I na ně se nakonec dostalo. Na slávu formace Rangers už dnes padá prach. Zčásti za to může osud, který už sprovodil ze světa za tragických okolností Milana Dufka a Antonína Hájka. Dalším důvodem je nepochybně fakt, že dnes fungují hned čtyři soubory navazující na tuto partu, která ve své době chodila na svatbu trpaslíkům a promovala.

Sedmdesátá léta byla pro kapelu těmi nejzásadnějšími. Právě tehdy nazpívala největší hity "Pole s bavlnou", "Láska je věc kouzelná", "Vysočina" či "Poutník s kytarou". Gró tvorby skupiny tvořily převzaté evergreeny a tradicionály. Většina písní je zde bez bicích nástrojů, rytmus udává hlavně basa Antonína Hájka.

Jenže prostor trojalba je přece jen pro formaci, která se jinak pyšní více jak dvěma miliony prodaných nosičů, příliš velký. Nejenom kvůli stopáži písní, jež se často pohybuje jen okolo dvou minut. Tolik hitů prostě neměla, a proto se zde nachází i hodně vaty a balastu. Nepříliš velká zvuková a aranžérská variabilita tedy v jistých pasážích svádí k zívání. Na třetím CD působí jako pokropení živou vodou účast Ireny Budweiserové, bratrů Nedvědů a Roberta Křesťana. To oni jsou páteří zde umístěné tvorby z devadesátých let. Už na prvním disku pěje jeden z největších hitů "Balíček karet" Mirek Černý, který dostal na starost i sestavu písní na této kolekci. A je to jednoznačně jeden z tahounů tohoto výběru.

Graficky a formátem je výběrovka už tradičně na velmi slušné úrovni, jediný otazník vzbuzuje v bookletu umístěný abecední seznam písní na úkor průvodního slova, které mohlo představit formaci lidem, co o ní mnoho nevědí.

A takových je čím dál víc. Současné působení již zmiňovaného kvarteta navazujících seskupení totiž odkaz Rangers určitě více rozmělňuje, než je nezbytně nutné, a zdá se, že na písně, které Rangers (či kvůli zákazu názvu KSČ později Plavci) interpretovali, se brzy zapomene. A to je škoda.