Stala se z něj nepřehlédnutelná osobnost, stojí za ním davy fanoušků a obavy z jeho odletu do jiné hudební galaxie zůstaly nepotvrzeny. Tomáš Klus, coby ženáč a hrdý otec dcerky Josefíny, vyrazil se svou kapelou do lesů, kde obklopen přírodou a novou životní rovnováhou začal natáčet čtvrté, v mnoha ohledech jiné album. "Proměnamě" ve svém důsledku zažívá nejenom hudební, ale i textařský posun. Josef Martínek v hlavní recenzi nakonec udělil lehce nadprůměrných šest bodů a dodal: "Pro jeho pochopení je nutné se s Klusovými životními ideály a pohledem na svět zcela ztotožnit, což pro většinu posluchačů nebude zrovna jednoduché. Pokud se jim podaří naladit se na stejnou vlnu, možná je nový materiál nadchne. V těch ostatních však vinou své nepřístupnosti vzbudí spíše rozpaky." A ač většinou makrorecenze dopadne z hlediska hodnocení hůř než hlavní recenze, u Kluse je to naopak - průměr názorů pětice redaktorů se nakonec zastavil na osmašedesáti procentech.

Hostem makra je tentokrát Kittchen (alias Jakub König; člen pauzírující Obří broskve), který na Prvního máje vydá remixovou placku "Echo". Ta navazuje na druhé album "Radio", křest se odehraje ve stejný den krátkým koncertem v Musictown Record Store na pražském Žižkově. K Tomášovi Klusovi ještě dodává: "Mám k němu opatrné sympatie, podpořené tím, jak Tomáš dostává od každého věčně na prdel."

---

Václav Trávníček - Klus konečně opustil vzory (7/10)
Vztah k interpretovi: Profesionální.

Říká se, že zlomová bývá třetí deska. V případě Tomáše Kluse to platí o nahrávce číslo čtyři. Pravda, předchozí "Racek" (2011) katapultoval rodáka z Třince do výšin, Klus se stal celebritou se vším všudy a v podstatě dobyl tuzemský mediální prostor. Nicméně až na "Proměnamě" je sám za sebe. Konečně přestal být revivalem všech těch Krylů a Nohaviců a našel svoji vlastní tvář, jazyk a výraz. Posun, který může znamenat dílčí sestup z Olympu popularity, je v tomto případě vyvážen něčím, co se spočítat nedá: vlastní osobitostí. Z tohoto pohledu je "Proměnamě" Klusova nejoriginálnější deska. A pokud její autor skutečně věří tomu, co zpívá a co říká, může mu být srdečně jedno, pokud ho někteří označili za blázna nebo chovance. Rozhodující jsou ve výsledku vždy písničky a songy "Jsem", "Nezapomínej" nebo "Noe" se řadí k tomu nejdůležitějšímu, co kdy Klus napsal, byť jsou ve společnosti skladeb, kterým dokonale porozumí asi až ten, kdo přijme Klusův výklad světa za svůj. Tak snad mu jeho Pražané rozumějí.

Pavel Parikrupa - Hipíkova radost, místy WTF (7/10)
Vztah k interpretovi: Baví mě Klusovy koncerty, od alba "Racek" je ovšem můj vztah k němu paradoxně chladnoucí.

Tak kam jsme se posunuli? K bohatšímu kapelovému zvuku. K většímu duchovnu na úkor politiky. Méně lásky k ženě a více lásky k lidstvu. Nakonec je album "Proměnamě" mnohem přístupnější, než jsem si představoval, že bude. Přiznám se, trochu jsem se vyznění téhle desky bál po tom, co se dělo v Klusově životě v posledních dvou letech. Skoro jsem se až škodolibě těšil, jak ostrým perem kritika, co sám nic nedokázal a nic neumí, zaříznu kosmické písně sluníčkového mimoně žijícího někde za duhou či kde. A ejhle, až na pár momentů, jejichž přijetí či odsudek je prostě jen otázkou individuálního nastavení posluchače (buď nadšeně přikyvujete, protože víte, nebo se cynicky chechtáte jako já), je to docela normální hudba. Místy dokonce výborná ("Oblomov" a "Nezapomeň")! Dokonce se musím přiznat, že největší pakárna alba "Pan Toffel" je mou oblíbenou, ale závěrečná "Anna" je opravdu naprosto zbytečným úletem - pokud to nemá být skrytá pocta poetice Butů). Pro mě je "Proměnamě" lepší než "Racek".

Jan Trávníček - Prostě další deska Tomáše Kluse (7/10)
Vztah k interpretovi:Tomáši Klusovi jsem prorokoval slibnou budoucnost ještě předtím, než se "Pocitů" chytila rádia a díky jeho okouzlujícím improvizacím jsem návštěvy koncertů přestal počítat, jakmile se přehouply přes dvacítku. Proto se teď chytám za hlavu, když vidím, jak nám jej tisk předkládá. Jakmile nálepka "nového Kryla" přestala stačit, bulvární a kulturně impotentní média udělala z chudáka Kluse poblázněného kazatele, který chce spasit svět láskou. Oba obrazy jsou přitom zcela pomýlené. Ke Krylovi jej váže dlouholetý obdiv, sám se k němu však nikdy nepřirovnával. Na dnešní potřebu zkratkovitosti doplatila i dobře míněná snaha o návratu k hodnotám. Jestli ale mladého písničkáře kdy něco výrazněji charakterizovalo, byl to především osobitý humor, nadhled a obrovská porce sebereflexe, která tolik schází kdejakému brnkálkovi na cokoliv. Právě díky nim si u nás získal své první příznivce, ti další se nabalili až později se vším tím mediálním humbukem okolo a buď šli bez předsudků na koncert a zpěvák si je svou bezprostředností získal, nebo neznalí souvislostí zůstali u papouškování článků z internetu.

