Ashcroftova "These People" je výborným návratem s nejasnou budoucností

A kdo je to vlastně ten Richard Ashcroft? No to je ten, co zpívá "Bittersweet Symphony", písničku, kterou nenapsali Jagger s Richardsem, ale mají z ní všechny peníze. Bývalý zpěvák The Verve, takové slavné britské kapely. Tak nic. Prostě teď vydává novou sólovou desku "These People". A ta je skvělá.

8/10

Richard Ashcroft - These People

Vydáno: 20.05.2016
Celkový čas: 51:05

Skladby: Out of My Body, This Is How It Feels, They Don't Own Me, Hold On, These People, Everybody Needs Somebody To Hurt, Picture Of You, Black Lines, Ain't the Future So Bright, Songs of Experience

Vydavatel: Cooking Vinyl

Ohodnoť toto album

Od neúspěšného projektu "The United Nations Of Sound" uplynulo už šest let a nyní Richard Ashcroft navazuje na trojici sólových počinů z první dekády 21. století. Ještě v roce 2007 se nakrátko dala dohromady jeho domovská kapela The Verve, album "Forth" ovšem díru do světa bohužel neudělalo. Ashcroft se nyní vrací zpět do byznysu z domácího exilu, kde údajně neměl ani internet a mobil a věnoval se rodině, a nabízí nové písně na albu "These People".

Přes jisté odříznutí od okolního světa je hlavním tématem desky právě moderní doba - moc informací a dezinformací, manipulace, terorismus, odlidštění, války. A samozřejmě hledání odpovědi na otázku, jak v tomhle světě a době přežít a smysluplně existovat. Přes hořkost, rozčarování a smutek v Ashcroftových textech prosvítají paprsky naděje - jak zpívá v titulní písní "jsme trochu silnější / vím, že přežijeme" anebo v "Hold On", kde podobně proklamuje "víš, že není moc času / ale já vím, že to zvládneme".

Právě výrazně taneční "Hold On" se jeví jako největší hit alba, společně s prvním singlem "This Is How It Feels", který je skutečnou povznášející hymnou. Jako autor je Ashcroft mistrem velkých klenutých refrénů, jež jsou schopny spojovat tisícové davy lidí. Když k tomu přičteme velkolepé smyčcové plochy zahušťující zvuk písní (obstaral je starý spolupracovník The Verve Wil Malone), máte pocit, že vás jeho hudba celého objímá. Na své si přijdou i fanoušci trochu intimnějších nálad The Verve, jako byly "The Drugs Don’t Work" nebo "Sonnet" - v tomto směru zůstal Ashcroft odborníkem na slovo vzatým. Důkazem je dvojice křehkých balad "Picture Of You" a "Black Lines".

Těžko odhadovat, jak Ashcroftův comeback dopadne. Natočil velmi podařené album, jenže jeho osud je stejně nejistý jako doba, v níž žijeme a o které Richard zpívá. Divoké časy The Verve jsou nenávratně pryč, ale nepochybuju o tom, že by Ashcroft klidně mohl být hvězdou Glastonbury.

• Recenze... (patmull, 23.05.2016 20:39) Reagovat

  Nechci vypadat jako hnidopich, ale ta recenze zní, jako nepříliš povedená slohová práce žáka střední průmyslovky. Čekal bych trochu hlubší rozbor alba a hlavně důvod, proč je album hodnoceno kladně, ne jen řeči okolo a konstatování "natočil velmi podařené album". A hrubka "ale nepochybujU" tomu jen nasadila korunku.
  
  Pokud tohle čte sám autor nebo někdo z redakce - doufám, že to nezní drsně, neznám příliš autotrovy ostatní články, ale myslím, že jako čtenář mám právo na to mít výhrady.
  
  

  • Re: Recenze... (P. Parikrupa (Autor), 24.05.2016 10:38) Reagovat

    Dobrý den, vážím si každého (slušného) názoru, opravy faktické chyby nebo zajímavé myšlenky od čtenářů musicserveru. "Nepříliš povedená slohová práce žáka střední průmyslovky" sice nepotěší, ale botky si kvůli tomu nerozkousám. Jiné už to asi nebude. Mohu-li se Vás zeptat, co si představujete pod pojmem "trochu hlubší rozbor alba"? S díky a pozdravem P. Parikrupa
    
    

