Ze slunečné pláže na kamenitou cestu

Název nové studiové desky zpěváka a kytaristy Chrise Rey "Stony Road" ("Kamenitá cesta") je pro náladu alba velmi příznačný a k tomu ladí i interpretovy fotky v bookletu, laděné do tmavějších odstínů. Rea s ostře řezanými rysy mžourá někam do dálky a zdá se, že v té dálce nevidí zas až tak růžovou budoucnost. Někdo tvrdí, že z umělcova utrpení se rodí ty nejlepší věci a "Stony Road" je v mnohém reakcí na Chrisovy vážné zdravotní problémy, jež ohrožovaly jeho život. Paradoxně to znamenalo Reovo umělecké obrození, protože "Stony Road" je velmi dobrá deska.

Rea přešel z království na bílé prosluněné pláži do sychravého města, na kamenitou cestu od lehce melancholických a téměř bezstarostných písniček k syrovějším skladbám. Na "Stony Road" několikrát zazní slovo "pain" (bolest). Píseň "So Lonely" je složená jen z pěti slov ("Sometimes I Get So Lonely"), co více chtít říci o osamělosti? Texty na desce nejsou věru veselým počteníčkem, "Someday My Peace Will Come" je v tomhle směru vrcholem a nikoliv výjimkou, často jsou použity gospelové motivy.

Rea si vybral jako základní kámen své kamenité cesty blues (nebo k němu logicky sám od sebe dospěl). Předpoklady ve smyslu správně zabarveného hlasu a kytarové hry na to měl, feeling mu ovšem taky nechybí. Bluesoví puristé se mnou nemusí souhlasit. Domnívám se, že Rea svůj charakteristický rukopis pomocí bluesových postupů obměnil a občerstvil, a i když převládají velmi pomalá tempa, přidal temnějších odstínů a občas i přitvrdil (například "The Hustler", "Changing Times"). Za "Dancing The Blues Away" by se nemusel stydět ani Clapton. Obohacením v nástrojovém obsazení je piáno, akordeon, banjo a foukací harmonika. Poslední dva jmenované instrumenty vytvořily velmi působivý monotónní rytmický doprovod k písni "Mississippi".

Musím se přiznat, že jsem od Chrise Rey už nečekal mnoho nového a recenze jeho minulé desky, výběru "The Very Best Of Chris Rea", jest toho důkazem. Rea se etabloval do pozice umělce, co má jasně danou tvář a nepřináší mnoho objevného. Nedá se říci, že by neuspokojoval své posluchače, ale možná příliš ustrnul. "Stony Road" ale je něco nového, i když prostřednictvím prastarých forem. Jak Rea zpívá v první a nejhybnější písni alba "Changing Times", časy se mění. Chris Rea mile překvapil a jestli je "Stony Road" jeho zdravotní terapií a pomůže mu, pak je přínos dvojnásobný. Je to citlivá a poctivá deska od smutného srdce.