O jakou hudbu se jedná, by vám snad při pohledu na úvodní fotku mělo být jasné. Muzika je to nas*aná, vzteklá, energická a výbušná. Ale hlavně skvělá. Dead Sara možná pocházejí z Města andělů, v srdci ale mají ďáblů hned několik. Potěšení je na naší straně!
Rok 2015 ještě není ani v půlce a fanoušci kapel na rozhraní pop-punku a punk-rocku mohou prakticky neustále hýkat blahem. Zatímco vloni si příznivci dynamické a úderné muziky museli kromě
nedostižných Rise Against vystačit s lehce nadprůměrnými novinkami
You Me At Six,
Against Me!,
Set It Off,
New Found Glory,
Taking Back Sunday nebo
rozporuplnými Yellowcard, letos je to zatím jedna bomba za druhou. Začalo to
povedenou novinkou
Fall Out Boy, pokračovalo se
slušnou čtvrtou řadovkou
The Subways, následoval
velmi silný debut Courage My Love, se zpožděním se k nám dostali oceňovaní
Marmozets a pětici nyní uzavírá novinka uskupení
Dead Sara. A to jsme ještě nezmínili nové
All Time Low nebo chystané nahrávky
Simple Plan či snad i
Sum 41.
Dead Sara v sestavě, jak je známe dnes, vznikli v roce 2009 v Los Angeles a tvoří je zpěvačka a kytaristka Emily Armstrong, její kamarádka z dětství Siouxsie Medley (hlavní kytara a doprovodné vokály) a dvojice Sean Friday (bicí a doprovodné vokály) a Chris Null (basa a doprovodné vokály). Oba pány si můžete pamatovat ze
Skrillexovy skupiny Sonny And The Blood Monkeys, čili z doby, kdy se dnešní dubstepová ikona ještě věnovala grindcoru a příbuzným žánrům.
Dosud největší pozornosti se
Mrtvé Sáře dostalo díky vydání zadky nakopávajícímu singlu "Weatherman", který se i díky propagaci ve hrách jako "Burnout Paradise", "SSX", "Need For Speed: Most Wanted" a reklamě na Fiat 500 rychle zařadil mezi žánrovou klasiku. Mimo něj ale byl jejich eponymní debut až trestuhodně přehlížen, byť byste na něm rozbušky podobného ražení hledali marně. O tři roky později však dřívější předskokani
Bush dokazují, že nálepka one-hit wonder jim nemůže být vzdálenější. A nemůže za to jen oceňovaný cover "Heart-Shaped Box" od
Nirvany z traileru na PS4 exkluzivitu "Infamous: Second Son", který s jejich kariérou zamával skoro tolik co "Weatherman".
"Pleasure To Meet You" je ve srovnání s debutem i s žánrovou konkurencí ohromným krokem dopředu. Velmi rychle si uvědomíte, jak moc se čtyřčlenná formace za ty tři roky vyhrála a kolik se jí podařilo nastřádat nápadů. Úvodní "Suicidal" je ještě takovým vlažným rozjezdem, ale už s druhou "L. A. City Slum" si začnete uvědomovat, s jak promyšlenou strukturou skladeb v Dead Saře pracují.
Každý song má svůj vlastní směr, náladu a vývoj a na rozdíl od debutu už se vám nestane, že by spolu jednotlivé písničky splývaly. Zaplivaný singl "Mona Lisa" je tak sexy, že vás prakticky okamžitě dostane do strip klubu, kde se holky v podvazcích perou o vaši pozornost, neškolený, skřehotavý hlas zpěvačky skvěle prodá naléhavou "Blue Was The Beautiful You" a zběsilá "Radio One Two" uhání dopředu jako vy na dálnici či svahu, když si tohle pustíte do uší.
Skvělou ukázkou trvanlivosti nového materiálu je "Mr. Mr.", v níž se mísí snad tři různé písničky dohromady a děje se toho v ní tolik, že při každém poslechu objevíte něco nového. Z úplně jiného soudku je zase optimisticky hravá "Something Good" se sbory a houpavým funky spodkem, které leckomu připomenou "Ain't It Fun" od
Paramore.
Srovnání s populárním triem se samozřejmě nevyhnete, ale zatímco Paramore stále silněji inklinují k popu, Dead Sara se neochvějně drží syrovosti, špinavosti a autenticity punkových uskupení. Proto spojnice hledejte spíše u kapel typu
L7,
Hole,
Guano Apes,
Blood Red Shoes, a občas dokonce i
The White Stripes.
Texty jsou na "Pleasure To Meet You" plné zoufalství, nenaplněných tužeb a výčitek, a pokud bychom měli vybrat jeden, jenž ční nad ostatními, určitě by to byl ten k "For You I Am". Závěrečná skladba působí po předchozím kytarovém vrstvení a hlukových stěnách z "Feel Right At Home" zpočátku až očišťujícím dojmem. Jakmile se do toho ale skupina opře a Emily Armstrong začne vřískat, že pomalu umírá a chce být mrtvá, rve vás ta opravdovost na kusy.
"Pleasure To Meet You" je sebevědomá, soudržná, nápaditá a skvěle vyvážená deska kapely, o níž by mělo být slyšet. Dead Sara díky ní ukazují, že ať už si ve své tvorbě pohrávají s punk-rockem, hard rockem nebo post-hardcorem, pokaždé je to řadí k aktuální žánrové špičce. A jen tak mimochodem -
Dave Grohl z
Foo Fighters o nich prohlásil, že by to měla být příští největší rocková kapela na světě. Potřebujete snad ještě jasnější štempl kvality?