    • Re: Recenze... (patmull, 24.05.2016 14:10) Reagovat

      Děkuji za odpověď. S tím přirovnáním k té slohovce, to samozřejmě byla trochu nadsázka. Napsal jsem to proto, že mám raději trochu uhlazenější styl psaní, ne že by to měla být nějaká jó odborná a erudovaná kritika, ale přece jen mi ten styl psaní připadá malinko moc "free". To je ale můj problém, chápu proč to takhkle je psáno. A možná jste schválně i vypustil některé věci, aby jste jimi čtenáře neunudil. Jenže kvůli tomu tam chybí třeba nějaké větší porovnání s předchozími alby. Forth a UNoS jsou sice uvedeny, ale nijak není uvedeno co to druhé jmenovnené bylo zač, kam se pos
      
      

      • Re: Recenze... (patmull, 24.05.2016 18:32) Reagovat

        Omylem jsem to odeslal dříve:
        ...kam se posunul apod., vždyť jeho hudba ještě nikdy nebyla tak protkaná elektronikou. Co texty? Nemají příliš klišé, neopakuje se v tom, o čem zpívá nebo zpívá o věcech, o kterých ještě nikdy nezpíva? To stejné platí pro hudbu - je originální nebo není, ale je to dobře, protože je v tom, co dělá prostě pořád stejně dobrý, jako v těch nejlepších dobách? Nebo dělá pořád to stejné a už to přestává bavit. Není někdy až příliš přímý a nezní jeho hudba příliš jednoduše?
        
        Něco takového bych si představoval, ale myslím, že v tom je ten problém. Já znám tvorbu Ashcrofta a The Verve asi o něco lépe než běžný čtenář musicserveru, kterému je tohle adresováno, který si vzpomene jen na pár písní a to ještě matně. Proto mi tenhle povrchový přístup nestačí a rád bych si přečetl něco více. Kdyby to byla recenze na interpreta, kterého příliš neznám, asi by mi to příliš nevadilo.
        
        

• Ja viem,že každá recenzia je osobný názor aut... (Anonym, 23.05.2016 20:59) Reagovat

  Ja viem,že každá recenzia je osobný názor autora, ale je to trochu zvláštne,keď je daný album najhoršie prijatý kritikmi za posledné 2 mesiace. Žeby sa každý z nich zmýlil? A to je vlastne sumár viacerých recenzií.U Vás dostane až 8 hviezd.
  
  www.anydecentmusic.com/?p=3
  
  

České žebříčky se obešly bez zásadních změn, novinky v rádiích obstaraly Miley Cyrus či Lady Gaga Damiano David udržel s písní "Born With A Broken Heart" vedení v tuzemské rádiové hitparádě. Nemění se ani vítězové albového a singlového digitálního přehledu: v prvním případě přidal třetí vavřín slovenský rapper Separ s... čtěte zde

Vydáno: 24.04.2025 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

Nové desky 15/2025 - od Mayday Parade přes I Love You Honey Bunny po Dunaj s Janou Vébrovou Hned šestice hudebníků se na Velký pátek rozhodla, že to zkusí ve dvojici. Jsou jimi Dunaj s Janou Vébrovou, Rhiannon Giddens s Justinem Robinsonem a Julien Baker dohromady s Torres. Víceméně sólově se pak prezentují I Love You Honey... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2025 14:05 v sekci Novinky | Nové desky

Rozhovory: Míra Vlasák (Epydemye) - Holky v podprsence nepřijdou poslouchat texty o Janu Palachovi či Miladě Horákové Jihočeská formace Epydemye se na naší scéně pohybuje už dvě dekády. Letos své fanoušky potěšila novým albem "Dosebe", a i když právě to byla hlavní záminka našeho rozhovoru s kytaristou, zpěvákem a jedním z autorů písní... čtěte zde

Vydáno: 23.04.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Rozhovory: Bariel - Největší radost mám z komunity, která vznikla kolem mé debutové desky Český hudebník a performer Jakub Baierl, vystupující jako Bariel, vydal na konci března debut "Život je jeden z nejtěžších". Fanouškům je již dobře známý jako součást Yoga kolektivu a člen synthpopového dua Méta Monde. Jak deska... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2025 17:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

Rozhovory: Ventolin - Být uzavřený ve své pevnosti nikam nevede, je potřeba se někam vypravit David Doubek alias Ventolin se stal svébytným fenoménem na poli domácí elektronické hudby. Před pár týdny vydal čerstvé album "Všechno nejlepší", na kterém opět přináší analogovou elektroniku korunovanou absurdními texty i... čtěte zde

Vydáno: 22.04.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory