Ashcroftova "These People" je výborným návratem s nejasnou budoucností

A kdo je to vlastně ten Richard Ashcroft? No to je ten, co zpívá "Bittersweet Symphony", písničku, kterou nenapsali Jagger s Richardsem, ale mají z ní všechny peníze. Bývalý zpěvák The Verve, takové slavné britské kapely. Tak nic. Prostě teď vydává novou sólovou desku "These People". A ta je skvělá.

8/10

Richard Ashcroft - These People

Vydáno: 20.05.2016
Celkový čas: 51:05

Skladby: Out of My Body, This Is How It Feels, They Don't Own Me, Hold On, These People, Everybody Needs Somebody To Hurt, Picture Of You, Black Lines, Ain't the Future So Bright, Songs of Experience

Vydavatel: Cooking Vinyl

Ohodnoť toto album

Od neúspěšného projektu "The United Nations Of Sound" uplynulo už šest let a nyní Richard Ashcroft navazuje na trojici sólových počinů z první dekády 21. století. Ještě v roce 2007 se nakrátko dala dohromady jeho domovská kapela The Verve, album "Forth" ovšem díru do světa bohužel neudělalo. Ashcroft se nyní vrací zpět do byznysu z domácího exilu, kde údajně neměl ani internet a mobil a věnoval se rodině, a nabízí nové písně na albu "These People".

Přes jisté odříznutí od okolního světa je hlavním tématem desky právě moderní doba - moc informací a dezinformací, manipulace, terorismus, odlidštění, války. A samozřejmě hledání odpovědi na otázku, jak v tomhle světě a době přežít a smysluplně existovat. Přes hořkost, rozčarování a smutek v Ashcroftových textech prosvítají paprsky naděje - jak zpívá v titulní písní "jsme trochu silnější / vím, že přežijeme" anebo v "Hold On", kde podobně proklamuje "víš, že není moc času / ale já vím, že to zvládneme".

Právě výrazně taneční "Hold On" se jeví jako největší hit alba, společně s prvním singlem "This Is How It Feels", který je skutečnou povznášející hymnou. Jako autor je Ashcroft mistrem velkých klenutých refrénů, jež jsou schopny spojovat tisícové davy lidí. Když k tomu přičteme velkolepé smyčcové plochy zahušťující zvuk písní (obstaral je starý spolupracovník The Verve Wil Malone), máte pocit, že vás jeho hudba celého objímá. Na své si přijdou i fanoušci trochu intimnějších nálad The Verve, jako byly "The Drugs Don’t Work" nebo "Sonnet" - v tomto směru zůstal Ashcroft odborníkem na slovo vzatým. Důkazem je dvojice křehkých balad "Picture Of You" a "Black Lines".

Těžko odhadovat, jak Ashcroftův comeback dopadne. Natočil velmi podařené album, jenže jeho osud je stejně nejistý jako doba, v níž žijeme a o které Richard zpívá. Divoké časy The Verve jsou nenávratně pryč, ale nepochybuju o tom, že by Ashcroft klidně mohl být hvězdou Glastonbury.

• Recenze... (patmull, 23.05.2016 20:39) Reagovat

  Nechci vypadat jako hnidopich, ale ta recenze zní, jako nepříliš povedená slohová práce žáka střední průmyslovky. Čekal bych trochu hlubší rozbor alba a hlavně důvod, proč je album hodnoceno kladně, ne jen řeči okolo a konstatování "natočil velmi podařené album". A hrubka "ale nepochybujU" tomu jen nasadila korunku.
  
  Pokud tohle čte sám autor nebo někdo z redakce - doufám, že to nezní drsně, neznám příliš autotrovy ostatní články, ale myslím, že jako čtenář mám právo na to mít výhrady.
  
  

  • Re: Recenze... (P. Parikrupa (Autor), 24.05.2016 10:38) Reagovat

    Dobrý den, vážím si každého (slušného) názoru, opravy faktické chyby nebo zajímavé myšlenky od čtenářů musicserveru. "Nepříliš povedená slohová práce žáka střední průmyslovky" sice nepotěší, ale botky si kvůli tomu nerozkousám. Jiné už to asi nebude. Mohu-li se Vás zeptat, co si představujete pod pojmem "trochu hlubší rozbor alba"? S díky a pozdravem P. Parikrupa
    
    