Nová deska navzdory proklamacím o změně jen potvrzuje Klusovu přirozenou muzikantskou evoluci ve smyslu podívejte se, co všechno dokážeme zahrát, snaží se o roztancování stále širších řad fanoušků na festivalech a jen tak mimochodem se snaží předat i nějaké to sdělení. Ačkoliv autor stále hledá, co by vlastně chtěl lidem říct, (což je vzhledem k jeho věku i pochopitelné), s dalšími deskami jeho zpovědi, i díky ubrání slovních hříček, získávají stále čitelnější a srozumitelnější rozměr. Na instantně zlidovělou "Napojen" kvalitou navazují kousky "Narozeninovál", "Procit" či "Nezapomínej", naproti tomu ale čtvrtá řadovka nabízí spoustu jednorázových popěvků, mezi kterými ční odzbrojující "Anna", na desku se ale příliš nehodí. Svou oprávněnost k existenci v repertoáru však jistě prokážou při koncertech, pro něž byly primárně složeny. Jako celek novinka logicky nestačí na nejlepší alba našich zasloužilých písničkářů, koneckonců se o to ani nesnaží, jedná se však o vydatné sousto k ukojení hladových fanoušků, kteří bez ohledu na jakékoliv recenze udělají z "Proměnamě" bestseller.

Dan Hájek - Proměna v továrně na sny (7/10)
Vztah k intepretovi: Od mého prvního rozhovorování s ním už uteklo hodně vody, ale všechny ty postupné změny u něj logicky zapadají do sebe.

Po "Rackovi" nastal čas posuvů, ve kterých zejména promlouvají všechny odehrané okolnosti v životě Tomáše Kluse. Pozitivní duch ovlivnil atmosféru celé desky "Proměnamě". Dalším patrným prvkem je i rozvaha v textech, která je ale občas shozena lehkovážnými srandičkami (a snahou přenést koncertní rozvernost do studiové podoby), jež ve finále bortí její celistvost. Dobrým směrováním je experiment se širším nástrojovým obsazením, jež vyplynul z natáčení zmíněného "Racka", kdy si duo Klus/Kučerovský při natáčení vystačilo převážně s vlastními silami a oslovila je fascinace si pohrát s různými zvuky. Skladby tak dostaly jiný náboj a umožnilo jim to přidat kontrasty nálad. Na první poslech není "Proměnamě" až tak přímočará a přístupná, má vícero rovin a je jim potřeba přijít na kloub. Tomáš však neztratil nic ze svého příběhového sdělení v samotných textech, které ve velkém odkrývají současné reálie jeho postřehů a civilní prozření vnitřních pocitů či životních proměn.

Honza Balušek - Chraplákova zpověď (6/10)
Vztah k interpretovi: Jsem s ním už od začátku kariéry, koncertů jsem viděl spousty a nedočkavě čekám, kdy vydá DVD zcela bez hudby, jen s jeho koncertními proslovy. Protože ty jeho srandičky mě už začínají bavit o něco víc než jeho hudba.

Ač do dětí tlačíme hudbu horem spodem, jediný, koho byly ochotny opravdu a bezezbytku akceptovat, byl Tomáš Klus ("Pusť 'Malčika'!"). Takže celá naše pětičlenná rodina čekala s "Proměnamě" na rozšíření repertoáru. A nejvíce zklamaný jsem bezesporu já. Plně akceptuji Klusovu snahu posunout se ve zvuku i obsahu písniček, ale kromě toho, co se mi líbí, mi dost věcí na novince vadí. Předně se nemůžu smířit s jeho objeveným chraplákem, který drhne na spodních tónech a do mnohých písniček vůbec nesedí. Oslnění větším zvukem kapely přinesl i zásahy mimo, kdy aranžmá kvůli trošce originality se skladbou neladí a nekoresponduje. Ve výsledku tak album obsahuje skladby, které mě nejenže nebaví, ale vyloženě mi vadí - "Procit", "Vločka", "Pan Toffel"... A z úplně jiného soudku mi vadí závěrečná "Anna", která mi přijde jako odložilka z repertoáru Ivana Mládka. Zbytek nové kolekce se mi ale velmi líbí (skvělé kousky jako "Žabí král" či "Noe" se neobjevují každý den), takže výsledné hodnocení je pro mě velmi rozporuplné. Navíc mám neodbytný pocit, že ač nová deska prý ukazuje Kluse, jaký opravdu je, mně naopak přijde, že na ní začal, vybaven svými studentskými (ne)úspěchy, opravdu hrát.

---

Album: Tomáš Klus - Proměnamě
Průměrné hodnocení: 6,8/10
Celkový čas: 51:26
Skladby: Jsem, První píseň, Oblomov, Amores Perros, Vločka, Napojen, Procit, Narozeninovál, Pan Toffel, Nezapomínej, Žezlo, Taneční, Žabí král, Noe, Napojen II., Anna