Mika má možná už doby svých největších komerčních úspěchů za sebou, stále však natáčí skvělé popové singly, a hlavně nezměrnou energií a skvělou náladou zahrnuje své posluchače na koncertech. Ten první český samostatný odehraje ve středu 25. května v Praze a my jsme si napsali wish-list, co by na něm nemělo chybět.
Pokud
Mika na
závěr loňského festivalu Colours of Ostrava všechny pochybovače nepřesvědčil o tom, že není žádná vyšlechtěná popová květinka, ale energický zpěvák a bavič, jakému se jen málokdo vyrovná, nechce se tomu ani věřit. Výtečný koncert, během něhož si zpěvák pohrával s publikem jako kočka s myší, se snad bude opakovat i 25. května v pražském Foru Karlín, kde se objeví vůbec poprvé v Česku na samostatném vystoupení. V roli předkapely se představí
Lake Malawi.
I když má Mika za sebou jen čtyři řadové desky, může svůj koncertní setlist bez problémů poskládat v podstatě jen z hitů, což by ovšem mohla být i trochu nuda. Vybrali jsem proto pět skladeb, které bychom na jeho koncertě chtěli slyšet...a možná se to i povede.
"Boum Boum Boum" je francouzsky zpívaná písnička, která se nachází na francouzské edici jeho poslední desky
"No Place In Heaven". Mírně latinou ovlivněná hitovka je prý o tom, jak Mika se svým partnerem chtějí provozovat lásku, kdekoli je to jen možné. Jakkoli s ním zrovna tuto skladbu čeští fandové díky zvolenému jazyku zpívat celou určitě nebudou, šance, že ji zahraje, je poměrně veliká, protože ji živě hraje poměrně často. Na druhé straně - mnohokrát opakující se slogan
"boum boum boum" je snadné se naučit. Schválně si to zkuste...
Varianta, že bychom se zrovna téhle skladby na Mikově koncertě nedočkali, v podstatě neexistuje. Vůbec první singl z debutového alba
"Life In Cartoon Motion", který zpěvák vyslal do světa, vyhrál pětkrát hitparádu v Británii a velkých úspěchů dosáhl všude na zeměkouli. Zpěvák si ji navíc nenechává na konec, ale naopak ji zařazuje na počátek koncertů, tudíž netrpělivé čekání méně znalých návštěvníků ve stylu
kdy už konečně zahraje "Grace Kelly" je záhy naplněno. A co si budeme nalhávat - bez tohoto hitu se jakýkoli Mikův koncert neobejde.
Slyšet naživo písničku "Porcelain" se nám asi nepodaří. Krásná balada, která se nachází na deluxe verzi alba
"No Place In Heaven", obsahuje spousty smyčů, na druhé straně v ní zcela absentují bubny. Pokud jde věřit internetu, skladba naživo občas zazní téměř jen za doprovodu klavíru, ale i tak by bylo obrovské překvapení, kdyby rozezněla naše uši zrovna ve Foru Karlín. Ale co, doufat můžeme.
"Elle Me Dit" z desky
"The Origin Of Love" má sice i svou anglickou verzi nazvanou "Emily", Mika ale naživo preferuje její původní francouzskou podobu. Jakkoli se písnička může zdát jako docela
obyčejná ducka, která je v kontextu celého alba poměrně nevýrazná, v živé podobě se nečekaně mění v nespoutaný kotel energie. A zpívají ji všichni, i když neví, o čem a co.
Z druhé desky
"The Boy Who Knew Too Much" by se dalo vybrat hned několik skvělých písniček, naživo by ale skvěle vyšla určitě hybná "Touches You". Výtečné sbory a naprosto odzbrojující refrén si ale budeme muset s velkou pravděpodobností nechat ujít, protože naživo se už v posledních letech v koncertních setlistech neobjevuje. Věčná škoda!
A co vy, máte nějaké oblíbené Mikovy skladby, které byste ve středu chtěli naživo slyšet?