Skvěle padnoucí oblek, černé rozcuchané vlasy a potemnělá muzika - přesně tak by se dal charakterizovat talentovaný Francouz Gesaffelstein, vlastním jménem Mike Levy. Vcelku neznámé jméno se do hledáčku dostalo až s vydáním "Yeezus" od génia Kanyeho Westa. Na něm Mike Levy přiložil ruku k dílu a podílel se na produkci skladeb "Black Skinhead" a "Send It Up". Jasně se na nich promítl jeho originální rukopis, obzvlášť ve druhé jmenované. Český posluchač se s Gesaffelsteinem mohl setkat na loňském ročníku Open Air Festivalu, kde zahrál svůj promyšlený DJ set doplněný o jedinečnou atmosféru.

Mike Levy působí na hudební scéně již od roku 2008, kdy také vydal své první EP "Vengeance Factory", spolupracoval s techno producentem The Hackerem a zremixoval řadu skladeb, mezi kterými nechybí jména jako Lana Del Rey, Depeche Mode či Justice (za poslech určitě stojí remix na píseň "Helix" od Justice). V roce 2013 pod EMI vydává první singl z chystané desky. Nekompromisní skladba "Pursuit" zaujala hutným zvukem, ze kterého běhal mráz po zádech. Nevím proč, ale vzpomněl jsem si při tom na revoluční album "†" od Justice, jež disponovalo stejně špinavým zvukem. Po vydání druhého singlu "Hate Or Glory" bylo jasné, že debutová nahrávka "Aleph" nebude jen tak obyčejnou deskou. Když se holt Justice odklonili od původního zvuku a našli zalíbení v čistém devadesátkovém soundu, musel přijít někdo, kdo by je vystřídal. Gesaffelstein se toho chopil velmi dobře.

"Aleph" už od začátku jede na plné obrátky. Zlověstný hlas s výraznými bicími na pozadí úvodní skladby "Out Of Line" skvěle připraví na hodinový trip po francouzských techno klubech. "Obsession" už od samého začátku šlape, jak má, v polovině se však láme do neskutečné polohy. Mike Levy nemá problém kdykoliv přitvrdit. Jsou tady songy, ve kterých jede na sto procent po prvních pár vteřinách, jedním z takových případů je například "Duel". Při poslechu "Trans" vám bude pískat v uších, ale bude vám to jedno, protože si to celé ty čtyři a půl minuty budete užívat. Vynikající klipová záležitost "Hate Or Glory" funguje výborně i bez videa, z počátku monotónní skladba s údernými bicími totiž postupně vygraduje do naprosto šíleného tempa. Vedle nervózních techno-elektronických tracků překvapí "Hellifornia", jedna z nejlepších věcí na desce. Skrývá v sobě jedinečný příběh, který mi nejlépe sedí na noční ghetto, ve kterém projíždějí lowridery. Možná by nebylo na škodu, kdyby tenhle úžasný podklad doplnil svými slokami nějaký rapper, kupříkladu Kanye West, se kterým už Gesaffelstein spolupracoval.

Gesaffelsteinův debut neobsahuje pouze úderné písně se syrovým zvukem a zběsilým tempem. Mike Levy umí zpomalit a vychutnat si to. Dokáže vytvořit minimalistické zvukové kresby. Při "Nameless" posluchač jistě ocení atmosféru, kterou nám umělec servíruje. Během necelých pěti minut nás usadí do křesla, ze kterého si můžeme vychutnat pohled na hořící oheň v krbu. Titulní "Aleph" v sobě kromě syčivých zvuků ukrývá zvláštní psychedelickou melodii, "Piece Of Future" je příjemně temná oddechovka. Album uzavírá minimalistická věc "Perfection".

Mohl bych zde vyjmenovat i zbývající songy, ale myslím, že tento výčet bohatě stačí k tomu, aby se dalo říct, že Gesaffelsteinův debut "Aleph" je vynikající nahrávka a jednoznačně patří mezi to nejlepší z elektronické hudby, co během minulého roku vyšlo.