Úspěch londýnských Crystal Fighters přišel prakticky od jejich zrodu a vydání debutu "Star Of Love". Na něm posluchače fascinovali podivnými volnomyšlenkářskými texty a image jak vystřiženou ze šedesátých let. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby ono retro prudce nekontrastovalo s výraznou elektronikou a tanečními rytmy. Ještě výraznějším rukopisem zaujali na temně folkové albové dvojce "Cave Rave", která je prozatímním vrcholem skupiny.

Experimentování s vážnějším výrazem je teď ale to tam a místo toho Crystal Fighters přichystali až překvapivě taneční nahrávku "Everything Is My Family". Bohužel originalita jejich dvou počinů je minulostí a zůstala jen silně nevýrazná hudba, patřící někam na zapadlou bulharskou diskotéku. Londýňané nepochopitelně zahodili svůj typický sound a z jejich charakteristické kombinace folku a elektroniky zbylo jen to druhé. Navíc ani skladatelsky se ústřední trio zrovna neukázalo v nejlepší formě a jedenáct skladeb (včetně úvodního intra) nabízí pramálo zajímavého materiálu.

Čestnou výjimkou je rádiová "Good Girls", která sice podobně jako ostatní písně cíli na co nejširší posluchačstvo, ale alespoň má parametry hitu. Potěší tradičnější "Fly East", jež snad jako jediná připomíná dosavadní filosofii Crystal Fighters a neotáčí se k ní křiklavě zády. Zbytek skladeb je skrz naskrz průměrný dance-pop. Po minulé fantastické "Cave Rave" je to smutný a hlavně jen stěží pochopitelný kvalitativní sešup do průměru.

Zvláště pak zamrzí, že album je poctou zemřelému bubeníkovi Andreovi Marongiuovi, který v roce 2014 zemřel na selhání srdce. Na to reaguje i úvodní mluvené intro "Simplecito", kde si posluchač vyslechne instrukce o tom, že v případě podobně těžkých časů je třeba dotyčného jen obejmout, dát polibek, a pak pustit. Bohužel je to to nejupřímnější, co na nahrávce uslyšíte.

Po tomto rozpačitém pokusu se nabízí otázka, zda hippie image není z jejich strany vlastně jen póza. Texty o lásce mezi zvířaty, rostlinami a lidmi jsou sice fajn, ale když vám k tomu do uší duní prázdné primitivní tuc-tuc rytmy, těžko se poselství vstřebává. Kdyby se naplnila klasická hudební mantra, že třetím albem se láme osud kapely, pak Crystal Fighters nečekají zrovna veselé roky.