Frontman skupiny Randy Blythe je drsňák od pohledu (koneckonců i od poslechu) a do metalu nezasvěcený člověk si o něm nemůže myslet zřejmě nic moc pozitivního. Témata textů, které pro Lamb Of God skládá, jsou plná násilí a nesmlouvavé brutality. Tento fakt Blytheovi při budování mediálního obrazu po inkriminované události v roce 2012 patrně moc nepomohl. Blythe byl sice po čase z pankráckého vězení propuštěn, ale mnozí mu vinu za zabití fanouška během koncertu budou klást do smrti. Ať je pravda jakákoliv, Blythe se po této nešťastné události znovu vrhl do skládání a dva roky nato nám na pultech obchodů leží nová deska nazvaná "VII: Sturm Und Drang", která je snad definitivní tečkou za nepříliš pozitivním obdobím kapely.

Podobně jako na předchozích počinech se Lamb Of God na aktuální novince prezentují coby agresivní kritici současné společnosti. Zpěvák nic neubral ze svého ďábelského ryku, a i když se na desce objevují i klidnější pasáže, ty ostřejší coreovější stále jednoznačně převažují. Pro většinu fanoušků dobrá zpráva, jenže i ty klidnější momenty poodhalují, jaký potenciál americká banda ještě v sobě skrývá.

Začátek novinky je jedním slovem strhující. Explosivní "Still Echoes" je nesmlouvavá trash-metalová lobotomie a jedna z top skladeb, kterou kdy formace nahrála. Temná až depresivní nálada, již je úvodní pecka doslova prošpikovaná, pokračuje i v dalším kuse "Erase This", kde si Blythe pěkně vyřvává své chraplavé hlasivky. Oproti singlové "512" to však byla dosud jen taková citlivá disneyovka. Píseň inspirovaná právě pobytem ve věznici (název je odvozen od čísla cely, ve které na Pankráci pobýval) je skutečnou sondou do duše bezradného člověka. Tenhle song má po všech stránkách opravdu sílu.

Velmi zdařile zvolenou hostovačkou je účast China Morena z Deftones ve skladbě "Embers". Ten si střihl melodičtější vokální party v úderném slayerovském refrénu, díky kterému si mohou Lamb Of God do své sbírky připsat jeden z nejúdernějších hitů. Druhým hostem na desce je Greg Puciato z The Dillinger Escape Plan, jenž si střihl drobnější roli v závěrečné "Torches".

Oddech nabízí typicky metallicovská "Overlord", která jako by vypadla z jejich černého alba. I klidnější poloha téhle americké partě sluší a dokazuje, že by v pohodě mohla v budoucnu nějaké to své black album také nahrát.

Komu by nestačil nářez v podobě deseti fláků, může si pořídit limitovanou edici se dvěma kousky navíc. Ani jeden však není nepostradatelný a lze se bez nich obejít. Téměř padesát minut metalové agrese úplně stačí. "VII: Sturm Und Drang" je totiž výbornou deskou, technicky precizní a veskrze profesionální. Lamb Of God stále rostou a novinka je toho důkazem. Po prvním poslechu by se mohlo zdát, že dravá vášeň prvních nahrávek zmizela za oponou až profesorsky koncipovaných písní, ale bedlivějšímu uchu po dalších posleších onen zápal kapely neunikne ani tentokrát.