Návštěvníky druhého dne Metronome festivalu vítalo přívětivější a oproti předchozímu dni hlavně stabilnější počasí. Vystoupení hlavní hvězdy víkendu Iggyho Popa bylo sice minulostí, ale i druhý den nabízel pestrou škálu umělců všech žánrů. Největším tahákem byli nepochybně britští Foals, kteří do Prahy dorazili přímo z pódia festivalu Glastonbury. Jejich vystoupení napsalo jakousi závěrečnou tečku celého prvního ročníku Metronome Festivalu.

Úvod druhého dne obstaralo tuzemské duo The Fellas (dříve Goodfellas) z Karlových Varů a Ghost Of You z Brna. Znovuoživení The Fellas roztančili svým příjemným letním pop-rockem první příchozí pod hlavním pódiem. The Fellas to hrálo dobře a brzy si skromné publikum získali. Oproti tomu psychedeličtí Ghost of You předvedli náročnější produkci. Svůj set poskládali z písní jejich loňského debutu "Glacier And The City". Trochu odtažitý, chladný zvuk a rezervovaný projev diváci vnímali se zájmem, ale bez výraznějšího nadšení.

První velké překvapení nedělního programu přiletělo až z Izraele. Zpěvačka Ninet přivezla pořádnou rockovou nálož a s kytarou u pasu a mocnou zbraní v hrdle si okamžitě vyžádala pozornost. Ninet kromě vlastního repertoáru sáhla i ke coverům. Její verze hitu "Crazy" od dua Gnarls Barkley byla skvělá a právě v ní odhalila sílu svého silného hlasu.

Kromě Ninet však Park stage připravila další hudební lahůdku. Na pódiu se totiž sešly dvě osobnosti české hudby - Ivan Král a Jiří Suchý. Již nástup Ivana Krále byl působivý, a to když se moderátor pět minut před avizovaným koncertem tázal publika, zda někdo netuší, kde pan Král zrovna je. Naštěstí se objevil sám mezi lidmi a s úsměvem na tváři vyběhl po chvilce na pódium. Uvolněná atmosféra, která ze sympatického veterána sálala, se přenesla i do koncertu. V první části přehrál několik svých skladeb, které příjemně šlapaly a nechyběla jim patřičná retro elegance. Poté se k Ivanu Králi přidal sám Jiří Suchý. Spojení velikánů bylo spíš humorně laděné než ryze hudební. Suchý ale působil svěže a ve formě a kromě několika svých skladeb přidal i pár tanečních čísel. Víceméně se celé vystoupení neslo v duchu improvizace, ale zážitek byl o to větší.

Angličané Crystal Fighters jsou jakousi moderní reinkarnací hippies. Členové skupiny působili jak návštěvníci z jiného světa, zejména pak zpěvák Sebastian Pringle, pokuřující zřejmě ne úplně legální materiál. Crystal Fighters si publikum získali až příliš snadno. Jejich mix hippie-folku a taneční hudby byl natolik hypnotický a euforický, že se nad nějakou hlubší uměleckou tváří nebylo potřeba zamýšlet. Kapela provětrala obě své dosavadní desky a zároveň nalákala na jejich brzkého nástupce. Komu tahle parta z Londýna unikla, může navštívit jejich další letošní pražský koncert konaný 4. listopadu v klubu MeetFactory.

Walk Off The Earth z Kanady přivezli především veskrze zábavný cirkus. Instrumentální orgie a do detailu nacvičená show diváky bavila. Kapela se sympatickou zpěvačkou Sarah Blackwood prokládala vlastní repertoár covery a kromě skladeb z jejich dosavadních čtyř studiových desek tak zazněly hity "Happy" od Pharrella Williamse či "Hello" od Adele. Vzduchem mezitím létaly konfety, vznášel se dým a na pódiu pobíhali hudebníci s nacvičenými čísly. Působivé na oko, ale hudebně spíš průměrné.

Festival uzavírala další hvězda britské kytarové scény Foals. Ti si za dvanáct let existence a po čtyřech vydaných nahrávkách dokázali vybudovat ohromný respekt. Návštěva jejich koncertu už nebyla tak výrazná jako den předtím na Iggy Popovi, ale každá další skladba lákala další a další zvědavce. Frontman Yannis Philippakis působil vážným, až zadumaným dojmem, ale jeho procítěný zpěv a hra na kytaru slova nepotřebovaly. Podobně jako Iggy, i Yannis vyděsil pořadatele, když se vrhal vstříc rozpáleným divákům. Vrchol setu pak přišel s hitem "Inhaler", po kterém ještě Foals přidali další dva přídavky. Britská parta sice nepředvedla tak elektrizující srdnatý koncert jako Iggy Pop, ale i tak byla více než důstojnou tečkou za zdařilým prvním ročníkem.

Dle slov pořadatelů prošlo branami areálu 7 500 návštěvníků, které navíc potěšili informací, že se i příští rok Metronome Festival uskuteční. My můžeme jen doufat, že tomu tak skutečně bude. Jak bylo již zmíněno v reportu z předchozího dne, Praha velký festival potřebuje. A vzhledem k dobré ruce pořadatelů, kteří vybrali velmi atraktivní a originální line-up, by jím měl být právě Metronome.