    • Re: Recenze... (patmull, 24.05.2016 14:10) Reagovat

      Děkuji za odpověď. S tím přirovnáním k té slohovce, to samozřejmě byla trochu nadsázka. Napsal jsem to proto, že mám raději trochu uhlazenější styl psaní, ne že by to měla být nějaká jó odborná a erudovaná kritika, ale přece jen mi ten styl psaní připadá malinko moc "free". To je ale můj problém, chápu proč to takhkle je psáno. A možná jste schválně i vypustil některé věci, aby jste jimi čtenáře neunudil. Jenže kvůli tomu tam chybí třeba nějaké větší porovnání s předchozími alby. Forth a UNoS jsou sice uvedeny, ale nijak není uvedeno co to druhé jmenovnené bylo zač, kam se pos
      
      

      • Re: Recenze... (patmull, 24.05.2016 18:32) Reagovat

        Omylem jsem to odeslal dříve:
        ...kam se posunul apod., vždyť jeho hudba ještě nikdy nebyla tak protkaná elektronikou. Co texty? Nemají příliš klišé, neopakuje se v tom, o čem zpívá nebo zpívá o věcech, o kterých ještě nikdy nezpíva? To stejné platí pro hudbu - je originální nebo není, ale je to dobře, protože je v tom, co dělá prostě pořád stejně dobrý, jako v těch nejlepších dobách? Nebo dělá pořád to stejné a už to přestává bavit. Není někdy až příliš přímý a nezní jeho hudba příliš jednoduše?
        
        Něco takového bych si představoval, ale myslím, že v tom je ten problém. Já znám tvorbu Ashcrofta a The Verve asi o něco lépe než běžný čtenář musicserveru, kterému je tohle adresováno, který si vzpomene jen na pár písní a to ještě matně. Proto mi tenhle povrchový přístup nestačí a rád bych si přečetl něco více. Kdyby to byla recenze na interpreta, kterého příliš neznám, asi by mi to příliš nevadilo.
        
        

• Ja viem,že každá recenzia je osobný názor aut... (Anonym, 23.05.2016 20:59) Reagovat

  Ja viem,že každá recenzia je osobný názor autora, ale je to trochu zvláštne,keď je daný album najhoršie prijatý kritikmi za posledné 2 mesiace. Žeby sa každý z nich zmýlil? A to je vlastne sumár viacerých recenzií.U Vás dostane až 8 hviezd.
  
  www.anydecentmusic.com/?p=3
  
  

7/10

Recenze: Tame Impala se na "Deadbeat" v pravidelném tepotu taneční elektroniky poněkud vytrácejí Kevin Parker se znovu pouští za hranice toho, co si pod zvukem Tame Impala běžně představujeme. Projekt, kdysi ukotvený v neo-psychedelii, postupně nasákl r'n'b, popem i elektronikou, aniž by přišel o svou barevnost a typické kouřmo.... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2025 13:00 v sekci Recenze

David Guetta, Teddy Swims a Tones And I si společně podmanili český éter Týden před Vánocemi zatím českým žebříčkům kralují jiné hity než ty sváteční. Do čela rádiového přehledu se dostali David Guetta, Teddy Swims a Tones And I zásluhou "Gone Gone Gone", na prvním místě pořadí digitálních... čtěte zde

Vydáno: 18.12.2025 09:00 v sekci Novinky | České hitparády

Naživo: Ani slavná jména nenalákala. "Vánoce v O2 areně" přitáhly jen srdcaře Týden před Vánocemi se známé tváře popu spojily se symfonickým orchestrem a Kühnovým smíšeným sborem v pražské O2 areně. Účinkovali Tomáš Klus, Michal Horák, Jiří Korn, Václav Neckář, Martina Pártlová, Eva Burešová a... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2025 20:00 v sekci Naživo

Nové desky 49/2025 - od limitky Andyho Bella přes reedice Blur či Pink Floyd po živák The Cure Konec roku se blíží, a tak nejspíš dorazila i poslední várka zajímavých nahrávek. Minulý pátek ještě stihl vyjít třeba živák The Cure, novinka od noiserockových Health, sběratelská limitka Andyho Bella z Erasure, soundtrack k... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2025 17:30 v sekci Novinky | Nové desky

Naživo: Lucernou se díky Divokýmu Billovi přehnala "Tsunami". Nechyběla ale ani koleda Úvalská skupina Divokej Bill si před Vánocemi nadělila tři speciální koncerty pod jednoduchým názvem "Tři jsou víc než nic". Pražská zastávka navíc dostala nečekaný bonus - v ten samý den se Štěpán Karbulka stal poprvé otcem,... čtěte zde

Vydáno: 17.12.2025 13:31 v sekci Naživo