Ewo, česky zpívané studiové album vydáváte po pěti letech. První otázka je tedy logická: proč to trvalo tak dlouho?

Mezitím jsem vydala DVD k mým osmnáctinám, což byl pro mě veliký projekt. Koncertovala jsem, představila desku v Polsku, porotcovala v soutěžích a studovala. Předtím jsem vydávala album každý rok, takže jsem chtěla okusit taky něco nového. Měli jsme půlroční pauzu od zpívání, abych zvládla maturitu a dostala se na varšavská práva, obojí se povedlo, ale celý vlak, který byl rozjetý a zastavil se, bylo najednou těžké zase rozjet. Vše už vypadalo slibně před rokem, kdy jsme dodělali hudbu na tuto desku, ale tlumočení a psaní textů se ukázalo fakt náročné. Překládání z češtiny do polštiny nikdy tak složité nebylo, protože polština je zpěvný jazyk, ale naopak to byl porod. Sice jsou to oba slovanské jazyky, ale přízvuky, frázování a některá frazeologická spojení se často dost liší.

"Leporelo" považujete za svou první dospělou desku a na jejím vzniku jste se tentokrát podílela mnohem více než kdy předtím. Jak jste se sžívala s touto novou, více autorskou rolí?

Své první texty jsem měla už na druhé desce "Ticho", ale teď jsem to víc řešila. Právě zmíněnou správnost češtiny i význam. Nejsem Češka, takže to občas cítím jinak a kapela mi pak klepe na čelo, že to v podstatě nezní česky. Platí to i obsahově - poprvé má každá písnička jinou náladu a jiné poslání, když to hodně přeženu. Jsou tam songy věnované konkrétním lidem, inspirované jednotlivými událostmi, a tak všechno dostalo jasnější obrysy a není tolik obligátní. Dospělou ji nazývám proto, že je to má první deska po osmnáctinách a někteří lidé mi říkali, že jsou zvědaví, kam se vyvinu, až nebudu dítě.. A také proto, že poprvé na albu není žádný publishing a vznikalo tak, jak mělo. Zkušebna, chata, kapela. Každý člen tam má svou písničku, na pódium tak můžeme prezentovat sto procent vlastních emocí, což mě baví.

Co vás vedlo k tomu, že album tentokrát vyšlo nejprve pro polský trh? Bylo pro vás snazší dát dohromady polské texty?

Přesně. Studovala jsem ve Varšavě, přestěhovala se tam a nějak ve mně ta moje mateřština ožila a snáz jsem pojmenovala skutečnosti v tomto jazyce. Navíc si v polštině fakt můžete víc dovolit, nemá délky.

Mezi vydáním polské a české verze byla zhruba roční mezera. Zasahovalo se ještě výrazněji do původních aranží?

Kromě singlu "Leporelo" ne. Opravdu jsme dělali jenom na textech, samozřejmě jsme také měli pauzy, když se v létě jelo turné.

Jak výrazně se obsah textů na obou verzích liší? Snažila jste se, aby písničky v jednotlivých jazycích pojednávaly o stejných tématech, nebo jsou vždy jiné, podle toho, čím jste zrovna žila?

Chtěla jsem tu desku co nejvíc totožnou. Ony ty věci vznikaly v jisté náladě, evokovaly mi různé lidi, kterým jsem pak třeba píseň věnovala nebo jimi byla inspirována. Nemůžete pak tu skladbu hodit úplně do jiné nálady tím, že místo o mámě je třeba o tom, že nesnáším pomalý internet. To je na tom strašně nepříjemné: máte radost, že jste vydali desku, chcete udělat dotočnou, pocítit jistou úlevu a těšit se na živé verze, ale pak zjistíte, že máte ještě to dvojče v sobě a musíte porodit. V podstatě tvorba materiálu trvala dva roky a já už mám hlavu zase plnou jiných zážitků, o kterých bych chtěla psát.

Prozradila jste, že některé texty vyprávějí o konkrétních lidech. Co jste chtěla říci například písničkou "Lešek", která je o vašem manažerovi a na albu působí asi nejodlehčeněji?

Je poskládaná v podstatě z jeho hlášek a možná bude vtipná a pochopitelná jen pro lidi, kteří ho znají. Je inspirována Leškem Wronkou, ale v podstatě v refrénu zpívám o showbussinesové machíně jako takové. "Nebudu vám lhát, ale je to tak. Hit se musí hrát, rádia válcovat. Ano, je to tak, s*it se musí hrát, nebudu vám lhát jako tolikrát." Je to satira, má to být sranda a přitom mě ta věc strašně hudebně baví. Hodně to vypovídá i o přístupu většiny managementů, pro které je důležitá hlavně ta druhá část slova showbussines. "Říkáme ti, Lešku, hodíme to na flashku, pak uděláme playback, dostanem velkej payback."

