Jak ROLE vzhledem k absenci ucelenějších informací představit jako kapelu jistého žánru? Nijak, je to zbytečné. Daleko užitečnější je vydat se přímou cestou - totiž se do hudby plné poezie a svěžích melodií ponořit. Ještě před časem takovou cestou byly pouze dva singly, "Příběh" a nedávno vydaná píseň doprovozená klipem "Když tě nikdo nevidí". Jako ochutnávka zajímavé, obraz to ale byl příliš neucelený.

Na začátku letošního prosince ale ROLE konečně vyšlo debutové album "RÁNA", a to jako free download na bandcampu. Mimo jiné i proto, že ROLE nesouhlasí s praktikami organizací typu OSA. Nahrávka je až překvapivě srozumitelná a přístupná, a i tak stále nesmírně dobře a originálně znějící.

Klíč téhle srozumitelnosti tkví v něčem, co o spoustě tuzemských kapel paradoxně říct nejde. "RÁNA" jsou totiž úplně především nahrávkou českou (sic!). To není myšleno jen explicitně - v tom smyslu, že ROLE pochází z Česka a zpívají česky - nýbrž i přeneseně. Zatímco velká část české produkce hledá vzory, saje z nich vlivy a snaží se je tu méně, tu více obratně napodobit či variovat, ROLE se vydali jinudy. Na debutu hledali svůj vlastní jazyk, svůj vlastní zvuk. A to se podařilo. Samozřejmě že by snesli srovnání se zahraničím (ať už The Drums či The Kills), ale to bylo by prachzbytečné, protože "RÁNA" svou osobitostí a charakterem zvuku rostou z Čech, z tradice Priessnitz, Umakart či Houpacích koní.

"RÁNA" jsou jedním z nejmilejších překvapení roku. A to nejen proto, že od první do poslední písně dokáží bavit, ale hlavně proto, jak zní jako celek - netradičně a tradičně zároveň. Právě postavením těchto dvou poloh proti sobě se ROLE podařilo vykřesat originální a přesto přístupný zvuk.

Vyzdvihnout zvlášť to chce i některé další jednotlivosti - atypický zvuk kytar, dandyovský zpěv a také na debut nesmírně vyspělou lyrickou složku, protože ta má na výsledném pozitivním efektu lví podíl. Texty dokážou pobídnout k zamyšlení, pobavit, ale i překvapit. ROLE s nimi pracují sice minimalisticky, zato nesmírně obratně a s tak akorát dávkovaným, fungujícím patosem: "Tohle je tanec, který se tančí, když tě nikdo nevidí. A slova, co ti říkám, jenom, když tu nejsi."

Zkrátka "RÁNA" je symbiotická zvuková a textová souhra s trochou básnických obratů, ladně balancující na hranici alternativy a popu.