Milovníci porna a hamburgerů chutnají naživo sladce!

Duo Torbjörn Brundtland a Svein Berge alias Röyksopp, právě finišuje své evropské turné, na kterém prezentuje nejen své debutové album "Melody A.M.", které sklidilo samé kladně vyznívající kritiky a i u nás na MusicServer.cz dostalo hodnocení 10/10 (pochvalnou recenzi naleznete tady). Proto byl jejich koncert v pražském klubu Roxy zamlžen velkým očekáváním, co na nás tito hoši, milující hamburgery jednoho nejmenovaného nadnárodního koncernu a pornografické časopisy, mají nachystáno. Kromě samotných Röyksopp, kteří si do Prahy přivezli i svého DJe Bjorna Thorskeho, vystoupil se svým setem DJ Blue. Akce startovala s úderem 19. hodiny.

Já jsem do Roxy přišel kousek po čtvrt na osm, před ani v samotném klubu nic nenasvědčovalo tomu, že by zde měl vystoupit objev minulého roku a zábavná partička Röyksopp. DJ Blue již hrál pohodové pomalé beaty, které se hodně podobaly tomu, co hrají Röyksopp. Obhlédl jsem celé prostory Roxy a vyčkával, co se bude dít. Chvíli jsem si lámal hlavu nad tím, jak se vlastně vyslovují jména samotných aktérů Röyksopp, tak jako i samotný název skupiny se dá vyslovit mnoha způsoby. DJ Blue postupně začal svůj set gradovat a mnou začaly mávat beaty. Nastalo krátké ticho a kousek po půl deváté nastoupili na scénu Torbjörn a Svein. Na pódiu bylo poskládáno mnoho elektronických mašinek, kláves, mikrofonů a souprava elektronických bubnů. Na stěně za pódiem byl zavěšen velký plakát Röyksopp, na němž byl motiv obalu alba "Melody A.M.".

Hned úvodem musím konstatovat, že Röyksopp živě jsou mnohem tanečnější, takže od první minuty koncertu se celá Roxy vlnila, tancovala a juchala. Úvodní "So Easy" naznačila, že do všech skladeb bude vmontován dravější rytmus, který vás nenechá ani chvilku oddechnout a prostě musíte tancovat a tancovat. Druhé poznání, kompozice byly roztáhnuty na delší minutáž, takže nebyly tak krátké jako na desce. Naštěstí Röyksopp vložili do svého vystoupení i pomalé věci, takže chvilka na oddech se našla. Po "So Easy" přišlo uvítání ve stylu: "My jsme Röyksopp," a rozezněla se skladba "Röyksopp's Night Out". Během vystoupení se přidal basista, jehož jméno z norštiny bohužel nejsem schopen přetlumočit. Ten samý problém mě potkal, když byla představena první (ze tří) nových skladeb, nepodchytil jsem její název úplně, ale pokud mě sluch neklamal, jedna z novinek nesla název "Spirits". Torbjörn a Svein po každé skladbě poděkovali a vzájemně se hecovali k lepšímu výkonu. Do některých kompozic byly začleněny tvrdší techno zvuky, které umocnily taneční náboj jednotlivých kousků. Z pomalejších věcí tu byly "Wieghtless", "She's So" a "Remind Me", která byla odměněna mohutným aplausem. Mezi vrcholy koncertu lze řadit hit "Eple", o kterém Röyksopp prohlásili, že je jich nejoblíbenější, nebo emocemi nabitá "A Higher Place". Hlavní blok trvající necelou hodinu utekl jako voda a roztančené publikum nechtělo roztomilé duo pustit z pódia. V přídavcích se rozezněla jedna z novinek, název však nevím, nebyla vůbec představena, a pak přišel ten nejúžasnější vrchol koncertu. Ten obstaral hit "Poor Leno", Roxy se proměnila v jednotný oceán, který bouří při nějaké vichřici. Poté již jen rozloučení a za zvuků "40 Years Back/Come", která taktéž uzavírá "Melody A.M.", byl koncert ukončen.

Po vystoupení se do své práce pustil DJ Bjorn Thorske, který začal hrát směs electronic funku, dokonce jsem postřehl skladbu zpívanou švédsky. Bohužel jsem již byl u konce se svými silami, takže jsem opustil brány Roxy v době, kdy DJ Bjorn začal hrát zajímavé věci, tedy zajímavější než v počátku svého setu. Na celém vystoupení Röyksopp se mi líbila radost z hraní, vyloženě je to bavilo a samotné vzájemné hecování a hopsání po pódiu jedině přidalo už tak nadmíru vydařenému koncertu. Bez nějakých speciálních efektů, jen za světel a nějakého toho kouře proběhla našlápnutá taneční párty, která byla postavena na skvělé hudbě plné excelentních nápadů, kterými Röyksopp vyšperkovali vše, co se dalo. Osobně jsem koncert prožil v dost velkém tanečním nasazení a při vrcholu koncertu, kterým byl hit "Poor Leno", jsem již z radosti podupával a těšil se na nějaký ten odpočinek.

Röyksopp si ten večer vyhráli s vlastními zkreslenými vokály, zvuky, melodiemi a rytmy z bubnů a automatů, je zcela jasné, že jejich hudba nezná hranic. Nadhozená škatulka electronic funk jim nestačí, mají rádi své hračičky (rozumějte klávesy, samplery a všelijaká ta loudítka zvuků), která nejraději mají pěkně na jedné hromadě a loudí z nich ty magické vibrace, které vás okouzlí. Publikum je po právu odměnilo skvělou atmosférou a mohutným aplausem. Zaplněná Roxy musela být pro Röyksopp hodně příjemným zážitkem. V některých momentech jsem si připadal jako na koncertě nějakého boybandu, vřískající fanynky a tak, však to znáte, vydařenou atmosféru to však nepokazilo.

Na tento koncert se doopravdy nezapomíná. Röyksopp nezklamali, spíše si ještě více naklonili na svou stranu fanoušky, kteří byli po koncertě nadmíru spokojení, kdo nepřišel, může litovat. Podle zvuků nových skladeb se dalo vyčíst, že nové album (možná se bude jmenovat "Melody P.M." :)), bude více tanečnější a doufejme, že vyjde brzy. Pokud se náhodou budete v pátek 22.3.2002 toulat okolo italského Milána, věřte, že zde Röyksopp ukončují své evropské turné, takže jedem, co říkáte?

Röyksopp, DJ Blue, DJ Bjorn Thorske, Praha, Roxy, 20.3.2002