Singlu "Leporelo" se velmi dobře dařilo v českých rádiích. Jak to bude s dalšími singly - plánujete se držet polského mustru, podle kterého by měly následovat "Oblíbená věc" a "Z nálezů a krás"?

Přiznám se, že jsem velmi ráda, že mi desku dle mých představ vydavatelství vzalo v podstatě bez jakékoliv intervence. Proto jsem otevřená tomu, co navrhují jako singl, protože za každou věcí si stojím. Zkoušíme ted singl "Z nálezů a krás", který je popový, příjemný a nenáročný. Ten song strašně ráda zpívám, je to popěvkový pop, ale má pro mě to něco navíc. Snad bude mít i pro posluchače. Pravdou zůstává, že na desce moc potenciálních rádiových hitů není. Rozhodně to tak není na první poslech.

Chystáte k desce také turné?

Ano. Nedávno jsem měla koncert v pražském Retru v rámci projektu G2 Acoustic Stage pro televizi Óčko - nádherná atmosféra, akustické hraní, intimčo. To mě hrozně nakoplo a turné bych pro tentokrát chtěla jet v divadlech, v menších prostorech, v akusticko-jazzové podobě. Snad to klapne.

Už jste zmínila projekt G2 Acoustic Stage, kde jste vystoupila akusticky. Jak jste se jako zpěvačka, která je zvyklá spíš na rockovější pojetí koncertů, s touto polohou poprala?

Miluji tuhle polohu. Zbožňuji třeba novou desku Eda Sheerana, byla jsem třeba na hradě na koncertě Glena Hansarda a musím říct, že jsem snad krásnější koncert neviděla. Mám ráda tuhle atmosféru a byli jsme všichni v kapele nadšení, že jsme se projektu zúčastnili i když jsme to kvůli přípravám dvakrát přesouvali. Byl to ten nejdojemnější koncert, kde se na pódiu brečelo a slzy padaly nejen z mých očí. Po dlouhé době mi lidé dali najevo, že přišli kvůli hudbě, za mnou jako za zpěvačkou. Strašně mi to chybělo.

Z koncertu by měl vyjít také záznam v podobě CD a DVD. Už víte, kdy se dostane k fanouškům?

Měl by vyjít zhruba v únoru. Na Óčku poběží zkrácený záznam koncertu už před Vánoci.

Pro polské fanoušky jste se rozhodla natočit album také v jazzové úpravě. Co vás přivedlo k jazzu?

Kapelník, Deezer a časté návštěvy koncertů mých známých v JazzDocku. Zpívala jsem s Honzou Steinsdorferem (onen kapelník) na jeho absolventském koncertě, kde předělal dvě mé písně do téhle podoby. Znělo to super a hrozně jsem si to užila, a tak mám v plánu vydat album mých singlů v klubovějších verzích. Jazzová deska je spíše pracovní název, budeme experimentovat s různými styly. Na českém trhu bude tuhle roli plnit akustické CD a DVD z onoho koncertu pro Óčko, tam jsme předvedli už většinu nových aranží. Jsem moc zvědavá, jak na to lidé budou reagovat, hlavně na tom turné. Jak už jsem zmínila, ponese se v tomto duchu.

Jak se díváte na dnešní trend, kdy se řada popových hvězd, z poslední doby například Robbie Williams nebo Lady Gaga, pouští do zpívání jazzových či swingových klasik? Byl pro vás i tento jev inspirací?

Nebyl, ale přijde mi to krásné. Jakýkoli hudební styl je fajn, když si ho ti interpreti sami zvolí. Oba jmenovaní dokázali, že nejsou talentovaní pouze v marketingu, divných kostýmech a velkých show, ale že jsou to super muzikanti. A taková popová překvápka mě baví. Výborná je třeba Pink, která má teď folkový projekt a zní tam báječně.

Obecně se o vás ví, že jste propojování popu s vlivy dalších hudebních stylů nakloněna. Kam byste chtěla hudebně směřovat dále? Už máte nějaké další nápady a představy o další tvorbě?

Zatím ne, uvidím, kam mě to bude táhnout. Určitě ale inklinuji k hudebnějším, nástrojovějším verzím písniček. Desku "Leporelo" jsme točili poprvé dohromady, na analog, nechyběly živé smyčce, dechy. Mám ráda, když se to dělá pořádně a věřím tomu, že je to tam pak slyšet. Teď se oddám těm akustičtějším verzím a pak uvidíme.

Co vaše ostatní aktivity? Vyzkoušela jste si například úlohu porotkyně v talentových soutěžích v Polsku i v Česku a na Slovensku a další role. Pracujete mimo svou vlastní tvorbu momentálně na nějakých projektech?

Budu třeba hostovat na koncertě Neřež, v poctě Zuzaně Navarrové. Na Colours of Ostrava jsem zpívala s orchestrem. Občas se zúčastním nějakých zajímavých projektů, ale vzhledem k tomu, že jsem zjistila, že mi tvoření trvá, měla bych už začít pracovat na další desce.