mág Jens Bogren, pro kterého to je již druhá spolupráce s kapelou. Jeho služby využila i brazilská Sepultura při práci na své letošní novince a rovněž neprohloupila. Bogren je skutečně mistr zvuku.

To, že novinka nabízí téměř hodinovou nálož surového thrashe, ve výsledku překvapí. Její poslech uběhne jako voda, až se nestačíte divit, že je ta hodina pryč. Kreator totiž nenechávají posluchače odpočívat a neustále trénují jeho pozornost. Pokud je v detailu bůh, pak je "Gods Of Violence" skutečně jeho dílem. Ať už jsou to kytarové hračičky Samiho Yli-Sirniöa, který je v řadách německé party od roku 2001 (dříve působil ve finských Waltari) či harfový part dvanáctileté Tekli-Li Wadensten na úvod titulní pecky "Gods Of Violence". Jedním z nejlepších momentů je i skladba "Hails To The Hords", kde zase pozorný posluchač uslyší dudy Borise Pfeiffera, působícího u středověkých berlínských metalistů In Extremo,

Dobrou ruku měla kapela i při volbě singlů, ke kterým rovněž natočila videoklipy. Skladby "Satan Is Real", "Gods Of Violence" a "Totalitarian Terror" patří k tomu nejlepšímu, co album nabízí. Snad bychom řadu doplnili ještě o drtivou, až hymnickou "Hail To The Hordes" a téměř hitovou "Side By Side". Zbytek není špatný, stále jde o nadprůměrný thrash, který neztratil nic ze svého kovového kouzla. Těmhle veteránům skladatelská studna rozhodně nevyschla a i po více než třech dekádách nabízí více než většina mladší generace, jež vyprovokovala novou vlnu zájmu o thrash.

Texty písní, které má na svědomí frontman Petrozza, se věnují různým formám zla, hrozeb a násilí. Ať už tomu prastarému ve formě Satana v "Satan Is Real" či nacismu v "Totalitarian Terror". Padlé kolegy pak opěvují ve "Fallen Brother", písni věnující se setkání se smrtí. Žádné srandičky tedy nečekejte, s Kreator se podíváte do těch nejtemnějších míst. Po jejich boku to je ovšem jízda, se kterou trochu té deprese překousnete. Nám tak leží před očima a ušima hned zkraje roku potenciální kandidát na metalovou desku roku.