Tajemná atmosféra jesenických lesů, ozvěny gotického rocku, ale i slyšitelné přitvrzení inspirované dobovou nadvládou grunge - to vše charakterizuje třetí desku kultovních Priessnitz. "Hexe" sice dala kapele celou řadu koncertních stálic - těžko si setlist představit bez skladeb jako "Jeremiáš", "Werewolf" nebo "Tanečnice" - nahrávka samotná ale byla dlouhé roky prakticky nedostupná.

To se mění právě letos, v roce, kdy album slaví třicetiny. Vychází totiž v reedici na CD, digitálně a hlavně vůbec poprvé na vinylu. Kolekce, kterou si můžete pořídit i v našem shopu, navíc dostala nový vizuální facelift i remastering, jenž vznikl ve studiích Sono.

"Myslím, že jsme s 'Hexe' uzavřeli naši pomyslnou čarodějnickou trilogii. Ve světě letěl grunge, tak jsme taky kapánek přitvrdili a taky jsme ve studiu měli poprvé hudebního producenta Alexe Limburga," odpovídá zpěvák a textař Jaromír Švejdík na otázku, co se mu jako první vybaví, když se řekne "Hexe".

První asociace kytaristy a autora hudby Petra Kružíka jsou pro změnu následující: "Vybaví se mi čarodějka a následně song 'Hexe', jehož rytmus byl inspirován písní jedné slavné americké kapely."

V době, kdy nahrávka v ostravském studiu Citron pod dohledem excentrického britského producenta usídleného v Praze Alexe Limburga vznikala, stoupala kapela (kromě ústřední dvojice Švejdík - Kružík ji tvořili ještě Libor Halíček (basa) a Ladislav Kolompár (bicí)) na strmé trajektorii vzhůru. Intenzivně koncertovala a žila - tak nějak - v duchu devadesátkových klišé. "Vlastně jsme skoro všichni odešli z práce. Bylo to hodně divoký období, ale krásný," vzpomíná Švejdík a Kružík poměrně stroze dodává, že "pravdou je, že si toho moc nepamatuju".

V současné době na neurčito hibernující formace patří k pomyslnému domácímu stříbru kytarové muziky a její tvorba je dodnes platná a rezonuje s nezměněnou intenzitou.