Konceptuálních desek o životním cyklu už vzniklo celkem nemálo, "The Marylebone Greenwave" však vybočuje svou rozmanitostí a zacílením na postřehy hlavních aktérů. Těmi jsou Eddie Stevens a Daniel Darriba, kteří coby Post Office roky pilovali tento zvukově komplikovaný debut, jehož obrazotvornost často bere dech.
Hudební cesty chameleona
Eddieho Stevense a znamenitého perkusionisty Daniela Darriby jsou členité a plné výkyvů do rozmanitých žánrů. Na jejich spolupráci však musel dozrát čas, samotné natáčení "The Marylebone Greenwave" rovněž zabralo nemálo dní a nakonec i výsledek bylo potřeba nechat uležet v šuplíku. Pod drobnohledem Stevense vzniklo již několik poutavých desek, jeho přínos je nejvíce patrný u věcí, které v současnosti vydávají
Jana Kirschner (nejenom komplet "Moruša", včetně vydané remixové sešlosti) a
Róisín Murphy (Eddie se významně podepsal pod zvukem velmi povedené "Hairless Toys"). "The Marylebone Greenwave" z těchto všech spoluprací jen čerpá základní pilíře, ve výsledku jde mnohem dále a buduje si vlastní výrazové prostředky a detaily jednotlivých témat.
Samotná idea názvu (ta vzešla z londýnského mýtu
The Marylebone Greenwave, kdy se taxikáři snaží projet úsek z King's Cross k nadjezdu v Marylebone na jeden zátah, bez jediného zastavení na červenou) je v kontrastu s ústředním bodem děje. Ten je věnován lidskému životnímu cyklu. Od jeho zrození přes pubertální výjevy dozrávání osobnosti až po práh smrti - nikterak se nekopíruje balast okamžiku, kdy se radujete, že se vám tato zběsilá jízda Londýnem povedla (prý se to zatím nikomu nepovedlo). Naopak se deska houževnatě věnuje jednotlivým etapám (album je takto rozděleno na čtyři části, těm odpovídá i grafika uvnitř bookletu nebo obalu vinylu), nechává naplno infiltrovat vzpomínky, postřehy a příběhy (nejvíce je asi dojemný "Mr. Trebus"), jež jsou zde i otištěny v poznámkách.
Ucelený ansámbl hudebníků a nástrojová pestrost (dechy, smyčce atd.) pánům skladatelům umožnily naplno rozvinout tato témata do malých
symfonií, které balancují nad stylovými hranami. Díky nemalé míře ruchového experimentu v jeden mžik třeba náhle přejdou z jazzových iterací do glitchových rovnic a algoritmů. "Dawn At Refuge Des Oulettes De Gaube" a "Ascent Of The Young" tak prezentují mladistvou nerozvážnost, kdy se z ničeho nic nadchnete pro tu a tu věc, chcete prožít tu nejbláznivější cestu napříč světem a tvrdohlavě neřešíte, zda vás tento rozmar může stát konec první lásky, samotný život nebo cokoliv jiného. Imaginace těchto bujarých eskapád udává takt těmto úvodním kompozicím, těm se i daří vás vtáhnout do tohoto pulsujícího
organizmu, ačkoliv patří k tomu zvukově nejkomplikovanějšímu, co během této necelé hodinky uslyšíte.
Zlomem do druhé části, té mnohem rozvážnější a vyzrálejší, je krátká instrumentálka "Tiny Overnight". Ta připravuje podhoubí atmosfér pro zpívané krásky "Pin Out My Eyes" a "Rust". Obě bortí jakékoliv nejenom
popové konvence a spíše se soustřeďují na provázanosti hudebních nálad a postřehových textů. V "Pin Out My Eyes" hraje prim
Sia (tato věc ovšem vznikla mnohem dříve, než se okolo této hudebnice spustil jakýkoliv humbuk), jež se svou všestranností vtiskla originální ornament i do této
písně přibližující jakési lidské potřeby, touhy, které pozmění všechny ty prožité reálie dnešních dní. "Rust", pod kterou se podepsal Dedi Madden, je introvertním protipólem, kdy se prvně ohlížíte zpět a zjišťujete, že jste vlastně ještě fůru věcí nestihli a možná je i zbytečně odkládáte.
Již zmíněný "Mr. Trebus" je emocemi a soucitem podpořené vyprávění skutečného příběhu o tajuplném muži, který bojuje za své právo hromadit harampádí ve svém vlastním domě. V tyto chvíle "The Marylebone Greenwave" stáčí své hudební cítění k ambientním rovinám a současnému pojetí klasiky. Tempo této skladby udávají jen údery do jednotlivých kláves klavíru, odzbrojující gradaci pak přidává vokální variace Sary Underwood. Poslední část je věnována stáří a smrti - "Time Regained" je typicky potemnělá noční ouvertura s náznakem neo klasiky, táhlé tóny směřují k jakési velmi krátké repetici fragmentů slyšeným v úvodu této desky, pomyslný kruh se tak vlastně uzavře.
"The Marylebone Greenwave" ve svém důsledku nikam záměrně nechvátá, jen v úvodu krátkodobě mate svou rozjařeností hudebních nápadů. Klade důraz na jednotlivé díly této mozaiky, které tvoří souvislý příběh.
Eddie Stevens a Daniel Darriba společnými silami natočili album, které potřebuje posluchačovu spoluúčast do dotvoření vlastního poselství. Rada na závěr: do houště nástrah přibalte onu baterku (jež prezentuje další důmyslnou pointu).
Album "The Marylebone Greenwave"
Post Office můžete zakoupit i v pražském obchodě
Musictown pod žižkovským vysílačem.